Film

Tento článek je o kinematografii. Další významy jsou uvedeny na stránce Film (rozcestník).
Auguste a Louis Lumièrové

Film je souhrnné označení pro kinematografii a veškeré její aspekty – umělecké, technické, komerční a společenské. Spolu s tiskem, rozhlasem a televizí a dnes už i internetem patří film mezi komunikační prostředky s největším dosahem a vlivem, společně s televizí bývá řazen mezi tzv. scénická umění. Bývá označován za desátou můzu.[1]

Film

K rozvoji filmu, jako technickému vynálezu, jako druh umění, kulturního, společenského a hospodářského fenoménu došlo koncem 19. století. První veřejné představení uskutečnili francouzští vynálezci kinematografického přístroje bratři Auguste a Louis Lumièrové 28. prosince 1895 v Paříži.

V českých zemích se poprvé promítalo 15. července 1896 v Karlových Varech a již na počátku srpna 1897 natočila americká společnost vůbec první film v Čechách věnovaný pašijovým hrám v Hořicích na Šumavě, jež byly pod názvem The Horitz Passion Play uvedeny téhož roku v USA. První české snímky natočil Jan Kříženecký a v roce 1898 je promítal na Výstavě architektury a inženýrství v Praze v pavilonu Český kinematograf (Svatojánská pouť v československé vesnici, Poslední výstřel, Purkyňovo náměstí na Královských Vinohradech). V témže roce realizoval hrané snímky: Dostaveníčko v mlýnici, Výstavní párkař a lepič plakátů, Smích a pláč. Před 1. světovou válkou vzniklo několik filmových společností (mj. Kinofa, Ilusion, ASUM), jež kromě Lucernafilmu, založeného a zařízeného Milošem Havlem, záhy zanikly. Z raného období jsou známy filmy: Zkažená krev (1913), Zamilovaná tchyně (1914), Pan profesor, nepřítel žen (1914), Ahasver (1915), Pražští adamité (1917) a mnoho dalších. Po vzniku Československa v roce 1918 nastal rozkvět filmové produkce. Roku 1921 byly v Praze vystavěny stálé filmové produkce.

Historie

Podrobnější informace naleznete v článcích Dějiny filmu a Česká kinematografie.

První filmy promítali bratři Lumièrové v roce 1895, ovšem pouze dokumentární (příjezd lokomotivy na nádraží) a viděli v tom pouhou pouťovou atrakci. Patří jim však zásluha za promítání filmu na plátno pro celý sál plný lidí. Teprve další Francouz, Georges Méliès, naučil film vyprávět příběhy (Cesta na Měsíc, Cesta do neznáma, Dobytí pólu).

Postupně se film stával médiem poměrně oblíbeným, zpočátku zejména žánr grotesky, jehož nejvýznamnějším představitelem byl Charlie Chaplin. V americké vesničce Hollywood, nyní předměstí Los Angeles, byla vybudována filmová studia, která se postupně rozrostla na největší světovou „továrnu na sny“. Časem získal film (původně černobílý a nezvukový, natáčený kamerou s ruční klikou) různé technické vymoženosti. Nejdříve motor, zajišťující rovnoměrné natáčení i promítání, potom také zvuk (v roce 1927 byl natočen první zvukový film prezentovaný v BerlíněJazzový zpěvák) a barvu.

Brzy se z filmu stal jeden z nejvýznamnějších uměleckých průmyslů 20. století. Nejlepší filmy (popřípadě herci, režiséři, kameramani, střihači a jiné filmové profese) jsou pravidelně odměňovány cenami, z nichž nejprestižnější je cena Americké filmové akademie Oscar.

Vedle filmů hraných se prosadily i filmy animované, a to jak kreslené, tak loutkové. Ve filmech se uplatňují filmové triky, které tak někdy kombinují hraný a animovaný film. V dnešní době už se ale k vytváření filmových iluzí používají zpravidla počítačové a digitální technologie.

Na přelomu 20. a 21. století se do mezinárodního povědomí dostala nová generace českých filmařů jako jsou například: Jan Svěrák, Vladimír Michálek, Jan Hřebejk, Saša Gedeon, Petr Zelenka, Alice Nellis. Zatím největší úspěch slavil v České republice i ve světě Oscarem oceněný film Kolja (1996) Jana Svěráka. Nominaci na Oscara získaly filmy: Musíme si pomáhat (2000) Jana Hřebejka a Želary (2003) Ondřeje Trojana.

K rozvoji filmu přispěla i televize, která nejen promítá filmy určené původně do kin, ale natáčí i vlastní televizní filmy. Specialitou televizní filmové tvorby jsou televizní seriály.

Odkazy

Reference

  1. MELOUNEK, Pavel. Biják: intimní osvětlení českého filmu. Praha: Pragma, 1994. ISBN 80-85213-70-2. Kapitola V., str. 43.

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu film na Wikimedia Commons
  • Téma Film ve Wikicitátech
  • Slovníkové heslo film ve Wikislovníku
  • (česky) Česko-Slovenská filmová databáze
  • (česky) Kinobox
  • (česky) Filmový přehled Webový portál Národního filmového archivu o české kinematografii
  • (anglicky) Internet Movie Database (IMDb)
  • (anglicky) All Movie Guide
  • (česky) Krátkometrážní snímky – historie filmu, vývoj efektů
  • (česky) Filmová místa
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Filmový štáb
předprodukce
producentscenáristarežisérhereckaskadérkomparzistaarchitekt • skriptka
produkce
produkční • filmový designér • výtvarník kostýmů • maskér • rekvizitářinspicient • kostymér • lokační
dílčí štáb kameramana
kameramansteadicamista • best boy • vedoucí sekce kamerové techniky • první asistent kamery • druhý asistent kamery • gaffer • grip
dílčí štáb mistra zvuku
zvukař • zvukový designér • režisér ozvučení • operátor hlasitosti • hudební skladateldabér
postprodukce
střihač • animátor • grafický designér • editor zvláštních efektů
další zpracování
filmová distribuce • filmový kritik • filmový historik
Film
Filmové žánry
akčnídobrodružnýdokumentárnídrama (melodrama • komediální drama) • erotický (erotické drama • erotický thriller) • experimentálnífantasyfiktivní dokumentfilm noirgiallohistorickýhoror (hororová komediekanibalský filmromantický hororslashersplatter) • katastrofickýkomedie (hororová komediekomediální dramaparodieromantická komediesitcomtragikomedie) • muzikálmysterióznípohádkapornografickýpropagandistickýrealistickýroad movierodinnýromantický (romantická komedieromantický hororromantický thriller) • sci-fi (sci-fi animescience fantasy) • thriller (erotický thrillerpsychologický thrillerromantický thriller) • válečný • western (spaghetti western) • životopisný
Formát filmu
autorský filmbéčkový filmkultovní filmnezávislý film
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • NKC: ph114534, ph120215
  • PSH: 11917
  • BNE: XX4576234
  • GND: 4017102-4
  • LCCN: sh85088084
  • LNB: 000173597, 000059799
  • NARA: 10631732, 10641443
  • NDL: 00561772
  • NLI: 987007548432405171