Eva Filemonová

Eva Filemonová
Narození13. prosince 1933
Ostřešany
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí17. září 2014 (ve věku 80 let)
Pardubice
ČeskoČesko Česko
Povolánísochařka a malířka
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Eva Filemonová (13. prosince 1933 Ostřešany17. září 2014 Pardubice) byla česká malířka a sochařka.

Biografie

Rodný dům Evy Filemonové
Socha na zahradě domu čp. 11

Narodila se v Ostřešanech jako třetí dcera Jaroslava a Marie Chvojkových. Výtvarné nadání patrně zdědila po otci, zatímco zemitost a pohyb po matce.[1] Otec vlastnil cihelnu, matka krátce po jejím narození onemocněla a musela být umístěna do soukromého sanatoria. Odtržení od matky se promítalo do její tvorby v pozdějším věku.

Z kádrových důvodů (kvůli otci) jí byl počátkem roku 1949 vysloven zákaz studia, a proto se musela vzdělávat soukromě a pracovat v nekvalifikovaných povoláních. Živila se zpočátku jako uklízečka, poté jako ošetřovatelka. V Ostřešanech žila do roku 1952, kdy byla nucena odejít. Po odchodu z rodné vsi bydlela v Brně. Po smrti svého prvního muže zůstala doma se synem (*1954) a začala malovat. Vrátila se však zpět do práce jako vychovatelka učňů. I tuto práci musela z politických důvodů opustit. Nakonec se stala ošetřovatelkou nemocných na nejtěžších pracovištích (psychiatrie, onkologie).

V roce 1976 se podruhé provdala a v letech 19761981 žila ve Strážnici s druhým manželem, který musel z politických důvodů odejít počátkem 70. let (1972?) z Československého rozhlasu v Brně. V roce 1982 se manželé usadili již natrvalo v Ostřešanech.

Po návratu do rodných Ostřešan rekonstruovala dům a zdobila ho vlastními sgrafity, freskami, sochami z pískovce i dřeva, obrazy a dalšími uměleckými díly. Do roku 1976 byla spíše „nedělní malířkou“. Od tohoto roku se však malování a umělecké tvorbě věnovala naplno. V letech 19821988 se účastnila soutěží (výhradně neprofesionálních výtvarníků), které sice vyhrávala, ale nesměla postoupit dále. Pořádala i výstavy, zpočátku pouze amatérské, protože oficiálně tvořit a vystavovat od roku 1982 nemohla.

Eva Filemonová byla dvakrát vdaná. Poprvé za Ivana Filemona (stavař, odborník na předpjatý beton), který tragicky zahynul v roce 1966. Podruhé se vdala za hudebního skladatele Emanuela Kuksu (* 22. 4. 1923 Brno, † 18. 9. 2003 Červený Kostelec).

Její díla jsou převážně surrealistická. Hlavním motivem bývají koně, které si v dětství zamilovala.

Od roku 1992 je členkou Unie výtvarných umělců v Praze.

Výstavy

Odkazy

Reference

  1. FILEMON, Boris. Malířka a sochařka Eva Filemonová. Zprávy Klubu přátel Pardubicka [online]. (Tiskem 2003, č. 11–12.) 13. 7. 2018 [cit. 16. 9. 2022]. Dostupné z: http://www.kppardubicka.cz/cs/menu/zprava/1711-malirka-a-socharka-eva-filemonova/

Literatura

  • KALINA, Milan. Smutky a naděje Evy Filemonové. Poděbradské noviny: měsíčník pro kulturu, sport a politiku. 2005, roč. 14, č. 7 (1. 7. 2005), s. 6, fot. Dostupné také z: http://filemon.cz/filemon/wp/wp-content/uploads/2016/07/2005_podebrady_noviny.jpg
  • KULKA, Jiří. Eva Filemonová – surrealismus prožitý život prosněný. Fotografie Boris Filemon, Aleš Ležatka. Brno: Orphis, 1995. 163 s., [28] barev. obr. ISBN 80-901925-0-5.
  • Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–1998. II., D–G. 1. vyd. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 1998. 408 s. Prameny, dokumenty. ISBN 80-86171-02-7.

Externí odkazy

  • Ukázky díla Evy Filemonové
  • Emanuel Kuksa Archivováno 20. 9. 2022 na Wayback Machine.
  • Boris Filemon, vernisáž 14. 11. 2011, Sál Břetislava Bakaly. Kamera, střih Jindřich Kepert. (viz 8:50 až 9:07 pí Eva Filemonová)
  • Eva Filemonová v informačním systému abART
  • Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Eva Filemonová
Autoritní data Editovat na Wikidatech
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.