Hrabství Rietberg
| Hrabství Rietberg Grafschaft Rietberg
| |||||||||
Geografie
| |||||||||
Hlavní město | Rietberg | ||||||||
| Obyvatelstvo | |||||||||
Jazyky | |||||||||
Náboženství | římskokatolické, protestantské (od 1535), judaistické | ||||||||
| Státní útvar | |||||||||
Státní zřízení | monarchie | ||||||||
Mateřská země | Svatá říše římská  Svatá říše římská | ||||||||
Vznik | 1260 | ||||||||
Zánik | 1805 | ||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||
| |||||||||
Rietberské hrabství nebo Hrabství Rietberg (německy Grafschaft Rietberg) je někdejší historické území v rámci Svaté říše římské. Rozkládalo se na horním toku Emže ve Vestfálsku, na pohraničním území knížecího biskupství Paderborn a Münster. V letech 1237–1807 existoval jako samostatný územní celek.
Historie
Větev hrabat z Rietbergu vznikla rozdělením hraběcího rodu Arnsbergu. Při dělení panství mezi Gottfriedem III. z Arnsbergu a Konrádem I. z Cuyk-Arnsbergu dostal Konrád skrze smlouvu o odstupném a o dělení z 1. září 1237 severně od Lippe ležící části hrabství Arnsberg. Ty pak prohlásil za svrchovaný stát a pojmenoval je podle hradu Rietberg založeného okolo roku 1100 na Emži „Grafschaft Rietberg“. Konrád I. hrabě z Rietbergu rezignoval roku 1263/64 z důvodu ztráty politického významu svého hrabství a stal se rytířem německého řádu. Zemřel okolo roku 1284.
Přibližně od roku 1100 byl Rietberg nezávislým německým územím a tím zůstal až do roku 1807. Ve středověku bylo hrabství Rietberg velmi malým státem. Nicméně měl Rietberg vlastní vojsko, vlastní měnu a vlastní zákony. Dokonce zde byla v malém měřítku i nezávislá cizinecká policie. Až do 17. století razil Rietberg vlastní mince. Do 18. století vláda sídlila v paláci ze 14. století.
Na počátku 19. století byl palác stržen, neboť již neplnil svůj účel. Pouze kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1748 je možno vidět dodnes.
V roce 1807 se Rietberg stal součástí nově vzniklého Vestfálského království, po jeho zániku pak od roku 1815 náležel na trvalo k Prusku.
V současné době je oficiálním dědičným nositelem titulu hraběte z Rietbergu kníže z Lichtenštejna, titul tedy pokračuje v osobě knížete Hanse Adama II.
Podobné
Současným hrabětem z Rietbergu je lichtenštejnský kníže Hans Adam II.
Literatura
- W. Leesch, Die Grafen von Rietberg aus den Häusern Arnsberg und Ostfriesland, Westfälische Zeitschrift 113, 1963, 281-376
- P. Leidinger, Zur Frühgeschichte der Grafschaft Rietberg, Beiträge zur Heimatkunde des Kreises Wiedenbrück 3, 1966, 43-49
- A. Hansschmidt, Die Grafschaft Rietberg (Köln-Westfalen 1180/1980), hg. P. Berghaus-S. Kessemeier, 1980, 190-193.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rietberg na Wikimedia Commons - Dějiny hrabství Rietberg
- Z dějin regentů hrabství Rietberg
Autoritní data  |
|
|---|
