Good governance

Good governance (dobré vládnutí) je široce mezinárodně uznávaný koncept vztahující se v nejobecnějším slova smyslu ke snaze o nalezení praktického řešení v oblasti řízení, zdrojů, představ a názorů, kterým se věnoval již tzv. Nový veřejný management a Nová veřejná administrace v 70. letech 20. století.[1] O definici pojmu se v průběhu doby pokouší několik mezinárodně působících organizací jako je Světová banka, Rozvojový program OSN (UNDP), Ekonomická a sociální komise pro Asii a Tichomoří (UNESCAP) nebo Rada Evropy. Pojetí good governance se v průběhu vývoje mění, někdy se zužuje a jindy rozšiřuje.

Koncept good governance se objevil jako reakce na „špatné vládnutí“, které se vyznačuje vysokou mírou korupce, vlády bez odpovědnosti a nedostatku respektu k lidským právům.[2] Jednu z prvních definicí poskytla Světová banka, která ji definuje jako předvídatelnou, otevřenou a osvícenou tvorbu politiky (transparentní proces), profesionální administrativu, vládu zodpovědnou za své činy, silnou participaci občanské společnosti ve veřejných otázkách a zachovávání vlády práva.[3] Donoři, mezinárodní instituce či donorské země hledali určující kritéria jako podmínku k zajištění efektivity jejich hospodářské pomoci. Naplňování jednotlivých elementů apolitického konceptu good governance mělo napomoci k dosažení takových podmínek. Koncept good governance je dnes velmi komplexní a uplatňuje se v řadě disciplín: politické a ekonomické sféře, administrativní sféře, občanské společnosti, manažerské a korporátní oblasti apod.

Mezi základní prvky konceptu obecně patří efektivní, nestranný a rychlý soudní proces, transparentní veřejné instituce, odpovědnost za rozhodování veřejných činitelů, převod zdrojů a rozhodování z centra na místní úroveň, smysluplná účast občanů při projednávání veřejných politik, univerzální ochrana lidských práv, nediskriminační zákony.[2]

Podobně ke good governance přistupuje rovněž Ekonomická a sociální komise pro Asii a Tichomoří (UNESCAP), která v roce 2008 tento koncept definovala jednoduše jako „proces rozhodování a uplatnění (nebo neuplatnění) rozhodnutí“ a mezi hlavní principy dobré správy zahrnuje: právní stát, participaci, transparentnost, komunikaci a reakci na podněty, snahu o nalezení konsenzu, poctivost a začlenění, efektivitu a účelnost, zodpovídání se – skládání účtů.[1]

Ke konceptu dobré správy se rovněž hlásí Rada Evropy, jež k tomuto tématu vydala několik dokumentů, ovšem ty se převážně zaměřují na jednotlivé aspekty výkonu veřejné správy jako dobré správy. Zatímco doporučení Rady Evropy Rec(2007)7 o dobré veřejné správě/good governance, přijaté dne 20. 6. 2007 na 999. schůzi náměstků ministrů konkrétně definuje základní právo na dobrou veřejnou správu. Ve smyslu Dodatku k doporučení je dobrá správa definována skrze její jednotlivé součásti označované jako zásady dobré správy. Těmi jsou zásada zákonitosti, rovnoprávnosti, nestrannosti, proporcionality, právní jistoty, časové přiměřenosti, participace, úcty k soukromí a transparentnosti.[4]

Konceptem good governance se v ČR zabývá nezávislý think tank Centrum of Excellence for Good Governance.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b VYMĚTAL, Petr. What is good governance about? The roots and key elements of the concept. Praha: Oeconomica, 2007. 
  2. ↑ a b Good Governance – O Good Governance. goodgovernance.cz [online]. [cit. 2018-03-22]. Dostupné online. 
  3. ↑ Governance: The World Bank's Experience. [s.l.]: World Bank Publications 90 s. Dostupné online. ISBN 9780821328040. (anglicky) Google-Books-ID: lylQWqEdtrkC. 
  4. ↑ COUNCIL OF EUROPE. Recommendation CM/Rec(2007)7 of the Committee of Ministers to member states on good administration. [s.l.]: [s.n.], 2007. 

Externí odkazy

  • Webové stránky Centrum of Excellence for Good Governance
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.