Germanizace

ikona
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Germanizace, také poněmčování, označuje šíření německého obyvatelstva, jazyka a kultury na ovládaných územích, jejichž obyvatelé nebyli Němci.

Historický vývoj

  • Rozšíření němčiny v roce 962 (oranžově)
    Rozšíření němčiny v roce 962 (oranžově)
  • Rozšíření němčiny v roce 1910 (světle zeleně)
    Rozšíření němčiny v roce 1910 (světle zeleně)
  • Rozšíření němčiny po roce 1950 (žlutě)
    Rozšíření němčiny po roce 1950 (žlutě)
  • Německá jazyková oblast přibližně od roku 1000 do roku 1950
    Německá jazyková oblast přibližně od roku 1000 do roku 1950

Ve středověku

Germanizace se objevuje poprvé ve středověku, kdy ze strany germánských kmenů docházelo ke germanizaci polabských Slovanů. Později, v 11. až 14. století, proběhla velká vlna německé kolonizace střední a východní Evropy – Ostsiedlung. V průběhu této kolonizace byla v českých zemích Němci osídlena hlavně pohraniční území a města.

V době absolutismu a centralizace moci

Germanizace se dále objevuje v době 17. století, kdy je postupně germanizována oblast Čech a Moravy, stejně jako i jiných částí tehdejšího Rakouska (Slovinsko aj.). Proti germanizaci se postavilo české národní obrození, které se pokoušelo – a nakonec úspěšně – zvrátit situaci. I přesto však germanizační tlaky, nejsilnější v 18. století, neustoupily. Skončily v podstatě až s rozpadem Rakouska-Uherska v roce 1918; v Německu byl zase silný tlak na slovanské národy na severu země, z nichž se podařilo přežít v podstatě jen Lužickým Srbům a Polákům.

Za nacismu

Sudetští Němci přetírají český název města Šumperk po okupaci v roce 1938

Po první světové válce se naopak situace obrátila ve prospěch dříve utlačovaných národů proti Němcům. Dalším zvratem se stala druhá světová válka, kdy v rámci ideologického šíření německé kultury jako té nejdokonalejší byla germanizace plánovaně uplatňována v podrobených zemích (Francie, Československo, Jugoslávie a další); děti byly odebírány rodičům na převýchovu a též byly vypracovány plány odsunu původního obyvatelstva do oblastí od Říše velmi vzdálených. K odstranění slovanských národů z Česka (v rámci konečného řešení české otázky), Polska a evropské části Sovětského svazu, zčásti formou germanizace, a k jejich náhradě Němci byl vytvořen Generalplan Ost.[1] S porážkou Německa roku 1945 se s germanizací přestalo jako se symbolem nacismu; v NDR byla zajištěna jistá práva například Lužickým Srbům, v Rakousku v jižním pohraničí byly také zavedeny dvojjazyčné (německo-slovinské) nápisy.

Odkazy

Reference

  1. "Germanizovat a vysídlit Archivováno 20. 6. 2019 na Wayback Machine.". Detlef Brandes. 18. června 2015.

Literatura

  • KRÁL, Václav. Vývoj zeměpisných názvů na našem území. Geografické rozhledy. 1996, ročník 5, č 5., s. 150–152. Přístup také z: https://www.geograficke-rozhledy.cz/archiv/clanek/1995

Související články

Externí odkazy

  • Germanizace v době baroka
  • Téma Germanizace ve Wikicitátech
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • NKC: ph120554
  • GND: 4272020-5
  • LCCN: sh85054460
  • NLI: 987007565425505171