Hampi

Hampi
Hampi
Chrám Virupákša, Hampi
Chrám Virupákša, Hampi
Poloha
Souřadnice15°20′6″ s. š., 76°27′43″ v. d.
Nadmořská výška568 m n. m.
StátIndieIndie Indie
Svazový státKarnátaka
KrajBellary
Hampi
Hampi
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha41,9 km²
Počet obyvatel1 500
Hustota zalidnění35,8 obyv./km²
Náboženské složeníhinduismus
Světové dědictví UNESCO
Název lokalityPamátky v Hampi
Typkulturní dědictví
Kritériumii, iii, iv
Odkaz241 (anglicky)
Zařazení1986 (10. zasedání)
Správa
Statusvesnice
Oficiální webasi.nic.in/hampi/
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hampi (kannadsky ಹಂಪೆ Hampe) je indická vesnice ve státě Karnátaka. Leží na ruinách města Vidžajanagar na jižním břehu řeky Tungabhadry a v minulosti bylo hlavním městem Vidžajanagárské říše. Okolo roku 1500 měl Vidžajanagar přibližně půl miliónu obyvatel a byl jedním z nejlidnatějších měst světa, s populací rovnou více než dvojnásobku města Paříže, nejlidnatějšího města tehdejší Evropy .[1]

Vesnice je známá především díky zdejším památkám, z nichž patří k nejznámějším chrám Virupákša. Pro svou historickou hodnotu byla zdejší oblast s památkami v roce 1986 přijata na Seznam světového dědictví UNESCO.

Etymologie

Jméno Vidžajanagar („Vítězné město“) je složeno ze dvou slov: vidžaja (vítězství) a nagara (město).

Jméno Hampi – poangličtěná verze kannadského názvu Hampe – je pak odvozeno od jména Pampa, což je starý název pro řeku Tungabhadra. Jedna z legend popisuje místní bohyni Pampu, která si vzala Virupákšu (jednu z forem boha Šivy) na pahorku Hemakuta a později byla považována za jednu z inkarnací bohyně Párvatí.

Historie

Současné vykopávky datují nejstarší osídlení do doby 3. století př. n. l. až po 2 tisíciletí př. n. l. z více než 700 míst. To se považuje za důkaz, že oblast byla hustě zalidněna již před vytvořením Vidžajanagárské říše

Nejstarší části svatyně Virupaksha-Pampa jsou z doby před založením hlavního města. Do 9. a 10 st. n. l. jsou datovány nápisy vztahující se k Šivovi. Důkazy naznačují že k určitým stavební úpravy byly provedeny během období Chalukya a Hoysala.

S založením Vidžajanagárské říše došlo k rychlému rozvoji města vzniklého okolo chrámu Virupákša. Vidžajanagar se stal hlavním městem říše za krále Bukka Raya I. z dynastie Sangama okolo roku 1370, kdy přesunul původní hlavní město z blízkého Anegondi.

Základní důvod založení Vidžajanagaru byl obranný k zastavení muslimské invaze ze strany Dekánských sultanátů. Město samotné bylo pevnost a jako takové bylo plánováno. Bylo postavené z masivního kamene a hliněných valů s pevnostmi a se strážními věžemi na okolních kopcích. Hlavní přístupové cesty k městskému centru byly 30 až 60 metrů široké a byly sledovány z pozorovány z věží a opevněných bašt.[2] Město se rychle rozrůstá a z poznámek perského cestovatele Abdur Razzaka , který navštívil Vidžajanagar v 1440 n. l. se odhaduje, území metropole se rozkládalo na ploše 540 km² a vlastní centrum, které zahrnovalo hlavní administrativní, náboženské a královské budovy na 40 km². Abdur Razzak zmiňuje 6 linií opevnění před branami královského paláce. Benátský cestovatel a obchodník Niccolò de' Conti napsal, že obvod hradeb města byl 60 mil. Z průzkumu a vykopávek se odhaduje že opevněná plocha města pokrývala 650 km² [3]

V roce 1565 po porážce vidžajanagarských vojsk v bitvě u Talikoty proti alianci vojsk Dekánských sultanátů je město dobyto a během několika měsíců zničeno.

Poutníci putující k údajnému rodnému místu boha Hanumana v Hampi (Indie, stát Karnataka)

Galerie

  • Staré a moderní Hampi
    Staré a moderní Hampi
  • Chrám Virupákša
    Chrám Virupákša
  • Chrám Virupákša
    Chrám Virupákša
  • Gópura chrámu Virupákša z pahorku Hemakuta
    Gópura chrámu Virupákša z pahorku Hemakuta
  • Nástěnné stropní malby v chrámu Virupákša znázorňující výjevy z hindské mytologie
    Nástěnné stropní malby v chrámu Virupákša znázorňující výjevy z hindské mytologie
  • Ruiny žulové ceremoniální brány Kings Balance
    Ruiny žulové ceremoniální brány Kings Balance
  • Kamenný vůz Kallina Ratha v chrámu Vittala
    Kamenný vůz Kallina Ratha v chrámu Vittala
  • Malá mantapa v chrámu Vitalla
    Malá mantapa v chrámu Vitalla
  • Strop hlavní mantapy v chrámu Vitalla
    Strop hlavní mantapy v chrámu Vitalla
  • Pohled na chrám Achyutaraya z vrcholu pahorku Hemakuta
    Pohled na chrám Achyutaraya z vrcholu pahorku Hemakuta

Reference

  1. Urban World History: An Economic and Geographical Perspective. [s.l.]: PUQ, 2009. Dostupné online. ISBN 978-2-7605-1588-8. S. 213. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  2. Carla M. Sinopoli and Kathleen D. Morrison, New Light on Hampi, Recent research in Vijayanagara, edited by John M. Fritz and George Michell, MARG, 2001, p106
  3. Studies conducted by Vijayanagara metropolitan survey concluded that the ancient fortified city with all its walled suburban settlements encompassed this area. Some suburbs were as big as towns and are still populated by people, New Light on Hampi, Recent research in Vijayanagara, edited by John M. Fritz and George Michell, MARG, 2001, p5

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Hampi na Wikimedia Commons
  • Oficiální stránky Hampi
  • Incredible India Hampi Guide
Indické památky na seznamu světového dědictví UNESCO
pevnost Ágrajeskyně Adžantajeskyně ÉllóraTádž MahalMahábalípuramSluneční chrám v KónárkuKazirangaKeoladeoManasVelha GoaFatehpur Síkrí • Hampi • Khadžuráho • jeskyně ElefantaČólské chrámyPattadakalSundarbans • národní parky Nandá déví a Údolí květin • SáňčíHumájúnova hrobkaKutub Minárhorské železnicechrám MahábódhiBhimbetkaChampaner-Pavagadhnádraží čhatrapatiho ŠivádžíhoČervená pevnost • Džantar Mantar • Západní Ghátpevnosti v Rádžasthánu • Rani-ki-Vav • národní park Velký Himálaj • univerzita Nálandastavby architekta Le Corbusieranárodní park Kančendženga • historické město AhmadábádSoubor staveb ve stylu viktoriánské gotiky a art deco v BombajiDžajpur • chrám Ramappa • Dholavira • Shantiniketan • Hojsalská posvátná místa
Autoritní data Editovat na Wikidatech