Hněvotín

Hněvotín
kostel svatého Leonarda
kostel svatého Leonarda
Znak obce HněvotínVlajka obce Hněvotín
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecOlomouc
Obec s rozšířenou působnostíOlomouc
(správní obvod)
OkresOlomouc
KrajOlomoucký
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°34′19″ s. š., 17°10′46″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 878 (2023)[1]
Rozloha11,73 km²[2]
Katastrální územíHněvotín
Nadmořská výška244 m n. m.
PSČ783 47
Počet domů558 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduHněvotín 47
783 47 Hněvotín
[email protected]
StarostaPetr Niessner
Oficiální web: www.hnevotin.cz
Hněvotín
Hněvotín
Další údaje
Kód obce502235
Kód části obce40151
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hněvotín (německy Nebotein[4]) je obec ležící v okrese OlomoucOlomouckém kraji. Žije zde přibližně 1 900[1] obyvatel. Jeho katastrální území má rozlohu 1173 ha. V roce 2016 obdržel Hněvotín titul Vesnice roku Olomouckého kraje.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1078. Ve 14. století byla na místě dnešního kostela menší stavba. Roku 1757 byla postavena barokní fara a až roku 1774 byl postaven barokní kostel sv. Leonarda. Kostel je ohrazen zdí a má vstupní bránu. V Hněvotíně žilo převážně německé obyvatelstvo, obec byla proto až do konce druhé světové války součástí olomouckého jazykového ostrova (v roce 1930 zde žilo celkem 1502 obyvatel, z toho 892 národnosti německé, 602 československé a 8 ostatních[5]).

Pamětihodnosti

  • Kostel sv. Leonarda
  • Výklenková kaplička – gloriet se sochou Panny Marie
  • Krucifix u silnice do Lutína z roku 1765
  • Krucifix při čp. 225
  • rodinný dům čp. 409 z let 2005–2006 (minimalistická architektura)[6]

Zajímavosti

  • Hněvotín byl od 15. století známý domáckou produkcí selských tvarůžků.[7] Pozvolná změna nastala v druhé polovině 19. století, kdy se v roce 1870 z Hněvotína do Loštic odstěhovala vdova Anna Sekaninová s osmi dětmi. Ta v Lošticích otevřela domácí dílnu na tvarůžky. Do Hněvotína mimo jiných dovážel tvaroh i loštický povozník Josef Wessels, který se s výrobou tzv. tvarglí seznámil a roku 1876 otevřel v Lošticích vlastní, již řemeslnou výrobnu. V roce 1897 na svého otce navázal syn Alois, který vybudoval plnohodnotný potravinářský podnik A.W. 1876 - Olomoucké tvarůžky.[8][9]

Fotogalerie

  • Fara
    Fara
  • kříž u silnice do Lutína
    kříž u silnice do Lutína
  • Výklenková kaplička – gloriet se sochou Panny Marie
    Výklenková kaplička – gloriet se sochou Panny Marie
  • Památník obětem první světové války
    Památník obětem první světové války
  • Socha před domem čp. 1
    Socha před domem čp. 1
  • Základní škola
    Základní škola
  • Hněvotínské náměstí
    Hněvotínské náměstí

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 476. 
  5. Statistický lexikon obcí v Republice československé II. Země moravskoslezská. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 86. 
  6. Rodinný dům M 120
  7. Hněvotín chce zpátky tvarůžky. Loštice bojují o jejich udržení. Olomoucký deník. 2014-09-18. Dostupné online [cit. 2021-11-25]. 
  8. Náš venkov. Česká televize [online]. [cit. 2021-11-24]. Dostupné online. 
  9. Historie Olomouckých tvarůžků [online]. [cit. 2021-11-24]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Města, městyse, obce a vojenský újezd okresu Olomouc
Babice • Bělkovice-Lašťany • Bílá Lhota • Bílsko • Blatec • Bohuňovice • Bouzov • Bukovany • Bystročice • Bystrovany • Červenka • Daskabát • Dlouhá Loučka • Dolany • Doloplazy • Domašov nad Bystřicí • Domašov u Šternberka • Drahanovice • Dub nad Moravou • Dubčany • Grygov • Haňovice • Hlásnice • Hlubočky • Hlušovice • Hněvotín • Hnojice • Horka nad Moravou • Horní Loděnice • Hraničné Petrovice • Huzová • Charváty • Cholina • Jívová • Komárov • Kozlov • Kožušany-Tážaly • Krčmaň • Křelov-Břuchotín • Liboš • Lipina • Lipinka • Litovel • Loučany • Loučka • Luběnice • Luká • Lutín • Lužice • Majetín • Medlov • Měrotín • Město Libavá • Mladeč • Mladějovice • Moravský Beroun • Mrsklesy • Mutkov • Náklo • Náměšť na Hané • Norberčany • Nová Hradečná • Olbramice • Olomouc • Paseka • Pňovice • Přáslavice • Příkazy • Řídeč • Samotišky • Senice na Hané • Senička • Skrbeň • Slatinice • Slavětín • Strukov • Střeň • Suchonice • Svésedlice • Štarnov • Štěpánov • Šternberk • Šumvald • Těšetice • Tovéř • Troubelice • Tršice • Újezd • Uničov • Ústín • Velká Bystřice • Velký Týnec • Velký Újezd • Věrovany • Vilémov • Želechovice • Žerotín • vojenský újezd Libavá
legenda: město, městys.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • Biblio: 01660728-d0f1-4cfb-aa35-df7ca939d648
  • NKC: ge152104
  • GND: 4754591-4