Dominantní septakord

Dominantní septakord je pojem z oboru hudební teorie označující nejčastěji používaný typ čtyřzvuku (v evropské hudbě).

Jedná se o akord obsahující kromě svého základního tónu ještě velkou tercii, čistou kvintu a malou septimu. Z hlediska terciového systému je dominantní septakord rozšířením durového kvintakordu.

Značení

Dominantní septakord je značen velkým písmenem názvu základního tónu, který je doplněn o horní index 7 (ten se obecně používá ke značení malé septimy):

  • C 7 {\displaystyle C^{7}\,\!} od základního tónu c
  • F # 7 {\displaystyle F^{\#7}\,\!} od základního tónu fis
  • E b 7 {\displaystyle E^{b7}\,\!} od základního tónu es

Složení

Následující tabulka obsahuje složení dominantního septakordu od jednotlivých základních tónů:

Značka akordu Základní tón Velká tercie Čistá kvinta Malá septima
C 7 {\displaystyle C^{7}\,\!} c e g b
G 7 {\displaystyle G^{7}\,\!} g h d f
D 7 {\displaystyle D^{7}\,\!} d fis a c
A 7 {\displaystyle A^{7}\,\!} a cis e g
E 7 {\displaystyle E^{7}\,\!} e gis h d
H 7 {\displaystyle H^{7}\,\!} h dis fis a
F # 7 {\displaystyle F^{\#7}\,\!} fis ais cis e
C # 7 {\displaystyle C^{\#7}\,\!} cis eis (=f) gis h
A b 7 {\displaystyle A^{b7}\,\!} as c es ges
E b 7 {\displaystyle E^{b7}\,\!} es g b des
B b 7 {\displaystyle B^{b7}\,\!} b d f as
F 7 {\displaystyle F^{7}\,\!} f a c es

Význam

Jak napovídá již název akordu, je nejčastějším použitím dominantního septakordu funkce dominanty. Lze jej jako dominantu použít v durové i mollové (pro harmonickou a melodickou mollovou stupnici) tónině. Jedná se po durovém kvintakordu a mollovém kvintakordu o třetí nejčastěji používaný akord a to jak v lidové hudbě, populární hudbě a country, tak v klasické vážné hudbě.

Kromě toho je dominantní septakord „kostrou“ církevního mixolydického modu.

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Dominantní septakord na Wikimedia Commons