Hubert von Czibulka

Hubert von Czibulka
Velitel 4. armádního sboru v Budapešti
Ve funkci:
1908 – 1909
PředchůdceAlexandr Uexküll-Gyllenband
NástupceViktor von Schreiber
Velitel 8. armádního sboru v Praze
Ve funkci:
1904 – 1908
PředchůdceLudwig Fabini
NástupceAlbert Koller
Vojenská služba
SlužbaRakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnostgenerál pěchoty (1908), polní zbrojmistr (1905), polní podmaršálek (1896), generálmajor (1892)

Narození16. srpna 1842
Boskovice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí28. února 1914 (ve věku 71 let)
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Titulsvobodný pán
ChoťMaria Czeczinkar von Birnitz
RodičeRudolf Czibulka otec
DětiAlfons von Czibulka syn
PříbuzníClaudius Czibulka von Buchland bratr
Profesedůstojník
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hubert von Czibulka (Hubert svobodný pán von Czibulka, 16. srpna 1842, Boskovice[1]28. února 1914, Vídeň) byl rakousko-uherský generál. V c. k. armádě sloužil od roku 1864 a vystřídal působení u různých posádek v Čechách a Uhrách, krátce byl také učitelem následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este. Nakonec byl zemským velitelem v Čechách (1904–1908) a Uhrách (1908–1909). V roce 1905 dosáhl hodnosti polního zbrojmistra a v roce 1907 získal titul barona.

Životopis

Polní zbrojmistr Hubert von Czibulka
Erb svobodných pánů von Czibulka (1882), Gerd Hruška

Byl synem Rudolfa Czibulky, dlouholetého okresního hejtmana v Novém Jičíně. Studoval na vojenské akademii v Hranicích a ukončil ji v roce 1864 v hodnosti poručíka. Poté sloužil u různých vojenských jednotek, v hodnosti kapitána (1872) strávil několik let u 19. pěší divize v Plzni.[2] V roce 1879 byl povýšen na majora a v letech 1880–1885 vyučoval na Válečné škole,[3] současně byl učitelem Františka Ferdinanda d'Este. Po odchodu z Válečné školy působil jako zástupce velitele 11. pěšího pluku v Písku, mezitím byl v roce 1883 povýšen na podplukovníka.[4] V roce 1887 dosáhl hodnosti plukovníka a poté byl šéfem štábu 8. armádního sboru v Praze.[5]

V roce 1892 byl povýšen na generálmajora a převzal velení 62. pěší brigády v Budapešti.[6] V roce 1896 získal hodnost polního podmaršála a setrval v Budapešti, tentokrát již na pozici velitele 31. pěší divize.[7] V letech 1904–1908 zastával funkci velitele 8. armádního sboru v Praze, respektive zemského velitele v Čechách.[8][9][10] K datu 1. května 1905 získal hodnost polního zbrojmistra, později ještě obdržel čestnou hodnost generála pěchoty.[11][12] V letech 1908-1909 byl velitelem 4. armádního sboru v Budapešti, respektive zemským velitelem v Uhrách.[13][14] V roce 1909 byl povolán do Vídně a závěr kariéry strávil v čestné hodnosti kapitána císařské tělesné gardy.[15] Ve služebním poměru v armádě setrval až do smrti.[16]

Zemřel ve Vídni 28. února 1914 ve věku 71 let[17] a byl pohřben na vídeňském Centrálním hřbitově.

Tituly a ocenění

Jako pedagog arcivévodů Františka Ferdinanda a Otty byl v roce 1882 povýšen do šlechtického stavu s titulem rytíř. Ve funkci velitele pražského armádního sboru obdržel titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.[18] V roce 1907 získal titul svobodného pána (Freiherr von Czibulka).[19] Od roku 1905 byl čestným majitelem českého pěšího pluku č. 91 „Freiherr von Czibulka“ posádkově příslušného do Prahy.[20][21] Během své vojenské služby byl mnohokrát vyznamenán, byl rytířem Leopoldova řádu, nositelem Řádu železné koruny I. třídy, dále držitelem Vojenského záslužného kříže a Vojenské záslužné medaile. Několik vyznamenání získal také od zahraničních panovníků, byl nositelem Řádu pruské koruny, německého Řádu červené orlice II. třídy, perského Řádu lva a slunce I. třídy, ruského Řádu sv. Anny III. třídy a srbského Řádu bílého orla.[22]

Rodina

V roce 1887 se na zámku Ratboř u Kolína oženil s Marií Cecinkarovou z Birnic (1851–1890), dcerou majitele místního velkostatku Eduarda Cecinkara. Po ovdovění se v roce 1893 podruhé oženil s Ludovikou Burjankovou (*1857). Z prvního manželství pocházel syn Alfons (1888–1969), který se uplatnil jako spisovatel a malíř. Dcera Margareta (*1893) z druhého manželství byla manželkou c. k. podplukovníka Karla Radlhammera.[23][24]

Hubertův nevlastní bratr Claudius Czibulka (1862–1931) byl také rakousko-uherským generálem a vojevůdcem za první světové války.



Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Boskovice
  2. Kais. Königl. Militär Schematismus für 1878; Vídeň, 1877; s. 144 dostupné online
  3. Kais. Königl. Militär Schematismus für 1882; Vídeň, 1881; s. 154 dostupné online
  4. Kais. Königl. Militär Schematismus für 1886; Vídeň, 1885; s. 156, 290 dostupné online
  5. Kais. Königl. Militär Schematismus für 1888; Vídeň, 1887; s. 98, 132 dostupné online
  6. Schematismus für das k.u.k. Heer 1893; Vídeň, 1893; s. 101, 142 dostupné online
  7. Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1897; Vídeň, 1896; s. 119, 155 dostupné online
  8. Kolektiv: Od knížecí družiny k posádkovému městu. Praha vojenská od nejstarších dob po současnost; Vojenský historický ústav Praha, Ministerstvo obrany České republiky; Praha, 2006; s. 29 ISBN 80-7278-347-5 dostupné online
  9. Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1905; Vídeň, 1904; s. 130, 158 dostupné online
  10. Přehled velení rakousko-uherské armády v roce 1906 dostupné online
  11. Seznam generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
  12. Služební postup Huberta Czibulky in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 32 dostupné online
  13. Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1909; Vídeň, 1908; s. 130, 163 dostupné online
  14. Přehled velitelů armádních sborů rakousko-uherské armády na webu austro-hungarian army dostupné online
  15. Schematismus für das k.u.k. Heer für 1910; Vídeň, 1909; s. 104, 165 dostupné online
  16. Generale und Oberste des k.u.k. Heeres 1912; Vídeň, 1912; s. 3 dostupné online
  17. Neues Wiener Journal 1. března 1914 dostupné online
  18. Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1905; Vídeň, 1905; s. 221 dostupné online
  19. Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser; Gotha, 1909; s. 125 dostupné online
  20. Přehled majitelů pěšího pluku č. 91 in: Schematismus für das k.u.k. Heer für 1914; Vídeň, 1914; s. 560 dostupné online
  21. Pluk č. 91 na webu valka.cz dostupné online
  22. Přehled řádů a vyznamenání Huberta Czibulky in: Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1913; Vídeň, 1913; s. 27 dostupné online
  23. Rodina Huberta Czibulky na webu geni.com dostupné online
  24. Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser; Gotha, 1921; s. 148 dostupné online

Externí odkazy

  • Životopis Huberta von Czibulky
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • GND: 1077746008
  • VIAF: 82144782953244873506