František Kreuzmann starší

František Kreuzmann starší
František Kreuzmann starší
Narození	11. října 1895 Plzeň Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	28. prosince 1960 (ve věku 65 let) Praha Československo Československo
Děti	Alena Kreuzmannová dcera
Rodiče	Adolf Kreuzmann otec
Příbuzní	Anna Kreuzmannová sourozenec František Kreuzmann mladší vnuk Felix le Breux zeť
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Kreuzmann starší (11. října 1895 v Plzni^[1] – 28. prosince 1960 v Praze) byl český operetní zpěvák a činoherní i filmový herec. Narodil se do herecké rodiny, jeho otec Adolf Kreuzmann byl herec, herečkou byla i jeho sestra Anna Kreuzmannová.

Život

Své herecké vzdělání získával soukromě u legendy českého divadla Vendelína Budila. Hrát začínal v roce 1913 u různých kočovných hereckých společností (spol. R. Morávka, J. Tuttra). Během 1. světové války pracoval v plzeňské Škodovce aby se vyhnul nasazení na frontu. Nicméně v roce 1918 stejně musel narukovat. Po válce zpíval a hrál v letech 1919–1923 v Plzni, od roku 1923 do roku 1926 v Národním divadle v Brně. V roce 1926 jej angažoval Jaroslav Kvapil do pražského Divadla na Vinohradech, kde zůstal v angažmá až do roku 1940. V červnu roku 1927 se v Brně oženil^[2] s herečkou Valerií Zavadilovou.^[3] Od roku 1940 prakticky až do smrti byl členem činohry pražského Národního divadla.^[4]

Od roku 1926 až do roku 1960 hrál i ve filmu, v polovině třicátých let patřil mezi nejobsazovanější české filmové herce vůbec, jenom v roce 1937 hrál ve 12 filmech, v roce 1938 v 17 filmech, v roce 1939 v 16 filmech, tedy během 3 let celkem ve 45 různých českých filmech.

Zemřel roku 1960 v Praze a byl pohřben v rodinné hrobce na Ústředním hřbitově v Plzni.

Jeho dcera Alena Kreuzmannová byla herečka a jeho vnuk František Kreuzmann ml. je také hercem.

Citát

„	František Kreuzmann, syn plzeňského Adolfa Kreuzmanna, mladokomik, nebo jak se tehdy říkalo "Spieltenor" brněnského divadla, pro svůj velký činoherní talent přešel na Vinohrady. Měl příjemný hlas pěvecky školený a byl obdařen velkou hereckou obrazotvorností. Obdivoval jsem jeho bezpečnou intuici, schopnost vycítit podstatu role.	“
— Vladimír Hlavatý^[5]

Filmografie

1960 Lišák Pseudolus (TV film)
1960 Rychlík do Ostravy
1959 Jarní hromobití (TV film)
1959 Májové hvězdy
1959 Pět z milionu
1959 Smrt obchodního cestujícího (divadelní záznam)
1958 Hlavní výhra
1958 Jen jeden den (TV film)
1958 Kasaři
1958 Zde jsou lvi
1958 Žižkovská romance
1957 Mládenec madame Hussonové (TV film)
1956 Dobrý voják Švejk
1955 Jan Žižka
1955 Nechte to na mně
1955 Oplatky (studentský film)
1955 Po noci den
1955 Z mého života
1954 Cirkus bude!
1954 Frona
1954 Jan Hus
1954 Ještě svatba nebyla...
1953 Jestřáb kontra Hrdlička
1953 Kavárna na hlavní třídě
1953 Měsíc nad řekou
1952 Haškovy povídky ze starého mocnářství
1952 Mladá léta
1952 Plavecký mariáš
1952 Slovo dělá ženu
1951 Mikoláš Aleš
1951 Mordová rokle
1950 Posel úsvitu
1950 Přiznání
1950 Zvony z rákosu
1949 Daleká cesta
1949 Pan Novák
1949 Revoluční rok 1848
1948 Dnes neordinuji
1948 O ševci Matoušovi
1948 Červená ještěrka
1947 Týden v tichém domě
1946 Nadlidé
1946 Nezbedný bakalář
1946 Pancho se žení
1945 Rozina sebranec
1944 Děvčica z Beskyd
1944 Neviděli jste Bobíka?
1944 Počestné paní pardubické
1944 U pěti veverek
1943 Mlhy na blatech
1943 Šťastnou cestu
1942 Host do domu
1941 Paličova dcera
1941 Pražský flamendr
1941 Rukavička
1941 Tetička
1941 Z českých mlýnů
1940 Čekanky
1940 Dceruška k pohledání
1940 Druhá směna
1940 Madla zpívá Evropě
1940 Okénko do nebe
1940 Pelikán má alibi
1940 Píseň lásky
1940 Přítelkyně pana ministra
1940 Za tichých nocí
1939 Cesta do hlubin študákovy duše
1939 Dvojí život
1939 Dívka v modrém
1939 Dědečkem proti své vůli
1939 Děvče z předměstí anebo Všecko příjde najevo
1939 Humoreska
1939 Jiný vzduch
1939 Kouzelný dům
1939 Lízino štěstí
1939 Muž z neznáma
1939 Nevinná
1939 Srdce v celofánu
1939 Studujeme za školou
1939 Teď zas my
1939 Veselá bída
1939 Ženy u benzinu
1938 Bláhové děvče
1938 Boží mlýny
1938 Cech panen kutnohorských
1938 Cestou křížovou
1938 Jarka a Věra
1938 Krok do tmy
1938 Lucerna
1938 Neporažená armáda
1938 Panenka
1938 Pán a sluha
1938 Soud boží
1938 Svět kde se žebrá
1938 Třetí zvonění
1938 Vandiny trampoty
1938 Včera neděle byla
1938 Zborov
1938 Škola základ života
1937 Advokátka Věra
1937 Armádní dvojčata
1937 Batalion
1937 Filosofská historie
1937 Harmonika
1937 Karel Hynek Mácha
1937 Lidé pod horami
1937 Lízin let do nebe
1937 Naši furianti
1937 Panenství
1937 Poručík Alexander Rjepkin
1937 Vyděrač
1936 Jízdní hlídka
1936 Komediantská princezna
1936 Naše XI.
1936 Páter Vojtěch
1936 Sextánka
1936 Vzdušné torpédo 48
1935 Ať žije nebožtík
1935 Barbora řádí
1935 Hra náhody
1935 Jedna z milionu
1935 Milan Rastislav Štefánik
1934 Mazlíček
1934 Na růžích ustláno
1934 Rozpustilá noc
1934 Žena, která ví, co chce
1933 Pobočník Jeho Výsosti
1933 Revizor
1932 Anton Špelec, ostrostřelec
1931 Obrácení Ferdyše Pištory
1929 Takový je život
1926 Román hloupého Honzy

