Ghetto

ikona
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
Krakovské ghetto

Ghetto je část města, většinou vykázaná majoritou obyvatelstva té které minoritě, tedy místo kde žijí lidé stejného náboženského, národnostního či rasového původu ap., a to buď dobrovolně nebo nedobrovolně. [1]

Židovská ghetta

Frankfurt nad Mohanem: detail Merianova plánu s Judengasse (židovské ghetto) a Dominikanerkloster (klášter dominikánského řádu)

Židovské čtvrti, více či méně oddělené od okolního křesťanského osídlení, existovaly v Evropě již od raného středověku. Název ghetto označoval uzavřené čtvrti měst, kde museli žít Židé. První čtvrť označovaná jako ghetto, nová, zcela segregovaná židovská čtvrť, byla zřízena v Benátkách roku 1516, po vydání restrikcí papežskou bulou Cum nimis absurdum. Podle Ghetto Nuovo (někdy vykládáno z it. jako Nová slévárna) se začaly nazývat i ostatní uzavřené židovské čtvrti, které vznikaly i na mnoha jiných místech v Evropě. Nejvýznamnější české ghetto bylo Židovské město v Praze, až po jeho zrušení nazvané Josefov.

Uzavřená, oddělená ghetta byla rušena v 19. století v důsledku sekularizace a rozvoje občanské společnosti. Mnohde si bývalá ghetta uchovala svou specifickou podobu, například čtvrť v Třebíči, památka UNESCO, jinde byla radikálně přestavěna, jako v případě pražské asanace.

Znovu byla uzavřená ghetta zavedena ve 20. století německými nacisty za druhé světové války v rámci plánu na konečné řešení židovské otázky, kdy sloužila jako shromaždiště Židů před jejich transportem do koncentračních táborů. Mezi největší a nejvýznamnější patřila ghetta na polském území, ghetto ve Varšavě, v Krakově, v Lodži, ale také například ghetto v Terezíně.

Další ghetta

Po druhé světové válce se jako ghetta začaly v rozvinutých zemích označovat předměstské čtvrti, kde převládli obyvatelé přistěhovalí z rozvojových zemí, převážně z Afriky a Asie. Takových oblastí přibývá v Evropě, Severní i Jižní Americe. Jsou centry mnoha nepokojů (Los Angeles v 80. letech, pařížské Clichy-sous-Bois a další). Existence takových ghett v Evropě je považována za nedostatečně zvládnutý problém začleňování přistěhovalců do majoritní společnosti. [zdroj⁠?] Tento problém řeší celá západní Evropa, hlavně ale Francie a Německo.[zdroj⁠?]

Ghetta existovala a existují i ve střední Evropě, například v Česku mostecké sídliště Chanov, či na Slovensku Luník IX v Košicích. Jedná se o čtvrti s převážně romským obyvatelstvem.[zdroj⁠?]

Reference

  1. MUCHA, Ivan. Ghetto - Sociologická encyklopedie [online]. Sociologický ústav Akademie věd České republiky [cit. 2020-06-24]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu ghetto na Wikimedia Commons
  • Slovníkové heslo ghetto ve Wikislovníku
  • Mapa sociálně vyloučených nebo sociálním vyloučením ohrožených romských lokalit v ČR
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • NKC: ph120057
  • GND: 4157319-5
  • NLI: 987010743927705171