Elīna Garanča

Elīna Garanča
Elīna Garanča v Paříži roku 2012
Elīna Garanča v Paříži roku 2012
Základní informace
Narození16. září 1976 (47 let)
Riga
Žánryopera
Povoláníoperní pěvkyně
Nástrojehlas
Hlasový oborlyric mezzo-soprano
VydavatelDeutsche Grammophon
OceněníEcho Klassik – pěvkyně roku (2007)
Echo Klassik – pěvkyně roku (2011)
komtur Řádu tří hvězd (2016)
Manžel(ka)Karel Mark Chichon
RodičeAnita Garanča
Webelinagaranca.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Elīna Garanča (* 16. září 1976 Riga) je lotyšská mezzosopranistka, která vystupuje na řadě významných scén jako jsou Metropolitní opera v New Yorku a Vídeňská státní opera.

Soukromý život

Elīna Garanča pochází z hudebnické rodiny. Otec byl vedoucím pěveckého sboru. Matka Anita Garanča působila jako pěvkyně. Poté vyučovala zpěv na rižské konzervatoři a byla také pedagožkou na Lotyšské národní opeře v Rize.

Jejím manželem je gibraltarský dirigent Karel Mark Chichon OBE (* 1971 Londýn).[1] Mají spolu dvě dcery, Catherine Louise (* 22. září 2011) a Christinu Sophie (* 10. ledna 2014).[2] Chicon je v současnosti šéfdirigentem symfonického orchestru na ostrově Gran Canaria (Orquesta Filármonica de Gran Canaria).

Pěvecká kariéra

Po studiu zpěvu na konzervatoři v rodné Rize v Lotyšsku začala její mezinárodní pěvecká kariéra v Bukurešti a Athénách. Průnik v kariéře se jí zdařil v roce 2003 na Salcburském festivalu v roli Annia v opeře Wolfganga Amadea Mozarta La clemenza di Tito pod řízením dirigenta Nicolase Harnoncourta.

Jednou z jejích stěžejních rolí v několika operních domech, zvláště ve Vídeňské státní opeře, se stalo ztvárnění postavy Giovanny Seymourové v Donizettiho opeře Anna Bolena po boku Anny Netrebko v hlavní roli Anny Boleynové (2011). Představení bylo také zfilmováno a nahrávka vydána ve formě DVD.

Koncem března 2018 vystoupila při koncertu v německém lázeňském městě Baden-Baden, konaném v rámci tamějšího Velikonočního festivalu. Přednesla Sedm písní od Albana Berga a tři písně z cyklu Šeherezáda od Maurice Ravela. Doprovázeli ji Berlínští filharmonikové pod řízením Simona Rattlea. Bylo to její první vystoupení s dirigentem Rattlem, manželem její pěvecké kolegyně Magdaleny Kožené.

Poprvé vystoupila v Praze v roce 2007, od té doby koncertovala několikrát v Praze[3] a v roce 2013 v rámci Mezinárodního hudebního festivalu v Českém Krumlově.[4]

Diskografie

DVD: Gaetano Donizetti: Anna Bolena, Deutsche Gramophon, DDD 0440 073 4725 6 GH2. Zpívají: Anna Netrebko (Anna Boleynová), Ildebrando D'Arcangelo (Jindřich VIII.) a Elīna Garanča (Giovanna Seymour). Dirigent: Evelino Pidò, orchestr a sbor Vídeňské státní opery (2011).

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Elīna Garanča na anglické Wikipedii.

  1. CHRISTIANSEN, Rupert: Elina Garanca: We mezzos get to have such fun" (My mezzosoprány máme mít takovou legraci). http://www.telegraph.co.uk/culture/music/opera/9568889/Elina-Garanca-We-mezzos-get-to-have-such-fun.html. The Daily Telegraph, 26. září 2012 (anglicky).
  2. Oficiální webová stránka Elīny Garanči, http://elinagaranca.com.
  3. Česká televize. www.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2019-12-26]. Dostupné online. 
  4. Elina Garanča ukázala temperamentní Carmen. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2019-12-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Elīna Garanča na Wikimedia Commons
  • Osoba Elīna Garanča ve Wikicitátech
  • Oficiální stránky
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech