Drahé kovy

ikona
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
Drahé kovy
 
 
 
 
               
               
                                   
                                   
                                                               
                                                               
Krystalické zlato z Latrobe
(NHM Londýn, váha 717 g)

Drahé kovy je obecné označení pro vzácné kovové prvky (nebo jejich slitiny), které se užívaly a užívají jako platidla, na výrobu mincí, šperků a podobně. Mezi drahé kovy se obvykle počítá zlato, stříbro a v menší míře platina. Další kovy platinové skupiny (palladium, rhodium atd.) se užívají ve zlatnictví jako přísady a k pokovování.[1]

Vlastnosti a ceny

Kromě vzácného výskytu a tudíž vysoké ceny se drahé kovy vyznačují také vysokou specifickou hmotností, malou chemickou reaktibilitou (vysokou odolností), krásným vzhledem, dobrou zpracovatelností a elektrickou vodivostí. Od pravěku se užívaly jako ozdoby, na výrobu šperků nebo posvátných předmětů a velmi brzy i jako platidlo.[2] Od starověku se z nich razily mince a do poloviny 20. století se k nim vázala hodnota některých měn. Mince z drahých kovů mívaly přesně stanovenu váhu a ryzost, podobně jako ingoty, v nichž se dnes s drahými kovy obchoduje.

kov výskyt
v zem. kůře
hustota
(g/cm3)
teplota tání
(°C)
cena 2009
(USD/kg)
cena 2018
Rhodium 1×10−9 12,41 1964 46 200 77 804
Platina 5×10−9 21,45 1768 37 650 28 960
Zlato 4×10−9 19,30 1064 30 590 43 764
Palladium 1,5×10−8 12,02 1555 8 140 32 205
Stříbro 7,5×10−8 10,49 962 439 556

Naleziště

Světová produkce zlata
(V tunách za rok)

Při stoupajících cenách zejména zlata se jednak hledají nová naleziště, ale také nové technologie včetně recyklování odpadů a starých přístrojů. Roční produkce zlata se od roku 1900 zpětinásobila a dosahuje 2 500 tun ročně, produkce stříbra asi 20 000 tun. Mezi největší producenty zlata patřila v roce 2013 Čína, Austrálie, USA, Rusko, Peru a Jihoafrická republika, mezi producenty stříbra Mexiko, Kanada, Austrálie, Peru a USA.

Využití

Kvůli výborné elektrické vodivosti a odolnosti proti korozi se v současnosti velké množství zlata a stříbra spotřebuje v elektrotechnice, ve zdravotnictví a v dalších oborech. Velké množství stříbra spotřebovával fotografický průmysl. Velké množství zlata dnes slouží jako zlaté rezervy bank a jako soukromé investice.

Světový obchod

S drahými kovy se, jako s jiným zbožím, obchoduje jako s komoditou na světových burzách. Základní a nejznámější je burza Londýn, ta zveřejňuje průběžně výsledky obchodování tzv. London FIX a London SPOT. Cena London FIX se udává většinou dopolední a odpolední, tedy London FIX AM a London FIX PM, ale cena London SPOT je aktuální online cena jako je například Forex. Světová cena drahých kovů je základně udávaná v dolarech za trojskou unci (USD/oz). Světová cena drahého kovu za trojskou unci se pak může přepočítat na cenu za gram v českých korunách. Zde jsou grafy za uplynulé tři roky s přepočtem za gram v českých korunách a to pro zlato, stříbro, platinu, palladium, rhodium:

  • Statistika ceny zlata
    Statistika ceny zlata
  • Statistika ceny stříbra
    Statistika ceny stříbra
  • Statistika ceny platiny
    Statistika ceny platiny
  • Statistika ceny palladia
    Statistika ceny palladia
  • Statistika ceny rhodia
    Statistika ceny rhodia

Odkazy

Reference

  1. K. Täubl, Zlatnictví, str. 19.
  2. K. Täubl, Zlatnictví, str. 11n.

Literatura

  • K. Täubl, Zlatnictví. Praha: SNTL 1976
  • Zákon o puncovnictví a zkoušení drahých kovů č. 539/1992 Sb. In: Sbírka zákonů. 1992. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu drahý kov na Wikimedia Commons
  • Slovníkové heslo drahý kov ve Wikislovníku
  • Aktuální světová cena drahých kovů. Online grafy www.KITCO.cz
  • (anglicky) Ceny drahých kovů z thebulliondesk.com
  • (anglicky) Měření a konverze drahých kovů
  • (anglicky) International Precious Metals Institute Archivováno 6. 2. 2007 na Wayback Machine.
Periodická tabulka prvků
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18
H He
Li Be B C N O F Ne
Na Mg Al Si P S Cl Ar
K Ca Sc Ti V Cr Mn Fe Co Ni Cu Zn Ga Ge As Se Br Kr
Rb Sr Y Zr Nb Mo Tc Ru Rh Pd Ag Cd In Sn Sb Te I Xe
Cs Ba La Ce Pr Nd Pm Sm Eu Gd Tb Dy Ho Er Tm Yb Lu Hf Ta W Re Os Ir Pt Au Hg Tl Pb Bi Po At Rn
Fr Ra Ac Th Pa U Np Pu Am Cm Bk Cf Es Fm Md No Lr Rf Db Sg Bh Hs Mt Ds Rg Cn Nh Fl Mc Lv Ts Og
Alkalické kovy Kovy alkalických zemin Lanthanoidy Aktinoidy Přechodné kovy Nepřechodné kovy Polokovy Nekovy Halogeny Vzácné plyny neznámé
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • NKC: ph119597
  • PSH: 4659
  • BNF: cb13318903r (data)
  • LCCN: sh85106206
  • NARA: 10641225
  • NDL: 00565785
  • NLI: 987007533812105171