Giuseppe Tartini
| Giuseppe Tartini | |
|---|---|
 | |
| Narození | 8. dubna 1692 Piran |
| Úmrtí | 26. února 1770 (ve věku 77 let) Padova |
| Místo pohřbení | kostel sv. Kateřiny |
| Národnost | italská |
| Alma mater | Padovská univerzita |
| Povolání | houslista, hudební skladatel a pedagog |
| Významná díla | Ďáblův trylek |
| Ovlivněný | Francesco Maria Veracini |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Giuseppe Tartini (8. dubna 1692, Piran – 26. února 1770, Padova) byl italský barokní skladatel, houslista, muzikolog a pedagog.
Život
Pocházel z města Piran na Istrijském poloostrově v Benátské republice. Vystudoval právo na Padovské univerzitě. Přibližně v roce 1714 se stal hudebníkem v opeře v Anconě. Od roku 1721 působil jako dirigent a houslista v padovské Bazilice svatého Antonína.
V roce 1723 obdržel pozvání do Prahy na korunovaci císaře Karla VI. českým králem. V Praze pak Tartini setrval další tři roky společně se svým krajanem violoncellistou a skladatelem Antoniem Vandinim, ve službách hraběte Františka Ferdinanda Kinského. Když Tartiniho v Praze slyšel hrát Johann Joachim Quantz vyjádřil se o něm takto:
| „ | Tartini je prvotřídní houslista, ze svých houslí dokáže vydobýt překrásné tóny, jeho prsty a smyčec ho skvěle poslouchají, i ty nejsložitější pasáže hraje bez námahy, s dokonalým přehledem hraje všechny trylky ba dokonce dvojité trylky a hraje ve velmi vysokém rejstříku, v jeho provedení však není nic dojemného, jeho vkus není ušlechtilý a je často zcela v rozporu s dobrými způsoby. | “ |
| — Johann Joachim Quantz | ||
Od roku 1726 vyučoval hru na housle, do jeho školy se hlásili studenti z celé Evropy.
V jeho rodném Piranu je po něm pojmenované centrální náměstí. Uprostřed se nachází pomník skladatele.
 | Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte. |
Dílo
Tartini skládal hudební díla pro housle, nejčastěji koncerty a sonáty, které byly někdy doprovázené cembalem. Mezi jeho nejslavnější díla patří sonáty v g-moll Il Trillo del Diavolo a Didone abbandonata. Je rovněž považován za výborného teoretika hudby. Publikoval dílo s názvem Trattato di musica secondo la vera scienza dell'armonia.
Chrámová hudba
- Alma contrita
- Alma pentita
- Amare lacrime
- Caro Signor amato
- Chi cerca un'innocenza
- Crocifisso mio Signor
- Dio ti salvi regina
- Dolce mio Dio
- E m'ami ancor
- Iddio ti salvi
- Infrangiti mio cor
- Mio Gesu con tutto il cuore
- No, che terreno fallo
- O peccator che sai
- Rimira, o peccatore
- Ti voglio amar Gesu
- Vedi, Signor, ch'io piango
- Vergine bella del ciel regina
- Vergine bella e pietosa
- Voglio amar Gesu anch'io
- Stabat mater
- Pange lingua
- 2 Tantum ergo
- 3 Miserere
Instrumentální skladby
- cca 135 koncertů pro housle a orchestr
- Koncert pro violoncello A-dur
- Koncert pro violu D-dur
- Koncert pro flétnu G-dur
- Koncert pro flétnu F-dur
- cca 15 symfonií
- cca 40 triových sonát
- cca 175 sonát pro housle a basso continuo
- cca 30 sonát pro sólové housle
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Giuseppe Tartini na polské Wikipedii.
Literatura
- Gracian Černušák: Dějiny evropské hudby; Panton, Praha, 1964, 3. vydání; 35-305-64; S. 135, 136, 150, 153, 201
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Giuseppe Tartini na Wikimedia Commons - Giuseppe Tartini
- Giuseppe Tartini - životopis, L'Arte dell'Arco Archivováno 20. 6. 2013 na Wayback Machine.
Autoritní data  |
|
|---|
Portály: Hudba | Itálie | Lidé
