Horská republika
| Horská republika Severního Kavkazu Ламанхойн республика
| |||||||||
Geografie
| |||||||||
Hlavní město | Temir-Chan-Šura | ||||||||
Rozloha | cca 430 000 km² | ||||||||
| Obyvatelstvo | |||||||||
Počet obyvatel | cca 11 milion | ||||||||
Jazyky | |||||||||
Náboženství | |||||||||
| Státní útvar | |||||||||
Státní zřízení | republika | ||||||||
Měna | rubl | ||||||||
Vznik | březen 1917 | ||||||||
Zánik | červen 1920 | ||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||
| |||||||||
Horská republika Severního Kavkazu (nebo jen Horská republika či Republika horalů) je název federativní republiky, která existovala v severním Kavkazu v letech 1917 až 1921. Republika se rozkládala na většině území bývalých ruských oblastí Těrecké a Dagestánské, tedy dnešního Čečenska, Ingušska, Severní Osetie-Alanie, Kabardska-Balkarska, Dagestánu a části Stavropolského kraje. Hlavním městem Horské republiky byl nejprve Vladikavkaz, poté Nazraň a nakonec Temir-Chan-Šura.
Vznik
Krátce po Únorové revoluci byl v březnu 1917 vytvořen „Svaz národů Severního Kavkazu“, který zvolil předsednictvo svého výkonného výboru. Předsedou výkonného výboru se stal čečenský nacionalista a antikomunista Tapa Čermojev, který byl zároveň vůdcem národně-osvobozeneckého hnutí severokavkazských národů. 5. srpna 1917 byla přijata Ústava „Nizam“, kterou sepsal ímám Šámil už roku 1847, a Horská republika tak začala existovat. Oficiálně vyhlášena byla až 11. května 1918, když se dala dohromady vláda.
O vznik tohoto státu se nejvíce zasloužil již zmíněný Tapa Čermojev, který se stal premiérem této země, dále Sajjíd Šámil, vnuk ímáma Šámila, šajch Ali-Chadži Akuša, Hajdar Bamat a další. Nezávislost Horské republiky uznalo Turecko, Německo, Gruzie, Arménie, Ázerbájdžán a Kubáň.
Zánik
Horská republika byla během občanské války v Rusku několikrát napadena bělogvardějci generála Děnikina, který její nezávislost neuznával a stále její území považoval za součást Ruska. Boje s bílými skončily v lednu 1920, když byl Děnikin poražen jednotkami 11. Rudé armády. Obyvatelé Kavkazu zpočátku vítali rudoarmějce jako mírotvorce, ale ti taktéž neuznali jejich nezávislost. V červnu 1920 byla Horská republika okupována Rudou armádou a připojena k sovětskému Rusku. Představitelé této země pak byli nuceni emigrovat (S. Šámil pak v roce 1924 v Německu spoluzakládal a vedl „Výbor pro nezávislost Kavkazu“). V lednu 1921 byla bolševiky zřízena Horská autonomní sovětská socialistická republika jako součást RSFSR.
Literatura
- J. "Obedinennyi Kavkaz" ("Sjednocený Kavkaz"), No: 1–3 (30–32), München, 1954
- Levan Z. Urušadze, About the history of the question of unity of the Caucasian Peoples (O historii otázky jednoty kavkazských národů); J. "Amirani", XIII, Montreal,Tbilisi, 2005, stránky 72–87
- Baddeley J. F.; The Russian Conquest of the Caucasus; Longmans, Green, and Co.; London; 1908
- Henrey, Mrs Robert; Madeleine Grown Up, J. M. Dent & Sons, London; 1954
- Caucasian Republic Mission to the Peace Conference Appeal for Help (Mise Kavkazské republiky na mírové konferenci - Žádost o pomoc); pátek 4. dubna 1919; The Morning Post; Londýn.
- Tapa Čermojev - Obituary The Times; Elti Temihan
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Horská republika na Wikimedia Commons - Horská republika – slovníkové heslo na stránkách vydavatelství Libri
- Conflict in Chechnya: A Background Perspective – článek britského politologa P. Armstronga z listopadu 1999 na stránkách kanadského sborníku The Journal of Conflict Studies; popisuje dějiny různých státních útvarů, vzniklých v oblasti severního Kavkazu (anglicky)
