Ekonomika Saúdské Arábie

Ekonomika Saúdské Arábie
Rijád, finanční centrum Saúdské Arábie
Měna	Saúdský rijál (SAR, ﷼)
Fiskální období	kalendářní rok
Obchodní organizace	WTO, OPEC a GCC
Statistické údaje
Populace	▲ 36 093 000 (2022)
HDP	▲ 1,061 bilionu USD (nominální, odhad 2023)[1] ▲ 2,300 bilionu USD (PPP, odhad 2023)[1]
Změna HDP	▲ 3,2 % (2021)[2] ▲ 7,6 % (2022f)[2] ▲ 3,7 % (2023f)[2]
HDP na obyvatele	▲ 27 941 USD (nominální, 2022)[3] ▲ 55 802 USD (PPP, 2022)[3]
HDP podle sektorů	zemědělství: 2,6 % průmysl: 44,2 % služby: 53,2 % (odhad 2017)[4]
Inflace (CPI)	0,8 % (odhad 2020)[5]
Pracovní síla	13,8 miliónů (odhad 2017)[4]
Pracovní síla podle sektorů	zemědělství: 6,7 % průmysl: 21,4 % služby: 71,9 % (odhad 2005)[4]
Nezaměstnanost	7,36 % (odhad 2021)[4]
Index snadnosti podnikání	▲ 62. místo (2020)[6]
Zahraničí
Obchodní bilance	▲ 15,23 miliardy USD (odhad 2017)[4]
Hrubý zahraniční dluh	205,1 miliardy USD (odhad 2017)[4]
Veřejné finance
Veřejný dluh	17,2 % HDP (odhad 2017)[4]
Příjmy	181 miliard USD (odhad 2017)[4]
Výdaje	241,8 miliardy USD (odhad 2017)[4]

Ekonomika Saúdské Arábie je největší ekonomikou na Blízkém východě a osmnáctou největší na světě.^[7][8] Saúdská Arábie je stálým a zakládajícím členem OPEC a jako jedna z největších světových ekonomik je také členem G20.^[9]

Saúdská Arábie má údajně třetí největší zásoby přírodních zdrojů na světě, především ropy a zemního plynu.^[10] Saúdské Arábie má druhé největší prokázané zásoby ropy^[11] a čtvrté největší změřené zásoby zemního plynu.^[12] Saúdská Arábie je v současné době největším vývozcem ropy na světě, a proto je v západních médiích občas označována jako petrostát.^[13] Mezi další významné složky ekonomiky patří rafinérský a chemický průmysl, který je z velké části prováděn státním podnikem Saudi Aramco.

V prvním kvartálu roku 2019 dosáhl rozpočet Saúdské Arábie poprvé od roku 2016 přebytku. Tohoto přebytku ve výši 10,10 miliardy dolarů bylo dosaženo díky zvýšení příjmů z ropy a neropných zdrojů.^[14]

Zaměstnání

V roce 2008 byly zhruba dvě třetiny pracovníků zaměstnaných v Saúdské Arábii cizinci a v soukromém sektoru to bylo přibližně 90 %.^[15] V lednu 2014 saúdská vláda prohlásila, že tento 90% podíl snížila a zdvojnásobila počet saúdských občanů pracujících v soukromém sektoru na 1,5 milionu (ve srovnání s 10 miliony zahraničních přistěhovalců pracujících v zemi).^[16]

Podle agentury Reuters ekonomové „odhadují, že pouze 30–40 % Saúdů v produktivním věku má práci nebo ji aktivně hledá“, ačkoli oficiální míra nezaměstnanosti se pohybuje pouze kolem 12 %. Většinu Saúdů, kteří mají práci, zaměstnává vláda – Mezinárodní měnový fond varoval, že vláda nemůže dlouhodobě uživit tak velký počet zaměstnanců.^[16][17] Vláda od roku 2000 vyhlásila řadu plánů na řešení nerovnováhy prostřednictvím saudizace ekonomiky, ale počet zahraničních pracovníků a nezaměstnanost stále rostou.^[18] Od začátku roku 2017 však Saúdská Arábie zaznamenala rekordní počet zahraničních pracovníků, kteří opustili zemi, protože saúdská vláda zavedla vyšší poplatky pro zahraniční pracovníky – zemi opustilo více než 677 000 cizinců. Toto opatření však nepřispělo ke snížení míry nezaměstnanosti, která vzrostla na 12,9 %, což je nejvyšší hodnota v historii země.^[19]