Ocenění

1958 titul zasloužilý umělec

Odkazy

Reference

↑ Matriční záznam o narození a křtu
↑ Matriční záznam o sňatku Františka Kreutzmanna s Valerií Zavadilovou farnosti při kostele Nanebevzetí Panny Marie, Staré Brno
↑ Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907 – 2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 193, ISBN 978-80-239-9604-3
↑ Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 248
↑ Vladimír Hlavatý: Monolog herce z Vinohrad, Melantrich, Praha, 1984, str. 101

Literatura

Svatopluk Beneš: Být hercem, Melantrich, Praha, 1992, str. 29, 51
B. Bezouška, V. Pivcová, J. Švehla: Thespidova kára Jana Pivce, Odeon, Praha, 1985, str. 113, 119, 122, 149, 158, 239, 250, 252–3
František Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 73, 124, 163, 215, 218, 269, 287, 333
František Černý: Kapitoly z dějin českého divadla, Academia, Praha, 2000, str. 335, ISBN 80-200-0782-2
František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, 1978, str. 218, 230
Jindřich Černý: Jiřina Štěpničková, BRÁNA, Praha, 1999, str. 156, 211, 307, ISBN 80-7243-037-8
Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 85, 113, 241, 358, 545.
Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky. I. díl : A–K. 1. vydání (dotisk). Praha : Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 683–685.
Joža Götzová: Profily českých herců, vyd. S. V. U. Mánes, Praha, nedat. (okolo 1931), str. 45, 65
Karel Höger: Z hercova zápisníku, Melantrich, Praha, 1979, str. 93, 114, 355, 412, 434
Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl: Faustovské srdce Karla Högera, Mladá fronta, Praha, 1994, str. 99, 136, 183, 280, 310, ISBN 80-204-0493-7
Bedřich Jahn: Pět let ředitelem Městských divadel pražských, Melantrich, Praha, 1940, str. 26, 33, 35
Eduard Kohout: DIVADLO aneb SNÁŘ, Odeon, Praha, 1975, str. 69
Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 145, 171, 173, 255, 367, 369, 463, 466, 478, 502, 504, 643, 652, 659, 664, 667
Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 248–9
V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 1907 – 1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 179
Postavy brněnského jeviště : umělci Národního, Zemského a Státního divadla v Brně. Díl I, 1884–1984 / uspoř. a red. Eugenie Dufková, Bořivoj Srba. Brno : Státní divadlo, 1984. 840 s. S. 517–520.
Jaroslav Průcha: Má cesta k divadlu, vyd. Divadelní ústav, Praha, 1975, str. 64, 67, 256
Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 31, 35, 42, 51–3, 61, 193, ISBN 978-80-239-9604-3
Vladimír Šlik: Divadlo a jeho tvůrci, nakl. A. Varhaníková, Praha, 1941, str. 28, 179
TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 180.
Ladislav Tunys: Hodně si pamatuju...Perličky v duši Raoula Schránila, Ametyst, Praha, 1998, str. 58–9, 64, ISBN 80-85837-35-8
Ladislav Tunys: Otomar Korbelář, nakl. XYZ, Praha, 2011, str. 171–2, 176, 206, ISBN 978-80-7388-552-6
Jiří Žák a kol.: Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský příběh, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 179, 183, 186, 199, ISBN 978-80-239-9603-6

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu František Kreuzmann starší na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Kreuzmann starší
František Kreuzmann starší v databázi Archivu Národního divadla
František Kreuzmann starší v Česko-Slovenské filmové databázi
František Kreuzmann starší ve Filmové databázi
František Kreuzmann starší na Kinoboxu
František Kreuzmann starší v Internet Movie Database (anglicky)
František Kreuzmann starší na Dabingforum.cz

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.