Ependymální buňka

Řez mozkovou tkání, obarvený hematoxylinem. Vnější vrstvu představují ependymální buňky

Ependymální buňka je gliová buňka tvořící cylindrický epitel, jenž vystýlá vnitřní povrch mozkových komor a centrálního míšního kanálku. Tento epitel se též označuje jako ependym (z řec. ependyma). Někdy je opatřena řasinkami, které svým pohybem zlepšují pohyblivost mozkomíšního moku uvnitř dutin.[1]

Epitel ependymálních buněk společně s pia mater a hustou sítí vlásečnic tvoří tzv. choroidní plexus, který umožňuje tvorbu mozkomíšního moku. Zvláštním druhem ependymálních buněk jsou tzv. tanycyty, které se nachází ve třetí komoře a jejich výběžky možná umožňují přenos hormonů z mozkomíšního moku do hypothalamu.[2]

Reference

  1. JUNQUEIRA, Luiz Carlos; CARNEIRO, Jose. Basic Histology text and atlas. 11. vyd. [s.l.]: McGraw Hill, 2005. Dostupné online. 
  2. BUTLER, Ann B.; HODOS, William. Comparative vertebrate neuroanatomy: evolution and adaptation. [s.l.]: John Wiley and Sons, 2005. 
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Nervová tkáň
CNS
000neuroglie
izolační myelinizace
ostatní
PNS
pojivová tkáň
000neuroglie
izolační myelinizace
neuron
nerv
části
soma
axon
dendrit
typy
smyslový = aferentní nerv
  • GSA
  • GVA
  • SSA
  • SVA
  • vlákna
    • Ia
    • Ib nebo Golgi
    • II nebo Aβ
    • III nebo Aδ nebo rychlá bolest
    • IV nebo C nebo pomalá bolest
  • motorický = eferentní nerv
    zakončení
    synapse
    smyslový receptor