Energetika

Výroba elektřiny ve světě podle zdroje

Energetika je průmyslové odvětví, které se zabývá získáváním, přeměnou a distribucí všech forem energie. Jedná se zejména o výrobu elektrické energie v elektrárnách a její distribuci prostřednictvím přenosové soustavy, ale také o těžbu, distribuci a využití uhlí, ropy, zemního plynu, jaderného paliva či dřeva. Dále se může jednat o výrobu a zpracování propanbutanu, bioplynu (metanu) nebo o využití energie Slunce, vody, větru, přílivu, odlivu či energie geotermální. V širším slova smyslu zahrnuje též výstavbu a výrobu energetických zařízení.

Energy Information Administration roku 2021 odhaduje, že do roku 2050 světová spotřeba energie nebude klesat a to ani pro jednotlivé neobnovitelné zdroje energie.[1]

Energetika v ČR

Podrobnější informace naleznete v článku Energetika v Česku.

Energetiku v České republice reguluje energetický regulační úřad (ERÚ). Do jeho pravomocí a kompetencí spadá regulace cen energií, podpora hospodářské soutěže, udělování licencí a dozor obchodníků a výrobců energií, ochrana spotřebitele na energetickém trhu.

Energetika v EU

Mapa zobrazuje jednotlivé státy Evropy a jejich energetiku. Čím vyšší je uhlíková intenzita, tím méně je energetika daného státu ekologická.

Ochranu investic do energetiky v EU zaručuje Smlouva o energetické chartě (anglicky „Energy Charter Treaty“).[2] Mnohostranná smlouva platí do roku 2030 až 2040 (po vypovězení platí 20 let).[3] Smlouvu roku 2016 vypověděla Itálie a čelí arbitrážím (za zmařené investice musí Itálie platit).[4] Několik zemí roku 2022 oznámilo plán odstoupit.

V roce 2021 se nejvíce podílely na výrobě elektrické energie obnovitelné zdroje a biomasa, a to 37%[5]. Největší podíl obnovitelných zdrojů má Island (100%)[6] a Rakousko (83%). Druhý největší podíl na výrobě elektřiny mají jaderné elektrárny. Jaderné elektrárny produkují nejméně gCO₂/kWh ze všech dostupných zdrojů, dokonce i méně než obnovitelné zdroje. Je to způsobeno vysokou efektivitou. Problém je ovšem s jaderným odpadem, který se musí někam ukládat. Elektřinu z jádra v současné době využívá 13 ze 27 států EU, některé se ale rozhodly od jaderné energetiky upustit (např. Německo), ale jiné v budoucnu plánují postavit nové jaderné elektrárny (např. Polsko). V roce 2021 pocházelo z jádra celkem 25% vyrobené elektřiny. Třetí největší podíl na výrobě elektřiny mají elektrárny na zemní plyn. Tenhle způsob výroby elektřiny hodně využívají státy, které mají bohatá ložiska zemního plynu (ty se nacházejí zejména v Severním moři). Největší podíl plynových elektráren má Irsko (48%), Nizozemsko (45%), Řecko (41%) a Itálie (41%). 20% vyrobené elektřiny v EU pocházelo z plynových elektráren. Čtvrtý největší podíl na výrobě elektřiny (15%) mají elektrárny na černé a hnědé uhlí. Některé státy spalování uhlí jako způsob výroby elektřiny vůbec nepoužívají, ale některé státy jsou na něm extrémně závislé. Např. Polsko vyrábí 69% elektřiny tímto způsobem, což má i za následek velkou uhlíkovou stopu. Elektrárny vyrábějící elektřinu z ropy ze podílí na celkové produkci pouze 2%. Ropu na výrobu elektřiny ve velkém používají ostrovy jako jako Kypr nebo Faerské ostrovy. Ostatní způsoby výroby elektřiny tvoří 1%.

Odkazy

Reference

  1. International Energy Outlook 2021 with projections to 2050 [online]. [cit. 2023-07-24]. Dostupné online. 
  2. https://www.zakonyprolidi.cz/ms/2023-18 - Sdělení č. 18/2023 Sb. m. s., Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje Smlouva o energetické chartě a které nahrazuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 372/1999 Sb.
  3. https://oenergetice.cz/energeticka-legislativa-eu/eu-uprednostni-obnovitelne-zdroje-pred-ochranou-investic-vypovezeni-klicove-mezinarodni-smlouvy-je-nevyhnutelne - EU upřednostní obnovitelné zdroje před ochranou investic. Vypovězení klíčové mezinárodní smlouvy je prý nevyhnutelné
  4. https://caneurope.org/outrage-as-italy-ordered-to-pay-out-millions-to-oil-investor-over-energy-charter-treaty-claim/ - Outrage as Italy ordered to pay out millions to oil investor over Energy Charter Treaty claim
  5. Electricity and heat statistics [online]. ec.europa.eu [cit. 2023-03-03]. Dostupné online. (angličtina) 
  6. Dopad na klima podle oblasti [online]. electricitymaps.com [cit. 2023-03-03]. Dostupné online. 

Literatura

  • L. Voženílek, F. Lstibůre: Základy elektrotechniky II. Státní nakladatelství technické literatury, Praha, 1989.
  • kol. autorů: Příruční slovník naučný. I. díl. Nakladatelství Československé akademie věd, Praha, 1962.
  • kol. autorů: Technický naučný slovník. I. díl. Státní nakladatelství technické literatury, Praha, 1962.
  • Ibler Zbyněk st.,I bler Zbyněk ml., Karták Jan, Mertlová Jiřina: Technický průvodce energetika; nakladatelství BEN - technická literatura, 2002, ISBN 978-80-7300-026-4
  • Ibler Zbyněk st., Ibler Zbyněk ml., Karták Jan, Mertlová Jiřina: Energetika v příkladech; nakladatelství BEN - technická literatura, 2003, ISBN 80-7300-097-0

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu energetika na Wikimedia Commons
  • Slovníkové heslo energetika ve Wikislovníku
  • Energetický regulační úřad (ERÚ) - o úřadu
  • Odborný webový portál o energetice - oEnergetice.cz
  • Kategorie Energetika ve Wikizprávách
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • NKC: ph114471
  • BNF: cb11941858f (data)
  • GND: 4014743-5
  • LCCN: sh85043141
  • NARA: 10639707
  • NLI: 987007543206105171