Hruška

Hruška je druh ovoce, plod hrušně, který je malvice (podobně jako jablko). Plody vyšlechtěných odrůd jsou jedlé a chutné.

Tyto šťavnaté plody vyšlechtěných odrůd se podle doby dozrávání, respektive sklizně, dělí na letní, podzimní a zimní. Letní jsou nejméně trvanlivé a zimní naopak vydrží nejdéle. Hrušky je možno skladovat, nevydrží ale tak dlouho jako jablka.

Hrušky jsou ovoce s velmi nízkým obsahem vitamínu C. Nezanedbatelný je ovšem výskyt vitamínu B, a to hlavně pod slupkou. 100 g hrušek má přibližně 213 kJ a 51 kcal.

Odrůdy

Příklady odrůd rezistentních k strupovitosti a padlí jabloňovému (trend začátku 21. stol.):

• Bohemica – pozdně zimní, dlouhá skladovatelnost;
• Decora – zimní, šťavnaté plody, načervenalá líčka;
• Dicolor – zimní, atraktivní vzhled barevných plodů, příjemná aromatická chuť;
• Erika – raně zimní, sladce navinulé chuti
• další zimní, českého původu: Amfora, Astra bohemica, David, Erika, Jana, Konvert, Omega^[1]
• světové: Williamsova čáslavka

Naši

Pro plody hrušně asijské se vžilo označení naši, i když je správně „nash-li“, neboť „li“ znamená v čínštině hrušeň.

Využití

• Pokrmy: dušená hruška, želé, pyré, kompot
• Sušené hrušky:
  • kandované
  • sušené mleté: pracharanda, tradiční přísada do sladkých pokrmů.
• Nápoje:
  • džusy
  • hruška v červeném víně

Likéry nebo destiláty: nenáročnost zrání hrušek umožňuje zrání malých plodů na stromě v lahvích, po dozrání se lahve s nimi doplní destilátem.

• • česká a moravská hruškovice (např. firma Rudolf Jelínek)
  • slovenská hruškovice (např. St. Nicolaus)
  • britská Williamsova hruškovice (43%), také pod franc. názvem "Eau de vie" (voda života)

Hruška v heraldice

Plod hrušky byl vždy symbolem štědrosti, dobroty a nenáročnosti, také síly osobnosti. Samotný plod nebo celá hrušeň s hruškami se od středověku užívaly v heraldice jako erbovní znamení nebo součást erbu, například rodu Hrušků z Března a Loun, Hrušovských, obcí Hrušky, Hrušov nebo města Pirna.

• 
  Hrušov
• 
  Hrušky (Břeclav)
• 
  Pirna

Odkazy

Reference

Literatura

• ŘÍHA, Jan. České ovoce : Díl 1. Hrušky. Praha: Ovocnický spolek pro král. české, 1915. 257 s. Dostupné online. 
• NEČAS, Tomáš: Pěstujeme hrušně a kdouloně. Grada Praha 2010

Externí odkazy

• Co jsou ty drobné tvrdé částečky v dužnině hrušek? Mgr. Jan Kolář, Ph.D., PřF UK, 2015
• Obrázky, zvuky či videa k tématu hruška na Wikimedia Commons
• Téma Hruška ve Wikicitátech
• Slovníkové heslo hruška ve Wikislovníku

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.