Hazlov

Hazlov
Hazlov. V pozadí ruiny hradu a kostel
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Aš
Obec s rozšířenou působností	Aš (správní obvod)
Okres	Cheb
Kraj	Karlovarský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°9′23″ s. š., 12°16′21″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 532 (2023)[1]
Rozloha	27,88 km²[2]
Nadmořská výška	550 m n. m.
PSČ	351 32
Počet domů	407 (2021)[3]
Počet částí obce	6
Počet k. ú.	7
Počet ZSJ	9
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Hazlov 31 351 32 Hazlov [email protected]
Starostka	Lenka Dvořáková
Oficiální web: www.obechazlov.cz
Hazlov
Další údaje
Kód obce	554545
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hazlov (německy Haslau) je obec v okrese Cheb, v kraji Karlovarském. Žije zde přibližně 1 500^[1] obyvatel. U vesnice se nachází naleziště minerálu egeran.

Hazlov se nachází zhruba 10 kilometrů jihovýchodně od Aše a dvanáct kilometrů severozápadně od Chebu. Obec byla založena v údolí Hazlovského potoka, v nadmořské výšce 550 metrů.

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1224, kdy se v historických pramenech objevuje Bedřich z Hazlova, který pravděpodobně založil místní hrad. Páni z Hazlova vlastnili obec až do roku 1401, kdy ji od nich odkoupil Mikuláš Jur z Chebu. Dalšími majiteli Hazlova byli od roku 1450 Landwüstové, později loupeživý Jan Maléřík, od roku 1579 Kocovští, dále Dětřichovci a na krátkou dobu také Nosticové. Poté získali obec i hrad Moserové, kteří jako dobří páni pomohli Hazlovu z krize a rozšířili hrad, který nakonec přestavěli v zámek. Posledním šlechtickým rodem obývající zámek byli až do roku 1945 Hemfeldové.

Do konce 18. století byl Hazlov převážně zemědělskou obcí. Na počátku 19. století se v Hazlově, stejně jako na celém Ašsku začal rozvíjet průmysl, převážně textilní. V roce 1822 byla otevřena první přádelna, která byla poháněna vodním kolem. Následovaly textilní firmy Bareuther a Weigandt. Největší továrna vznikla přímo v centru obce, a patřila průmyslníkovi Göldnerovi. Tato firma existovala až do roku 2008 (s novými majiteli), kdy byla uzavřena.

Již v roce 1553 zde byl v sousedství dnešního zámku založen pivovar s nejstarší tradicí na Ašsku. Ten již zanikl, ale jeho budova dodnes slouží jako pivnice.

Moderní historie

V roce 2011 vznikla v Hazlově nevšední situace, kdy měla od dubna obec dva starosty. Po volbách v roce 2010 byla většina občanů nespokojena s tím, jak bylo sestaveno zastupitelstvo obce. Opozice poté krajskému úřadu předala rezignaci zvoleného starosty Josefa Čapka. Ten ji však zpochybňoval a tvrdil, že ji nepodepsal. Karlovarský úřad však mezitím Čapkovo pověření zrušil a opozice jmenovala starostkou Lenku Dvořákovou. Čapek odmítal post starosty opustit a chtěl celou věc řešit soudně.^[4][5] 1. června 2011 Ministerstvo vnitra rozhodlo, že starostou je stále Miroslav Všetečka, který byl starostou obce před volbami. Ministerstvo považovalo rezignaci Čapka za platnou, a navíc zpochybnilo i mandát Dvořákové. Dne 28. června 2011 byla na jednání opozičních zastupitelů zvolena za starostku Lenka Dvořáková, přičemž podle ministerstva již proběhlo vše v pořádku.^[6]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 2 301 obyvatel, z toho bylo osm Čechoslováků, 2 214 obyvatel bylo německé národnosti, dva byli Židé a 77 bylo cizozemců. K římskokatolické církvi se hlásilo 2 162 obyvatel, 118 k evangelické, dva k církvi československé, sedm k izraelské, dva k jiné církvi a deset bylo bez vyznání.^[7]

Části obce

• Hazlov (k. ú. Hazlov a Otov u Hazlova)
• Lipná (k. ú. Lipná u Hazlova)
• Polná (k. ú. Polná u Hazlova)
• Skalka (k. ú. Skalka u Hazlova)
• Vlastislav (k. ú. Táborská)
• Výhledy (k. ú. Výhledy)

Společnost

• Základní škola a mateřská škola
• Hazlovské centrum sportu a volného času
• Víceúčelové hřiště
• Golf Resort

Pamětihodnosti

• zřícenina hazlovského zámku
• zámecký kostel Povýšení svatého Kříže
• hřbitovní kostel svatého Jiří z roku 1686
• evangelický kostel z roku 1907
• socha Jana Nepomuckého, která dříve stávala na náměstí; dnes je umístěna v uzavřeném prostoru zámku
• krucifix
• smírčí kříž
• tzv. Chebský kříž
• velká a malá výklenková kaplička
• památník obětem první světové války na vrchu Kalvárie
• památník gymnasty Dr. Antona Freye v blízkosti nádraží
• památník obětem druhé světové války před obecním úřadem
• přírodní rezervace Ztracený rybník

Odkazy

Reference

Literatura

• Obce Ašska v proměnách času. Die Dörfer des Ascher Ländchens im Wandel der Zeit. Aš: Muzeum Aš, 2008. 46 s. (česky, německy) 
• ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. Díl 1. A–M. Praha: Libri, 2003. 504 s. ISBN 80-7277-099-3. Kapitola Hazlov. 
• Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. S. 79. 

Související články

• Ašský výběžek
• Hazlovská pahorkatina
• Přátelé v srdci Evropy
• Sdružení Ašsko
• Smrt Panny Marie z Hazlova

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hazlov na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Hazlov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.