Hermína Vojtová

Hermína Vojtová
Hermína Vojtová
Hermína Vojtová
Narození12. listopadu 1890
Příbram
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí3. září 1976 (ve věku 85 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
RodičeAlois Vojta-Jurný otec
Amálie Vojtová matka
PříbuzníJaroslav Vojta a Adolf Vojta-Jurný (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Jan Vavřík-Rýz s Hermínou Vojtovou, Akropolis či Uranie

Hermína Vojtová, rozená Vojtová-Jurná, provdaná Mayerová (12. listopadu 1890, Příbram[1]3. září 1976, Praha), byla česká herečka.

Źivot

Hermína Vojtová se narodila v Příbrami do herecké rodiny. Otcem byl Alois Vojta-Jurný a matkou Amalie Vojtová roz. Němečková. V roce 1893 jí matka zemřela a dál žila s otcem a sourozenci.

Kolem roku 1906 nastoupila do svého prvního angažmá u divadelní společnosti V. Sieberta – Mělnického. V letech 1907–1923 působila v několika venkovských společností, např. u společnosti Jana Hodra, Marie Procházkové-Malé, Františka Laciny[2] a Josefa Burdy[3]. V letech 1923-1926 působila v Kladně a Ostravě, dvě sezony působila u společnosti J. E. Sedláčka[4] a od roku 1928 účinkovala na pražských předměstských scénách, např. v Divadle Komedie, holešovické Uranii, v Moderním divadle a v neposlední řadě krátce působila i v žižkovském paláci Akropolis. První tři roky po druhé světové válce hrála v obnoveném Novém divadle, od roku 1948 působila v souboru Divadle státního filmu[5], dále pak působila v letech 1952-1954 v Divadle S. K. Neumanna v Libni a od roku 1954 účinkovala v Divadle E. F. Buriana. V roce 1961 odešla do důchodu.

Ve filmu hrála od poloviny 20. let a vytvořila v českých filmech přes stovku ženských typů, nikdy však nevytvořila hlavní nebo titulní roli. Hermína Vojtová si zahrála v roce 1928 ještě v němém snímku, melodramatu Josefa Rovenského Životem vedla je láska.

Ojediněle se mihla i v československé televizi. Účinkovala v inscenaci Chudý Kejklíř a seriálu Hříšní lidé města pražského. V roce 1957 získala Hermína Vojtová vyznamenání Za vynikající práci.

Hermína Vojtová byla provdána za herce Františka Mayera (1899-1937). Z prvního vztahu, měla nemanželskou dceru Ninu provdanou Bartoňovou (1913-1996), která léta působila, jako učitelka v mateřské škole.

Hermína Vojtová dlouhá léta, žila v Jindřišské ulici v Praze, naproti hlavní poště, kde častými hosty, byli např. Zdeněk Štěpánek, Ladislav Pešek aj. Ráda vařila i pekla, a o své hosty se dle vzpomínek pamětníků, vzorně starala.

Zemřela v Praze a byla pohřbena do rodinné hrobky na Olšanských hřbitovech[6].

