Henry Pelham

Henry Pelham
Premiér Velké Británie
Ve funkci:
27. srpen 1743 – 6. březen 1754
PanovníkJiří II.
PředchůdceSpencer Compton
NástupceThomas Pelham-Holles
Stranická příslušnost
Členstvínestraník (Whigové)

Narození25. září 1694
Laughton, Sussex
Úmrtí6. březen 1754
Londýn
Místo pohřbeníSussex
ChoťKatharine Pelham (od 1726)
RodičeThomas Pelham a Lady Grace Holles
Dětiunknown daughter Pelham
Catherine Pelham
Grace Pelham
PříbuzníThomas Pelham-Holles[1], Margaret Pelham[1] a Lucy Pelham[1] (sourozenci)
Alma materHertford College, Oxford
Profesepolitik
Náboženstvíanglikánská církev
Oceněníspolečník Královské společnosti
CommonsHenry Pelham
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Henry Pelham (25. září 16946. březen 1754) byl britský státník a premiér od 27. srpna 1743 až do své smrti. Byl mladším bratrem Thomase Pelhhama-Hollese, který nastoupil do funkce předsedy britské vlády po něm.

Mládí

Pelham byl mladším synem Thomase Pelhama, 1. barona z Pelhamu a jeho ženy Grace Hollesové. Vzdělání absolvoval ve Westminsteru a na Hertford College v Oxfordu. Jako dobrovolník se účastnil roku 1715 bitvy u Prestonu. Poté strávil nějaký čas na kontinentu a roku 1717 se stal poslancem parlamentu za Seaford v hrabství Sussex.

Pelham se roku 1726 oženil s Kateřinou Mannersovou, dcerou Johna Mannerse, 2. vévody z Rutlandu.

Politická kariéra

S pomocí styků vlivné rodiny a na doporučení Roberta Walpoleho byl roku 1721 jmenován do funkce člena rady ministra financí (Lord of the Treasury). Roku 1724 se stal ministrem války a roku 1730 přešel na mnohem lukrativnější pozici pokladníka ozbrojených sil.

Zviditelnil se podporou Roberta Walpoleho v době kdy probíhala debata o spotřební dani. On, jeho bratr a Walpole se často scházeli v Houghton Hall v Norfolku, kde vytvářeli základní obrysy politiky země.

Předseda vlády

Roku 1742 se koalice stran dohodla na sestavení vlády, v jejímž čele stál Pelham jako premiér a od následujícího roku i jako ministr financí a předsedající Dolní sněmovny. První rok byla reálná moc soustředěna v rukách Johna Carterera. Následující rok byl Carterer nucen opustit vládu a Pelham se stal její vůdčí postavou i fakticky. Jeho spojencem ve vládě se stal jeho bratr Thomas. Mezi oběma však čas od času docházelo ke sporům.

Pelham byl přívržencem míru, ale byl nucen dále pokračovat ve válce o rakouské dědictví. Roku 1749 byl přijat zákon o reorganizaci královského námořnictva.

Na základě rozhodnutí z 20. března 1751 se Británie rozhodla přijmout Gregoriánský kalendář s počátkem roku 1. ledna a jeho platnost byla akceptována od následujícího roku. Jedním z posledních zákonů přijatých za Pelhama byl zákon ustanovující minimální věk pro vstup do manželství. Po jeho smrti převzal úřad premiéra jeho bratr Thomas.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Henry Pelham na anglické Wikipedii.

  1. a b c Kindred Britain.

Externí odkazy

  • Rodokmen Pelhamů Archivováno 13. 2. 2020 na Wayback Machine.
  • Henry Pelham na webu britského parlamentu
  • Henry Pelham na webu thepeerage
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Henry Pelham na Wikimedia Commons
  • Osoba Henry Pelham ve Wikicitátech
Autoritní data Editovat na Wikidatech


Premiéři Spojeného království
Království Velké Británie (1707–1801)
Robert Walpole (1721–1742) Spencer Compton (1742–1743) Henry Pelham (1743–1754) Thomas Pelham-Holles (1754–1756) William Cavendish (1756–1757) Thomas Pelham-Holles (1757–1762) John Stuart (1762–1763) George Grenville (1763–1765) Charles Watson-Wentworth (1765–1766) William Pitt (1766–1768) Augustus Fitzroy (1768–1770) Frederick North (1770–1782) Charles Watson-Wentworth (1782) William Petty (1782–1783) William Cavendish-Bentinck (1783) William Pitt mladší (1783–1801)
Znak Spojeného království
Spojené království (od 1801)
Henry Addington (1801–1804) William Pitt mladší (1804–1806) William Wyndham Grenville (1806–1807) William Cavendish-Bentinck (1807–1809) Spencer Perceval (1809–1812) Robert Jenkinson (1812–1827) George Canning (1827) Frederick John Robinson (1827–1828) Arthur Wellesley (1828–1830) Charles Grey (1830–1834) William Lamb (1834) Arthur Wellesley (1834) Robert Peel (1834–1835) William Lamb (1835–1841) Robert Peel (1841–1846) John Russell (1846–1852) Edward Smith-Stanley (1852) George Hamilton-Gordon (1852–1855) Henry Temple (1855–1858) Edward Smith-Stanley (1858–1859) Henry Temple (1859–1865) John Russell (1865–1866) Edward Smith-Stanley (1866–1868) Benjamin Disraeli (1868) William Gladstone (1868–1874) Benjamin Disraeli (1874–1880) William Gladstone (1880–1885) Robert Cecil (1885–1886) William Gladstone (1886) Robert Cecil (1886–1892) William Gladstone (1892–1894) Archibald Primrose (1894–1895) Robert Cecil (1895–1902) Arthur Balfour (1902–1905) Henry Campbell-Bannerman (1905–1908) Herbert Henry Asquith (1908–1916) David Lloyd George (1916–1922) Andrew Bonar Law (1922–1923) Stanley Baldwin (1923–1924) Ramsay MacDonald (1924) Stanley Baldwin (1924–1929) Ramsay MacDonald (1929–1935) Stanley Baldwin (1935–1937) Neville Chamberlain (1937–1940) Winston Churchill (1940–1945) Clement Attlee (1945–1951) Winston Churchill (1951–1955) Anthony Eden (1955–1957) Harold Macmillan (1957–1963) Alec Douglas-Home (1963–1964) Harold Wilson (1964–1970) Edward Heath (1970–1974) Harold Wilson (1974–1976) James Callaghan (1976–1979) Margaret Thatcherová (1979–1990) John Major (1990–1997) Tony Blair (1997–2007) Gordon Brown (2007–2010) David Cameron (2010–2016) Theresa Mayová (2016–2019) Boris Johnson (2019–2022) Liz Trussová (2022) Rishi Sunak (od 2022)