Františka Pecháčková

Františka Pecháčková (1. srpna 1904 Pašovice^[1] – 19. ledna 1991 Praha) byla moravská spisovatelka.

Život

Narodila se v rodině zedníka Jana Janečka (1878) a Marie rozené Fanturové (1878).^[1] Měla dva bratry: Josefa (1906–1906) a Josefa (1910). R. 1911 jí zemřel otec a matka se s ní a bratrem odstěhovala do Uherského Hradiště, kde Františka vychodila měšťanskou školu.

Již ve škole se projevoval její malířský a slohový talent, a tak po ukončení školní docházky nastoupila do zaměstnání jako dekorační malířka v ateliéru akad. malířů Kubíč­kových. R. 1926 odjela do Paříže, kde poznala život umělecké bohémy v okruhu českých umělců. Ze zdravotních důvodů se vrátila domů a r. 1927^[2] se provdala za obchodníka Pavla Pecháčka (1901–1991), se kterým měla tři syny: Pavla, Silvera a Viktora (1941–1989) a dceru provdanou Vlasákovou.^[3] Od té doby žila v Pra­ze; od r. 1939 ve vlastním ro­dinném domku na Břevnově.^[2]

Byla spisovatelka, prozaička, jejíž díla se vztahují k jihomoravské vesnici. R. 1926 vystoupila z katolické církve. V letech 1938–1948 byla členkou Moravského kola spisovatelů (MKS).

Dílo

• Jobovy děti: román – redakcí Karla Krause. Praha: Antonín Svěcený, 1934
• Země miluje člověka – Praha: Družstevní práce (DP), 1936
• Slaměný dům – Brno: MKS, 1938
• Chléb náš vezdejší: životní románová epopej Tomáše Bati – Praha: František Borový, 1939
• Čarovná zahrada: deset příběhů o lásce – Marie Pujmanová, Helena Dvořáková, Františka Pecháčková, Anna Maria Tilschová]; doslov Josef Šup; litografie L. Jiřincové; redakce A. M. Tilschová. Praha: Evropský literární klub, 1943
• Věrnost – Praha: DP, 1944
• Údolí Vlčinec – Praha: DP, 1948
• Proč mlčí živí: román – Praha: Mladá fronta (MF), 1957
• Hříšné město – Praha: MF, 1959
• Sedmikrásný čas – Praha: Státní nakladatelství dětské knihy, 1961
• Zítřek začal včera – Praha: Československý spisovatel (ČS), 1963
• Přítelkyně – Praha: ČS, 1968
• Vůně chleba – Praha: ČS, 1970
• Jeden krásný rok – Praha: Albatros, 1982

Slaměný dům – román vypráví o krátkém a těžkém životě Martina Hory, rodáka z Nátoně, který jako malý kluk přišel za války o otce, matce se nedařilo dobře hospodařit. Martin jako mladý odešel do učení k pekaři do města, ale po třech letech se nemocný z těžké práce vrátil zpět do Nátoně. Dozvěděl se, že rodina mezitím přišla o dům a většinu majetku, ale alespoň maminka mu zůstala. I ta ale brzy zemřela. Martin krátce bydlel u strýce, ale protože nebyl rodinou přijat, vydal se do Prahy hledat práci. V Praze se mu nedařilo, práce ani vhodné ubytování nebylo. Z Martina se stal tulák, kterého se každý straní. Poté, co přišel i o poslední dostupné ubytování pod střechou, přebýval ve stohu slámy, který však jedné noci vzplál a všichni jeho „obyvatelé“ v něm uhořeli.

Odkazy

Reference

Literatura

• Františka Pecháčková: soupis knižního díla k 70. výročí narození – úvodní text napsal Petr Bílek; k tisku připravila Zdeňka Černá; bibliografii sestavila Saša Mouchová. Praha: ČS, 1974
• O regionálních autorech okresu – [Jiří Jilík, Františka Pecháčková, Bedřich Beneš Buchlovan, Fanek Jilík, Josef Hofer, František Horenský, František Kretz, František Kožík, Anežka Gorlová, Bohulmil Haluzický, Ladislav Rutte, Josef Karel Boček, Jan Janča, Otakar Bystřina]. Uherské Hradiště: Okresní pedagogické středisko, 1989

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Františka Pecháčková

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.