Fin de siècle
Fin de siècle (výslovnost [fɛ̃ də sjɛkl], francouzsky „konec století“) je označení pro epochu na přelomu 19. a 20. století a zejména pro její umělecké styly a duchovní atmosféru. Termín se poprvé objevil roku 1886 ve francouzském časopise Le Décadent a používá se zejména pro 90. léta 19. století, ale často pro umění až do vypuknutí 1. světové války roku 1914, a to nejen ve Francii, ale v celé západní a střední Evropě. V ruských kulturních dějinách se v podobném významu používá spíše termín Stříbrný věk (Серебряный век).
Tehdejší umělci a myslitelé konec 19. století vnímali rozporně, zároveň jako věk degenerace, ale i jako věk naděje na nový počátek.[1] Na jednu stranu se objevují pocity nudy, cynismu a dekadence,[2] na druhou stranu se bojuje proti materialistické, racionalistické a pozitivistické moderně, ztělesněné buržoazií.[3]
Umělecké směry období fin de siècle zahrnují symbolismus, secesi, impresionismus, literární dekadenci a v hudbě pozdní romantismus. Zejména po roce 1900 se ve všech uměleckých oblastech již začínají objevovat první počátky avantgardy 20. století a kolem roku 1910 vzniká expresionismus.
Odkazy
Reference
- ↑ Schaffer, Talia. Literature and Culture at the Fin de Siècle. New York: Longman, 2007. 3.
- ↑ Meštrović, Stjepan G. The Coming Fin de Siecle: An Application of Durkheim's Sociology to modernity and postmodernism. Oxon, England, UK; New York, New York, USA: Routledge (1992 [1991]: 2). Pireddu, Nicoletta. "Primitive marks of modernity: cultural reconfigurations in the Franco-Italian fin de siècle," _Romanic Review_, 97 (3-4), 2006: 371-400.
- ↑ Sternhell, Zeev. "Crisis of Fin-de-siècle Thought." International Fascism: Theories, Causes and the New Consensus. London and New York (1998): 169.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Fin de siècle na Wikimedia Commons
 | Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
