Helvetské vyznání

Jeden nebo více uživatelů zpochybnili nezaujatost, ověřitelnost, faktickou přesnost nebo encyklopedičnost, případně i další aspekty tohoto článku. Podívejte se na diskusní stránku, kde mohou být uvedeny další detaily.

Pro vkladatele šablony: Na diskusní stránce zdůvodněte vložení šablony.

Helvetské vyznání víry, též Helvetská konfese (lat. Confessio Helvetica), je dokument základních dogmat reformovaných církví (kalvinistů):

Confessio Helvetica prior (1536; První helvetské vyznání) je dokument švýcarské reformace. Jde o určitou shodu v nauce kalvinismu a zwingliánství^[zdroj?]. Vyznání bylo vypracováno z podnětu Curychu, Bernu, Basileje a dalších švýcarských měst.

Confessio Helvetica posterior (1566; Druhé helvetské vyznání) bylo původně shrnutím učení švýcarského teologa H. Bullingera (1504–1575). Je to kalvinistická obrana proti luterství a římskému katolictví, kterou za svou přijala švýcarská reformovaná města (s výjimkou Basileje). Později ji přijaly i reformační církve ve Skotsku, Maďarsku, Polsku, Čechách a jinde.

Helvetské vyznání v Česku

Po Tolerančním patentu měli čeští evangelíci povoleno přihlásit se pouze k helvetskému nebo augsburskému vyznání. Vznikla řada sborů helvetského vyznání, v roce 1918 se však spojily s augsburskými sbory do nově vzniklé Českobratrské církve evangelické, která ve své tradici spojuje i Jednotu bratrskou, českou reformaci, utrakvismus apod.