Dopady evropské migrační krize v Severní Makedonii

Severní Makedonie leží již od počátku takzvané evropské migrační krize na Balkánské trase, kterou do Evropské unie přichází největší množství migrantů. Tamní vláda výstavbou makedonského pohraničního plotu a uzavřením části jižní hranice s Řeckem od listopadu 2015 reguluje počet migrantů vstupujících do země.

Vývoj krize v roce 2015

Severní Makedonie leží na nejvytíženější Balkánské migrační trase. Hlavní proud ekonomických migrantů a uprchlíků z Řecka do Srbska prochází v Makedonii přes hlavní dopravní tahy, které směřují ze jihu na sever. V létě roku 2015 se počet migrantů začal zvyšovat a do země přicházelo přes 2 000 migrantů denně; v závěru srpna 2015 se počet imigrantů zvýšil na 3 000 lidí za den. Z této skutečnosti obvinili makedonští političtí představitelé Řecko,^[1] které podle nich svou jižní přímořskou ani severní hranici nekontrolovalo a organizovaně migranty převáželo ze všech řeckých ostrovů právě na hranici s Makedonií. Během září a října pak přicházelo do Makedonie nejvíce migrantů, kolem 7 000 lidí denně.

Opatření na hranici s Řeckem

Koncem srpna se pokusila Makedonie uzavřít hranici s Řeckem pomocí policie a armády, ale migranti po několika dnech hraniční bariéru prolomili.^[2] Makedonská vláda na konci září prodloužila výjimečný stav v příhraničních oblastech, který platí minimálně do června 2016.^[3] Během října přicházelo do země až 8 000 migrantů denně a situace se stávala se těžko zvladatelnou. Dne 19. listopadu 2015 začaly makedonské ozbrojené složky pouštět na své území pouze uprchlíky z Afghánistánu, Sýrie a Iráku, ostatní považují za ekonomické migranty bez práva na azyl. Vlivem toho docházelo na hranici k opakovaným vzpourám migrantů a vyhrocené situaci, která se částečně zlepšila poté, co byli někteří imigranti odvezeni do Athén, kde mohli požádat o azyl. Dne 28. listopadu byla zahájena výstavba makedonského pohraničního plotu na části zelené hranice s Řeckem, dne 10. prosince bylo rozhodnuto o jeho prodloužení a v únoru byla stavěna druhá linie plotu, aby byl pro migranty téměř nepřekonatelný.^[4] Po dokončení měl plot 50 kilometrů a cílem stavby bylo podle tamních představitelů zabránit migrantům od vstupu do země.^[5]

Uzavření makedonsko-řecké hranice

Někteří političtí zástupci střední Evropy se v únoru roku 2016 vyjádřili pro myšlenku vytvoření záložní hraniční linie právě na makedonsko-řeckých a také bulharsko-řeckých hranicích.^[6] Na přelomu února a března 2016 začali makedonští policisté a vojáci pouštět do země jen několik desítek migrantů denně a o několik dnů později byla hranice uzavřena úplně. V blízkosti řecko-makedonského hraničního přechodu Idomeni – Gevgelija se z tohoto důvodu nahromadilo přes 12 000 imigrantů, což vedlo ke kritické humanitární situaci.^[7] Dne 26. března začala vláda Řecka, kde se celkem nahromadilo až 50 000 migrantů, svážet běžence od uzavřené hranice s Makedonií do Atén, díky čemuž se začala situace zlepšovat.^[8] Snahy o uklidnění napjaté situace na makedonsko-řecké hranici ale svými činy opakovaně narušovali někteří aktivisté,^[9] kteří např. pomáhali imigrantům v nelegálním překonávání hranice přes řeku Vardar nebo rozšiřovali lživé fámy o znovuotevření hranice.^[zdroj⁠?]

Odkazy

Reference

Související články

• Evropská migrační krize
• Makedonský pohraniční plot

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.