Filip František Gallas

Filip František z Gallasu
Narození1665
Úmrtí1730 (ve věku 64–65 let)
RodičeAntonín Pankrác z Gallasu
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Filip František, hrabě Gallas, německy Philip Franz, Graf von Gallas, (*1665; † 4. prosince 1734, Nisa),[1] byl český šlechtic, poslední příslušník slezské větve rodu Gallasů a zemský hejtman vratislavských knížat-biskupů v Knížectví niském.

Život

Byl synem marnotratného Antonína Pankráce Gallase, který upadl do dluhů, do exekuce a musel prodat všechny své české i tridentské statky. Filip byl zřejmě vychováván spolu se svými bratranci, Janem Václavem a jeho bratry, se kterými ho pojily časté kontakty a snad i přátelství.[2] Po roce 1682 se oženil s hraběnkou Annou Carolinou z Mansfeld-Vorderortu, ovdovělou svobodnou paní Žerotínovou (* asi 18. srpna 1647, Vídeň;[1]19. srpna 1712, Nisa),[3] dcerou polního maršála třicetileté války a velitele uherské pevnosti Ráb Filipa z Mansfeld-Vorderortu (1587–1657).[4] Manželství zůstalo bezdětné.[3] Po svatbě odešel i s otcem do Slezska a Kladska. Vstoupil do služeb knížat-biskupů vratislavských, stal se jejich dvorním radou a posléze i zemským hejtmanem v jejich dědičně-údělném knížectví Niském.[2] Střídavě pobýval v sídelním městě knížectví, Nise, na biskupském zámku Otmuchově a na svých kladských a slezských statcích. Ještě r. 1728, v závěru života, obdržel od císaře důstojenství titulárního komorníka.[5] Zemřel jako poslední příslušník slezské větve rodu.[3]

Majetkové poměry

Díky svému sňatku Filip František částečně vyženil a částečně mohl zakoupit několik statků v Kladském hrabství a ve Slezsku. Šlo zejména o:

Statek v Kladském hrabství

  • Statek Žibřidovice (něm. Seifersdorf, dnes polský Raszków, m. č. městečka Radków)

Panství ve Slezsku, ve Vévodství minsterberském

Jeho finanční situace však jistě nikdy nebyla růžová. Když zemřel, zůstalo prý po něm více dluhů, nežli majetku.[2]

Odkazy

Reference

  1. a b Rodokmen Gallasů [online]. [cit. 2017-01-12]. Dostupné online. 
  2. a b c KRUMMHOLZ, Martin; SVOBODA, Milan; KABELKOVÁ, Markéta. Clam-Gallasův palác, Johann Bernard Fischer von Erlach, historie, architektura, výzdoba, život rezidence, Clam-Gallasův palác, 30. 11. 2007 - 27. 1. 2008. 1. vyd. Praha: Archiv hlavního města Prahy, 2007. 167 s. ISBN 978-80-86852-19-5. S. 18–20. 
  3. a b c SCHUMANN, Gottlieb. Jährliches genealogisches Hand-Buch. 1. vyd. [s.l.]: Gleditsch, 1732. 564 s. Dostupné online. S. 491. (německy) 
  4. LASZTOVICZA, Pavel. „Po vykročení duše mé, tělo mé poručím zemi“. Žerotínové a jejich věci poslední v letech 1650–1750. Olomouc, 2023. Magisterská diplomová práce. Univerzita Palackého. Filozofická fakulta. Katedra historie. Vedoucí práce Radmila Prchal Pavlíčková. s. 34. Dostupné online.
  5. MIKOVEC, Ferdinand Břetislav. Starožitnosti a památky země české. Ilustrace Josef Vojtěch Hellich, Vilém Kandler. 1. vyd. Praha: Kober a Markgraf, 1860. 209 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. Kapitola Zámek Frydlant v kraji Boleslavském, s. 149.  Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.