Jedním z problémů je společenský odpor k některým typům zaměstnání, konkrétně v sektoru služeb.^[20]

Neropné zdroje

Kromě ropy se na území Saúdské Arábie nachází také jiné přírodní zdroje, včetně zlata, stříbra, železa, mědi, zinku, manganu, wolframu, olova, síry, fosfátů, steatitu a živce.^[21] Země má také malý zemědělský sektor, především na jihozápadě, kde roční srážky dosahují v průměru 400 mm. Země je jedním z největších světových producentů datlí. Před rokem 2009 se k zavlažování pšenice používala odsolená voda,^[21] od čehož se však opustilo v roce 2016.^[22] V roce 2009 čítal stav hospodářských zvířat 7,4 milionu ovcí, 4,2 milionu koz, půl milionu velbloudů a čtvrt milionu kusů skotu.^[21]

Automobilový průmysl

V roce 2022 oznámila americká automobilka Lucid Motors plány na výstavbu závodu na výrobu elektromobilů v Džiddě.^[23] Výstavba byla zahájena v květnu 2022 a závod bude mít kapacitu 155 000 vozidel.^[24]

Obchod

V dubnu 2000 saúdskoarabská vláda zřídila Saúdskoarabský všeobecný investiční úřad, aby podpořila přímé zahraniční investice v Saúdské Arábii.

Saúdská Arábie se 11. prosince 2005 stala plnoprávným členem Světové obchodní organizace (WTO).^[25][26] V roce 2019 vláda zřídila Všeobecný úřad pro zahraniční obchod s cílem posílit mezinárodní obchodní a investiční aktivity země.^[27]

Na začátku července 2020 Saúdská Arábie oznámila, že do funkce generálního ředitele WTO nominovala svého bývalého ministra hospodářství a poradce královského dvora Muhammada at-Tuwajdžrího.^[28] Nominace byla zveřejněna zhruba měsíc poté, co WTO nahlásila Saúdskou Arábii za porušování autorských práv na státem vlastněné stanici beoutQ.^[29] Nominace at-Tuwajdžrího se v polovině srpna 2020 setkala s kritikou ze strany lidskoprávních skupin, které požadovaly odmítnutí tohoto kandidáta kvůli porušování lidských práv ze strany Saúdské Arábie a kvůli jeho mlčení k této problematice.^[30]

Hlavní země vývozu

Údaje jsou aktuální k roku 2019.^[31]

• Čína: 20,1 %
• Indie: 11 %
• Japonsko: 10,8 %
• Jižní Korea: 8,58 %
• Spojené státy americké: 5,37 %
• Singapur: 3,44 %
• Francie: 3 %
• Spojené arabské emiráty: 2,9 %
• Egypt: 2,22 %

Hlavní země dovozu

Údaje jsou aktuální k roku 2019.^[31]

• Čína: 18 %
• Spojené arabské emiráty: 12,1 %
• Spojené státy americké: 9,01 %
• Německo: 4,77 %
• Japonsko: 4,41 %
• Indie: 4,28 %
• Spojené království: 2,8 %
• Jižní Korea: 2,65 %
• Nizozemsko: 2,62 %
• Itálie: 2,62 %

Výzvy

Demografie

Populace Saúdské Arábie je mladá. K roku 2012 bylo přibližně 51 % celkové populace mladší 25 let.^[32]

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu ekonomika Saúdské Arábie na Wikimedia Commons

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Economy of Saudi Arabia na anglické Wikipedii.

Ekonomika Asie
Země	Afghánistán • Arménie • Ázerbájdžán • Bahrajn • Bangladéš • Bhútán • Brunej • Čína • Egypt • Filipíny • Gruzie • Indie • Indonésie • Irák • Írán • Izrael • Japonsko • Jemen • Jižní Korea • Jordánsko • Kambodža • Katar • Kazachstán • Kuvajt • Kypr • Kyrgyzstán • Laos • Libanon • Malajsie • Maledivy • Mongolsko • Myanmar (Barma) • Nepál • Omán • Pákistán • Palestinská autonomie • Rusko • Saúdská Arábie • Severní Korea • Singapur • Spojené arabské emiráty • Sýrie • Srí Lanka • Tádžikistán • Thajsko • Tchaj-wan • Turecko • Turkmenistán • Uzbekistán • Vietnam • Východní Timor
Teritoria, kolonie a zámořská území	Britské indickooceánské území (GB) • Kokosové ostrovy (AUS) • Vánoční ostrov (AUS)