Hlubinná psychologie
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
Hlubinná psychologie je soubor psychologických směrů, které však mají jedno společné: snaží se za běžnými projevy našeho prožívání, usilování a jednání najít hlubší vrstvu skrytě působících činitelů, které ovlivňují naše vnější projevy. Těmito činiteli mohou být dřívější zážitky, které jsme si nechtěli připustit a potlačili je. Zejména v dětství může být potlačování takových citů a pohnutek časté (např. ze strachu dítěte, že ztratí lásku rodičů a bude jimi odmítnuto).
Potlačování projevů citů či pohnutek si na nás mohou vynucovat také v dospělosti společenské zvyklosti nebo politické poměry. Tento soubor psychologických směrů odvozuje svůj původ od rakouského psychologa Sigmunda Freuda. Vychází z klasické psychoanalýzy, analytické psychologie, individuální psychologie a neopsychoanalýzy. Pro vývoj psychologie měla hlubinná psychologie velký význam. Mezi nejvýznamnější představitele hlubinné psychologie patří Sigmund Freud, Carl Gustav Jung a Alfred Adler.
Do hlubinné psychologie spadá více psychologických směrů.
Psychoanalýza
Podrobnější informace naleznete v článku Psychoanalýza.
Psychoanalýzu založil Sigmund Freud (1856-1939), který zkoumal vztah mezi minulými zkušenostmi člověka a jeho současnými problémy (upozorňuje tím na vliv nevědomí na chování člověka). Vyvinul také psychoterapeutickou metodu psychoanalýzy = léčebné metody, která má za úkol odstranit psychické poruchy, zejména neurózy. Vychází z toho, že psychika pracuje s konstantní energií - musí dojít k jejímu vybití přirozenou cestou - pokud tak není učiněno, vznikají traumata, která je třeba léčit. Podstatou psychoanalýzy je převedení těchto traumat z nevědomí do vědomí. Probíhá přirozenou formou na základě řízeného dialogu pacienta s psychoanalytikem. Podle Freuda je člověk vystaven pudům jako základním determinantům svého chování a to zejména pudu sexuálnímu, agresivnímu či pudu sebezáchovy. Dále tvrdil, že nevědomí má klíčový vliv na naše chování. Mezi důležité ukazatele nevědomých procesů patří sen, tzv. freudovské přeřeknutí, vtip a tzv. chybné úkony. Freud definoval jeden z prvních modelů struktury osobnosti: ego (vědomé já) filtruje požadavky id (pudové části osobnosti) a superega (nadjá, morálka a svědomí získaného výchovou). Zabýval se také teorií snů - do nich podle Freuda člověk promítá své neukojené touhy a přání, protože je oslabena cenzura ega vůči id.
Analytická psychologie
Podrobnější informace naleznete v článku Analytická psychologie.
Analytickou psychologii založil Carl Gustav Jung (1875-1961), když vytvořil teorii o kolektivním nevědomí lidstva, jež je souborem tzv. archetypů (archetypy jsou předobrazy jsou chápány jako univerzální symboly a podklady, ze kterých se vytvořila naše kultura). Je dále autorem bipolární typologie temperamentu, vycházející ze vztahu jedince k okolí (introverze x extraverze). Odklonil se také částečně od Freudovy teorie pudů a materialismu.
 | Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Psychologie | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Teoretické psychologické disciplíny |
|  | ||||||
| Aplikované (užité) psychologické disciplíny (aplikovaná psychologie) | Poradenská psychologie • Klinická psychologie • Lékařská psychologie • Zdravotnická psychologie • Duševní hygiena = psychohygiena • Psychologie zdraví • Environmentální psychologie = ekologická psychologie = psychologie životního prostředí (Psychologie ochrany životního prostředí) • Ekopsychologie • Environmentální komunikace • Psychologie dítěte • Psychologie mládeže • Psychologie rodiny • Pedagogická psychologie • Školní psychologie • Psychologie vzdělávání • Interkulturní psychologie • Psychologie cestovního ruchu • Psychologie volného času • Psychologie sportu • Psychologie kultury • Psychologie umění • Bibliopsychologie • Psychologie čtenáře • Psychologie náboženství • Politická psychologie • Právní psychologie • Policejní psychologie • Kriminální psychologie • Forenzní (soudní) psychologie (Kriminologická psychologie • Penitenciární psychologie = psychologie vězeňství • Postpenitenciární psychologie) • Politické profilování • Psychologické profilování • Psychologie katastrof • Vojenská psychologie • Kosmická psychologie • Psychologie konfliktu • Psychologie práce a organizace = psychologie práce = průmyslová psychologie (Inženýrská psychologie • Personální psychologie = poradenská psychologie práce • Psychologie organizace a řízení = sociální psychologie práce /Psychologie řízení/ • Psychologie pracovní přípravy • Ekonomická psychologie • Psychologie dopravy = dopravní psychologie) • Psychologie organizace • Manažerská psychologie • Marketingová psychologie • Psychologie trhu (Psychologie propagace • Psychologie reklamy) • Psychologie obchodu | |||||||
| Psychologické směry | Behaviorismus • Neobehaviorismus • Gestaltismus = gestaltpsychologie = gestaltistická (tvarová, celostní) psychologie • Neogestaltismus • Psychoanalýza • Neopsychoanalýza • Kognitivismus = kognitivní psychologie • Humanistická psychologie • Experimentální psychologie • Hlubinná psychologie | |||||||
| Psychologické disciplíny • Předvědecká psychologie • Pozitivní psychologie • Psycholog • Kategorie | ||||||||
Portály: Psychologie