Filmografie

  • 1972 Ďábel
  • 1969 Utrpení mladého Boháčka
  • 1968 Bitva na Červeném poli
  • 1968 Hříšní lidé města pražského
  • 1963 Bez svatozáře
  • 1963 Mezi námi zloději
  • 1962 Oranžový měsíc
  • 1961 Kde řeky mají slunce
  • 1961 Králíci ve vysoké trávě
  • 1960 Černá sobota
  • 1960 Osení
  • 1959 Pět z milionu
  • 1959 Taková láska
  • 1959 Vstup zakázán
  • 1958 Morálka paní Dulské
  • 1958 O věcech nadpřirozených
  • 1957 Bomba
  • 1957 Páté kolo u vozu
  • 1957 Škola otců
  • 1956 Honzíkova cesta
  • 1956 Legenda o lásce
  • 1956 Události dne
  • 1956 Vina Vladimíra Olmera
  • 1955 Láska ve třech podobách
  • 1955 Něco se tu změnilo
  • 1954 Frona
  • 1954 Jan Hus
  • 1954 Květ republiky
  • 1954 Nejlepší člověk
  • 1954 V podzemí
  • 1952 Haškovy povídky ze starého mocnářství
  • 1952 Mladá léta
  • 1952 Nástup
  • 1952 Slovo dělá ženu
  • 1951 Mordová rokle
  • 1950 Slepice a kostelník
  • 1950 Zvony z rákosu
  • 1949 Veliká příležitost
  • 1949 Žízeň
  • 1948 Červená ještěrka
  • 1948 Daleká cesta
  • 1948 Léto
  • 1948 Návrat domů
  • 1948 O ševci Matoušovi
  • 1947 Až se vrátíš...
  • 1947 Jan Roháč z Dubé
  • 1947 Muzikant
  • 1947 Nerozumím
  • 1947 Nikola Šuhaj
  • 1947 Týden v tichém domě
  • 1945 Bludná pouť
  • 1944 Jarní píseň
  • 1944 Kluci na řece
  • 1944 Prstýnek
  • 1943 Čtrnáctý u stolu
  • 1942 Host do domu
  • 1942 Městečko na dlani
  • 1942 Přijdu hned
  • 1941 Jan Cimbura
  • 1941 Pantáta Bezoušek
  • 1941 Preludium
  • 1941 Rukavička
  • 1940 Artur a Leontýna
  • 1940 Madla zpívá Evropě
  • 1940 Minulost Jany Kosinové
  • 1940 Muzikantská Liduška
  • 1940 Pohádka máje
  • 1940 Poslední Podskalák
  • 1940 Pro kamaráda
  • 1940 Prosím, pane profesore!
  • 1940 Přítelkyně pana ministra
  • 1940 Směry života
  • 1940 To byl český muzikant
  • 1940 Za tichých nocí
  • 1939 Bílá jachta ve Splitu
  • 1939 Dvojí život
  • 1939 Humoreska
  • 1939 Lízino štěstí
  • 1939 Muž z neznáma
  • 1939 Nevinná
  • 1939 Paní Morálka kráčí městem
  • 1939 Tulák Macoun
  • 1938 Bílá vrána
  • 1938 Bláhové děvče
  • 1938 Cestou křížovou
  • 1938 Ideál septimy
  • 1938 Její pastorkyně
  • 1938 Svět kde se žebrá
  • 1938 Včera neděle byla
  • 1937 Harmonika
  • 1937 Kariéra matky Lízalky
  • 1937 Kvočna
  • 1937 Líza Irovská
  • 1937 Naši furianti
  • 1937 Otec Kondelík a ženich Vejvara
  • 1937 Poslíček lásky
  • 1937 Srdce na kolejích
  • 1937 Vyděrač
  • 1936 Děti velké lásky
  • 1935 Maryša
  • 1935 Pozdní láska
  • 1934 Pokušení paní Antonie
  • 1934 U nás v Kocourkově
  • 1934 Za ranních červánků
  • 1933 Dům na předměstí
  • 1933 Řeka
  • 1932 Zapadlí vlastenci
  • 1928 Životem vedla je láska
  • 1926 Otec Kondelík a ženich Vejvara I.
  • 1926 Otec Kondelík a ženich Vejvara II.
  • 1926 Pantáta Bezoušek

Ocenění

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Příbram
  2. Česká divadelní encyklopedie, Lacinova společnost
  3. Česká divadelní encyklopedie, Burdova společnost
  4. Česká divadelní encyklopedie, Sedláčkova společnost
  5. Česká divadelní encyklopedie, Divadlo státního filmu
  6. náhrobek hrobky herecké rodiny Vojta-Jurný
  7. Hermína Vojtová na ČSfd

Literatura

  • Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 19301945, Orbis, Praha, 1966, str. 60, 104, 145, 217, foto 138, 256, 365

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech