El Alto
El Alto | |
---|---|
El Alto obklopené andskými kopci | |
vlajka | |
Poloha | |
Souřadnice | 16°30′ j. š., 68°12′ z. d. |
Nadmořská výška | 4160 m n. m. |
Stát | Bolívie Bolívie |
Departement | La Paz |
Provincie | Pedro Domingo Murillo |
Administrativní dělení | 14 obvodů |
El Alto | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 363 km² |
Počet obyvatel | 842 378 (2012) |
Hustota zalidnění | 2 320,6 obyv./km² |
Etnické složení | Aymarové, Kečuové, mestici |
Náboženské složení | katolíci |
Správa | |
Starosta | Soledad Chapetónová |
Vznik | 1985 |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
El Alto je město v bolivijském departementu La Paz, jehož současný počet obyvatel se odhaduje na necelý jeden milion (oficiálně 842 378 podle sčítání z roku 2012).[1] Město, jehož název znamená doslova Výšiny, je západním sousedem sídla bolivijské vlády La Pazu.
Historie
Na vyprahlé horské pláni nad La Pazem se objevilo první osídlení v roce 1903 v souvislosti s výstavbou železniční trati k jezeru Titicaca. Vzniklo zde chudinské předměstí, kde ještě v polovině dvacátého století žilo okolo třiceti tisíc obyvatel, kteří vesměs pracovali v La Pazu, ale postupně vznikala infrastruktura a průmysl a do El Alta přicházeli bezzemci z venkova, které lákaly výrazně levnější pozemky než v metropoli. V roce 1985 se El Alto odtrhlo od La Pazu a o dva roky později získalo statut města. Neustávající příliv obyvatel způsobil, že El Alto počtem obyvatel přerostlo samotný La Paz a je druhým největším městem v Bolívii.
Populace
Většinu populace, 76 procent, tvoří Ajmarové, kteří jsou indiánského původu a jejichž vlastním jazykem je ajmarština. Dalších 9 procent obyvatel města jsou Kečuové. 15 procent tvoří míšenci indiánských a evropských předků.
El Alto je druhým největším městem v Bolívii po naftařské metropoli Santa Cruz de la Sierra na východě země a největším městem, v němž většinu populace tvoří indiáni.[2]
Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte. |
Kultura a školství
Nachází se zde výtvarná galerie Museo de Arte Antonio Paredes Candia a vysoká škola Universidad Pública de El Alto, město má i vlastní televizní stanici TV El Alto a deník El Alteño.
Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte. |
Náboženství
Roku 1994 byla vytvořena Římskokatolická diecéze El Alto.
Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte. |
Klimatické podmínky
Město má drsné vysokohorské klima: v zimních měsících teploty běžně klesají pod bod mrazu, v létě nepřekračují 20 °C. Je nejvýše položeným velkoměstem na světě (4160 m n. m.).
Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte. |
Životní a sociální podmínky
Město se vyznačuje chaotickým růstem a nízkou životní úrovní. Jeho prudký rozvoj způsobuje problémy s pitnou vodou a závadnou či nedostatečnou kanalizací.[3] O chudinskou mládež pečuje dobročinná nadace Palliri.
Pro život v El Alto jsou typická častá setkání se ženami zvanými cholitas, oblečenými v typických krojích té oblasti. Tyto ženy jsou ve městě přirozenými autoritami, vynikají v obchodních činnostech a dohlížejí na pořádek na ulicích. Provozují také zápasy v ringu.[4]
Politika
Vzhledem k převaze domorodého obyvatelstva je El Alto tradiční baštou prezidenta Evo Moralese.[5] V roce 2003 místní obyvatelé na protest proti politice bolivijské vlády blokovali cestu spojující La Paz s letištěm a došlo ke krvavým srážkám.
Architektura
Pro El Alto je typická tzv. neoandská architektura vycházející z indiánských tradic, jejím hlavním představitelem je Freddy Mamani.
Doprava
Město El Alto je propojeno s městem La Paz pomocí dvou linek lanovkového systému Mi Teleférico. Na území města se nachází mezinárodní letiště El Alto.
Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte. |
Reference
- ↑ Instituto Nacional de Estadistica Dostupné online
- ↑ La Paz Life Dostupné online Archivováno 12. 4. 2018 na Wayback Machine.
- ↑ Rough Guides Dostupné online Archivováno 12. 4. 2018 na Wayback Machine.
- ↑ Harvard Review of Latin America Dostupné online Archivováno 12. 4. 2018 na Wayback Machine.
- ↑ Americas Quarterly Dostupné online
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu El Alto na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky