Hijó

Letadlová loď Hijó, datum neznámé
Letadlová loď Hijó, datum neznámé
Základní údaje
Vlajka
Typletadlová loď (přestavěná ze zaoceánského parníku)
TřídaHijó
Jméno podle飛鷹 ~ letící jestřáb/sokol
Objednánav loděnici Kawasaki v Kóbe pro Nippon Júsen Kaiša (Japonská parolodní poštovní společnost)[1]
Zahájení stavby30. listopadu 1939 jako Idzumo Maru[1]
Spuštěna na vodu24. června 1941[1]
Uvedena do služby31. července 1942[1]
Osud20. června 1944 potopena letadly z amerických letadlových lodí[2]
Takticko-technická data
VýtlakDžunjó:
24 140 T standard[1][3]
DélkaDžunjó:
219,3 m celkem
210,0 m letová paluba[1]
ŠířkaDžunjó:
26,7 m[1][3]
PonorDžunjó:
8,15 m[1][3]
Pohon6 parních kotlů
2 sestavy parních turbín
2 lodní šrouby[3]
Džunjó:
56 250 k na hřídeli[1][3] (41 371,8 kW[p 1])
RychlostDžunjó:
25,5 uzlů (47,2 km/h)[1][3]
Posádka1187 až 1224[3]
VýzbrojPo dokončení:
12 x 127 mm/40 typu 89 (6xII)
24 x 25 mm/60 typu 96 (8xIII)[1]
Elektronikapřehledový radar 21 [4]
Letadla53[1][3]

Hijó (japonsky: 飛鷹) byla první letadlová loď japonského císařského námořnictva třídy Hijó. Vznikla přestavbou rozestavěného zaoceánského parníku Idzumo Maru (出雲丸) Japonské parolodní poštovní společnosti, o prostornosti 27 700 tun[5].

Jejím prvním nasazením během bojů v Pacifiku byla podpora japonské protiofenzivy na Guadalcanalu, která vedla k bitvě u Santa Cruz. Té se ale Hijó nezúčastnila, neboť 17. října 1942 vypukl požár ve strojovně a Hijó se musela vrátit na Truk a později do Japonska.[2]

Po návratu z Japonska na Truk se v dubnu 1943 její letadla podílela na operaci I, která byla japonským pokusem o zvrácení poměrů v Šalomounových ostrovech. Dne 12. dubna 1943 byla lehce poškozena střepinami během amerického náletu na Truk a v květnu se opět stáhla do Japonska. Když 10. června vyplula z Jokosuky na Truk, byla záhy po vyplutí torpédována ponorkou USS Trigger a musela se vrátit zpět. Její letouny po dobu oprav operovaly z letadlové lodě Rjúhó.[2]

V červnu 1944 se zúčastnila bitvy ve Filipínském moři, ve které byla 20. června odpoledne zasažena dvěma pumami a jedním torpédem Bliss-Leavitt Mark 13, které „doručily“ letouny z letadlových lodí USS Enterprise a USS Belleau Wood. Navíc jeden zasažený a hořící TBF Avenger zavadil o lodní ostrov a poté se zřítil do moře. Po dvou hodinách došlo k velké explozi způsobené buďto zásahem torpéda z ponorky a nebo vznícením palivových výparů a následně se potopila se ztrátou 247 důstojníků a mužů posádky.[2]

Vývoj a provedení

Související informace naleznete také v článku Třída Hijó.

Hijó byla lehkou letadlovou lodí, která vznikla přestavbou ze zaoceánského parníku Idzumo Maru. To se negativně projevilo na výkonech pohonného ústrojí, neboť stroje – původně určené pro pohon parníku – neměly dostačující výkon pro letadlovou loď. Výsledkem bylo, že Hijó nemohla držet krok s velkými a rychlými letadlovými loděmi (dokonce i nejpomalejší loď Nagumovy Kidó Butai Kaga byla rychlejší o 3 uzly [5,6 km/h]).

Hijó se stala druhou dokončenou japonskou letadlovou lodí (po svojí sestře), která měla komín spojený s nástavbou. Hijó měla dva nad sebou umístěné uzavřené nepancéřované hangáry. Letadla na palubu dopravovaly dva výtahy.[6]

Označování letounů palubní skupiny Hijó

Letouny palubní skupiny Hijó (飛鷹飛行機隊 Hijó hikókitai)[7] byly v průběhu služby letadlové lodě označovány na kýlovce kódem, dle následujícího schématu: [kód Hijó]-[taktické číslo]. Identifikační kód Hijó se v průběhu služby měnil. Po ztrátě čtyř letadlových lodí v bitvě u Midway (červen 1942) nesly letouny Hijó identifikační kód A2-1, který doplňoval jeden žlutý pruh na trupu letadel.[8][9] Od počátku roku 1944, když na lodi působila část kókútai 652 (航空隊 ~ letecký pluk/skupina), nesly letouny Hijó identifikační kód 322 (3 – palubní letoun, 2 – 2. kókú sentai [航空戦隊 ~ divize letadlových lodí], 2 – pořadí Hijó ve 2. kókú sentai). Později byl kód zkrácen na 22.[10]

Služba

Pahýl Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Dne 10. listopadu 1944 byla Hijó vyškrtnuta ze seznamu lodí japonského císařského námořnictva.[2]

Odkazy

Poznámky

  1. Pro přepočet výkonu bylo použito vztahu pro metrickou koňskou sílu. Je ovšem otázka v jaké soustavě byl výkon turbín císařského námořnictva definován. Již koncem 19. století Japonsko znalo (a občas i používalo) metrickou soustavu a například v říjnu 1917 císařské námořnictvo přeznačilo svoje zbraně z palců na centimetry (viz Lacroix & Wells, str. 3). Ale teprve 44. zasedání Teikoku-gikai (帝國議会 ~ císařský sněm) v roce 1921 uzákonilo přechod na metrickou soustavu. Jelikož tou dobou nebyl přehodnocen výkon japonských turbín a zavedení metrické soustavy se jich tudíž nedotklo (viz výkony turbín v Lacroix & Wells), jsou dvě možnosti: 1) císařské námořnictvo uvádělo výkon turbín v metrické koňské síle již před oficiálním zavedením metrické soustavy a nebo 2) po oficiálním zavedení metrické soustavy si císařské námořnictvo ponechalo odvozenou jednotku definovanou v angloamerické měrné soustavě

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků 飛鷹 (空母) na japonské Wikipedii a Japanese aircraft carrier Hiyō na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j k l FONTENOY, Paul E. Aircraft carriers: an illustrated history of their impact, Volume 874. [s.l.]: ABC-CLIO, 2006. (Weapons and warfare series). Dostupné online. ISBN 9781851095735. S. 251. (anglicky) 
  2. a b c d e TULLY, Anthony P. IJN Hiyo: Tabular Record of Movement [online]. combinedfleet.com, 1998, rev. 2006-01-15 [cit. 2009-12-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c d e f g h IJN Junyo Class Aircraft Carriers [online]. globalsecurity.org [cit. 2009-12-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Fontenoy, str. 252
  5. The Trans Pacific Liners 1867 - 1973 [online]. oceanlinermuseum.co.uk [cit. 2009-12-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-20. (anglicky) 
  6. IJN Junyo Class Aircraft Carriers [online]. globalsecurity.org [cit. 2009-10-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. LUNDSTROM, John B. The First Team: Pacific Naval Air Combat from Pearl Harbor to Midway. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 2005. Dostupné online. ISBN 159114471X. S. 183. (anglicky) 
  8. REIMER, Michael. Aircraft on the Imperial Japanese Navy Carrier Ryujo [online]. michael-reimer.com, rev. 2006-04-25 [cit. 2009-04-07]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  9. Vejřík, str. 291-294
  10. IJNAF carrier based aircraft identification & marking [online]. pacific.valka.cz [cit. 2009-12-13]. Dostupné online.  – zpracováno podle Krysztof Zalewski: Japonskie lotnictwo pokladowe, Lampart, Warszawa 1998

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Hijó na Wikimedia Commons
  • TULLY, Anthony P. IJN Hiyo: Tabular Record of Movement [online]. combinedfleet.com, 1998, rev. 2006-01-15 [cit. 2009-12-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Drachinifel: IJN Hiyo - Guide 334 na YouTube (anglicky)
  • pacificwrecks.com:
    • Hiyō [online]. pacificwrecks.com, rev. 2009-10-01 [cit. 2009-12-09]. Dostupné online. (anglicky)  – stručná historie
    • Zero & Kate Search: Legacy of October 17, 1942 Mission [online]. pacificwrecks.com [cit. 2009-08-20]. Dostupné online. (anglicky)  – útok letounů z Džunjó a Hijó proti cílům na Lunga Point 17. října 1942 s odkazy na pátrání po vracích letadel
Letadlové lodě Japonského císařského námořnictva
Experimentální:

Wakamija NH • Hóšó

Washingtonské přestavby:

Akagi BK • Kaga BL

Třída Rjúdžó :

Rjúdžó

Třída Sórjú :

Sórjú • Hirjú

Třída Šókaku :

Šókaku • Zuikaku

Třída Šóhó :

Šóhó MLP • Zuihó T

Třída Hijó :

Hijó O • Džunjó O

Třída Rjúhó :

Rjúhó MLP

Třída Čitose :

Čitose NH • Čijoda NH

Třída Taihó :

Taihó

Třída Unrjú :

Unrjú • Amagi • Kacuragi • Kasagi • Aso • Ikoma • Kurama

Třída Šinano :

Šinano BL

Třída Ibuki :

Ibuki TK

Třída Taijó E:

Taijó O • Čújó O • Unjó O

Třída Kaijó E:

Kaijó O

Třída Šinjó E:

Šinjó O

BL – Přestavěná bitevní loď
BK – Přestavěný bitevní křižník
NH – Přestavěný nosič hydroplánů
TK – Přestavěný těžký křižník, nedokončen
MLP – Přestavěná mateřská loď ponorek
T – Přestavěný tanker
O – Přestavěná osobní loď
E – Eskortní letadlové lodě