Dolní Ředice

Dolní Ředice
Dolní Ředice obecní úřad
Dolní Ředice obecní úřad
Znak obce Dolní ŘediceVlajka obce Dolní Ředice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecHolice
Obec s rozšířenou působnostíHolice
(správní obvod)
OkresPardubice
KrajPardubický
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°4′40″ s. š., 15°55′26″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 014 (2023)[1]
Rozloha10,64 km²[2]
Katastrální územíDolní Ředice
Nadmořská výška233 m n. m.
PSČ533 75
Počet domů320 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduDolní Ředice 210
533 75 Dolní Ředice
[email protected]
StarostaMichal Kurka
Oficiální web: www.dolniredice.cz
Dolní Ředice
Dolní Ředice
Další údaje
Kód obce574929
Kód části obce30139
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Dolní Ředice (německy: Nieder Reditz) se nachází v okrese Pardubice, kraj Pardubický. Žije zde přibližně 1 000[1] obyvatel.

Historie

Ředice se nalézají v úrodné krajině a z archeologických památek se dozvídáme, že tato oblast byla osídlena již před několika tisíciletími.

První písemná zmínka o existenci Ředic pochází z 9. dubna 1336 (v té době byly uváděny pod jménem Hermansdorf). Toho dne vydal král Jan Lucemburský listinu, kterou postoupil své východočeské panství Chvojno v částce 2000 kop grošů do zástavy bratřím z Lipé (Ředice tehdy byly součástí chvojenského panství).

Před rokem 1340 získal chvojenskou zástavu Jindřich z Lichtenburka. Před rokem 1358 se část někdejšího chvojenského panství dostala do rukou Jana ze Šternberka. Šternberkové si vybudovali nové sídlo v Holicích a začali se psát jako Holičtí ze Šternberka. Ředice se staly součástí holického panství.

Od poloviny 14. století se vedle německého názvu vesnice objevuje také název český – Ředice. Původní německý název se poté zcela vytratil. Český název vesnice byl nepochybně odvozen od dříve existujícího pojmenování potoka Ředina (Ředinka, Ředička, dnes Ředický potok).

Před rokem 1481 získal holické panství za blíže nejasných okolností nový pán, Neptalim z Frymburka. Z roku 1493 se dochovala listina, kterou Neptalim udělil výsady na rychtu v Holicích – obdobnými výsadami byla snad někdy v té době obdařena i rychta ředická, kterou máme jako svobodnou doloženou počátkem 16. století (1507).

Po Neptalimově smrti (+1493) připadlo holické panství Hynkovi Bradleckému z Mečova. Nepatřilo mu však tzv. podací kostelní (tj. kostel sv. Václava se všemi příjmy) s jedním, kdysi farním dvorem, a dále také čtyři z ředických hospodářů odváděli roční rentu nikoli Hynkovi Bradleckému, ale Čeňkovi Dašickému z Barchova u Dašic. Kdy k onomu majetkoprávnímu oddělení došlo, není známo.

K opětovnému spojení všech tří dílů Ředic došlo v letech 1506 – 1507, kdy všechna tři zmíněná panství (Brandýs nad Orlicí, Holice a Dašice) koupil Vilém z Pernštejna, tehdejší pán na Pardubicích a Kunětické hoře. Ředice se tak staly součástí rozlehlého panství Pardubice. V rámci pernštejnského panství Pardubice tvořily Ředice samostatnou rychtu. Samostatnou rychtou zůstaly i poté, co Vilémův vnuk Jaroslav z Pernštejna musel roku 1560 pardubické panství pro dluhy prodat panovníkovi (toho roku na trůnu Ferdinand I. Habsburský). Součástí královského komorního majetku pak Ředice spolu s celým panstvím zůstaly až do zrušení poddanství (1848).

Třicetiletá válka (1618 – 1648) postihla Ředice velmi ničivě. Ještě v roce 1654 byla třetina velkých selských statků opuštěna. V průběhu 18. století však počet usedlostí začal rychle narůstat. V té době se poprvé objevuje dělení Ředic na „Horní" a „Dolní". První oficiální záznamy o rozdělení na Horní a Dolní Ředice pocházejí z roku 1757. K definitivnímu oddělení a vzniku dvou vesnic došlo však až 20.3.1849 tzv. „Stadionovým" prozatímním obecním zřízením. V každé z obcí byl zřízen obecní výbor (v čele se starostou) a obecní představenstvo. Tak vznikly samostatné Dolní Ředice. Měly tehdy 123 domů a 765 obyvatel. [4]

Slavní rodáci

  • Joža Jaro – hudební skladatel
  • WMC – atypická skupina básníků, prozaiků a dramatiků

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Historie obce - Oficiální stránky obce Dolní Ředice. www.dolniredice.cz [online]. [cit. 2022-07-20]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Města, městyse a obce okresu Pardubice
Barchov • Bezděkov • Borek • Brloh • Břehy • Bukovina nad Labem • Bukovina u Přelouče • Bukovka • Býšť • Časy • Čeperka • Čepí • Černá u Bohdanče • Dašice • Dolany • Dolní Roveň • Dolní Ředice • Dříteč • Dubany • Hlavečník • Holice • Holotín • Horní Jelení • Horní Ředice • Hrobice • Choltice • Choteč • Chrtníky • Chvaletice • Chvojenec • Chýšť • Jankovice • Jaroslav • Jedousov • Jeníkovice • Jezbořice • Kasalice • Kladruby nad Labem • Kojice • Kostěnice • Křičeň • Kunětice • Labské Chrčice • Lány u Dašic • Lázně Bohdaneč • Libišany • Lipoltice • Litošice • Malé Výkleky • Mikulovice • Mokošín • Morašice • Moravany • Němčice • Neratov • Opatovice nad Labem • Ostřešany • Ostřetín • Pardubice • Plch • Poběžovice u Holic • Poběžovice u Přelouče • Podůlšany • Pravy • Přelouč • Přelovice • Přepychy • Ráby • Rohovládova Bělá • Rohoznice • Rokytno • Rybitví • Řečany nad Labem • Selmice • Semín • Sezemice • Slepotice • Sopřeč • Sovolusky • Spojil • Srch • Srnojedy • Staré Hradiště • Staré Jesenčany • Staré Ždánice • Starý Mateřov • Stéblová • Stojice • Strašov • Svinčany • Svojšice • Tetov • Trnávka • Trusnov • Třebosice • Turkovice • Uhersko • Úhřetická Lhota • Újezd u Přelouče • Újezd u Sezemic • Urbanice • Valy • Vápno • Veliny • Veselí • Vlčí Habřina • Voleč • Vysoké Chvojno • Vyšehněvice • Zdechovice • Žáravice • Živanice
legenda: město, městys.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • Biblio: 357f073e-65ed-4d6c-a0f9-169fe4d02500
  • NKC: ge516421