Dusičnan rtuťný

Dusičnan rtuťný
Dihydrát dusičnanu rtuťného
Dihydrát dusičnanu rtuťného
Obecné
Systematický názevDusičnan rtuťný
Anglický názevMercury(I) nitrate
Sumární vzorecHg2(NO3)2
Vzhledbílé monoklinické krystaly (bezvodý) bezbarvé krystaly (dihydrát)
Identifikace
Registrační číslo CAS10415-75-5
Číslo EC (enzymy)233-886-4
PubChem25247
Vlastnosti
Molární hmotnost525,19 g/mol (bezvodý)
561,22 g/mol (dihydrát)
Bezpečnost
GHS06 – toxické látky
GHS06
GHS08 – látky nebezpečné pro zdraví
GHS08
GHS09 – látky nebezpečné pro životní prostředí
GHS09
[1]
Nebezpečí[1]
NFPA 704
1
3
1
OX
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dusičnan rtuťný je anorganická sloučeninachemickým vzorcem Hg2(NO3)2. Tato toxická látka se používá na přípravu rtuťných sloučenin.

Výroba

Dusičnan rtuťný lze připravit z kovové rtuti působením zředěné kyseliny dusičné za studena:[2]

6 Hg   + 8 HNO 3 3 Hg 2 ( NO 3 ) 2   + 2 NO + 4 H 2 O {\displaystyle {\ce {6Hg\ +8HNO3->3Hg2(NO3)2\ +2NO\uparrow +4H2O}}}

nebo přidáním kapalné rtuti do dusičnanu rtuťnatého:[3]

Hg ( NO 3 ) 2 + Hg Hg 2 ( NO 3 ) 2 {\displaystyle {\ce {Hg(NO3)2 + Hg <=> Hg2(NO3)2}}}

Vlastnosti

Dusičnan rtuťný vytváří krystalický hydrát Hg 2 ( NO 3 ) 2 2 H 2 O {\displaystyle {\ce {Hg2(NO3)2 * 2H2O}}} . Na vzduchu ztrácí krystalickou hydrátovou vodu.

Když se do roztoku dusičnanu rtuťného přidá hydroxid draselný, vytvoří se černá sraženina:

Hg 2 ( NO 3 ) 2   + 2 KOH HgO + Hg + 2 KNO 3   + H 2 O {\displaystyle {\ce {Hg2(NO3)2\ +2KOH->HgO\downarrow +Hg\downarrow +2KNO3\ +H2O}}}

Rozkládá se při 70 až 150 °C:

Hg 2 ( NO 3 ) 2 2 HgO + 2 NO 2 {\displaystyle {\ce {Hg2(NO3)2 -> 2HgO + 2NO2}}}

Koncentrovaný solný roztok podléhá hydrolýze za vzniku sraženiny zásadité soli:

Hg 2 ( NO 3 ) 2   + H 2 O Hg 2 NO 3 ( OH ) + HNO 3 {\displaystyle {\ce {Hg2(NO3)2\ +H2O->Hg2NO3(OH)\downarrow +HNO3}}}

Reakce se zředěnou kyselinou chlorovodíkovou:

Hg 2 ( NO 3 ) 2   + 2 HCl Hg 2 Cl 2 + 2 HNO 3 {\displaystyle {\ce {Hg2(NO3)2\ +2HCl->Hg2Cl2\downarrow +2HNO3}}}

Oxiduje se horkou koncentrovanou kyselinou dusičnou:

Hg 2 ( NO 3 ) 2   + 4 HNO 3 2 Hg ( NO 3 ) 2   + 2 NO 2 + 2 H 2 O {\displaystyle {\ce {Hg2(NO3)2\ +4HNO3->2Hg(NO3)2\ +2NO2\uparrow +2H2O}}}

Může také být oxidován zředěnou kyselinou dusičnou za přítomnosti kyslíku:

2 Hg 2 ( NO 3 ) 2 + 4 HNO 3 + O 2 4 Hg ( NO 3 ) 2 + 2 H 2 O {\displaystyle {\ce {2Hg2(NO3)2 + 4HNO3 + O2 -> 4Hg(NO3)2 + 2H2O}}}

Při reakci s mědí vzniká sraženina žluté rtuti:

Hg 2 ( NO 3 ) 2   + Cu 2 Hg + Cu ( NO 3 ) 2 {\displaystyle {\ce {Hg2(NO3)2\ +Cu->2Hg\downarrow +Cu(NO3)2}}}

Reaguje s nasyceným roztokem sulfanu:

Hg 2 ( NO 3 ) 2   + H 2 S HgS + Hg + 2 HNO 3 {\displaystyle {\ce {Hg2(NO3)2\ +H2S->HgS\downarrow +Hg\downarrow +2HNO3}}}

Za chladu reaguje s hydrogenuhličitanem draselným :

Hg 2 ( NO 3 ) 2   + 2 KHCO 3 Hg 2 CO 3 + 2 KNO 3   + H 2 O   + CO 2 {\displaystyle {\ce {Hg2(NO3)2\ +2KHCO3->Hg2CO3\downarrow +2KNO3\ +H2O\ +CO2\uparrow }}}

Reference

  1. a b Mercurous nitrate. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Franz v. Bruchhausen, Hermann Hager: Hagers Handbuch der pharmazeutischen Praxis. 5. Auflage, Bd. 9 Stoffe P–Z, Birkhäuser, 1999, ISBN 9783540526889, S. 474–475
  3. Patnaik, Pradyot (2003), Handbook of Inorganic Chemical Compounds, McGraw-Hill Professional, p. 573, ISBN 0070494398, retrieved 2009-07-20

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Mercury(I) nitrate na anglické Wikipedii a Нитрат ртути(I) na ruské Wikipedii.