Imhotep

Imhotep
Narození	28. století př. n. l. Mennofer
Úmrtí	27. století př. n. l. starověký Egypt
Povolání	architekt, inženýr, astronom a lékař
Rodiče	Kheredu-ankh
Funkce	sage
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Imhotep (v egyptštině „Ten, který přichází v míru“ nebo „Vítaný“, v řeckém přepisu Imúthés) byl egyptský vezír, kněz, architekt, lékař a mudrc žijící v době 3. dynastie za vlády panovníka Džosera; někteří badatelé jej pokládají za Džoserova syna. Prozatím neprokázanou literární tradicí je mu připisováno sestavení prvního ze staroegyptských naučení. Byl spojován také s bohem moudrosti Thovtem. ^[1] V pozdější době byl pokládán za jednoho z bohů a patrona lékařů. Byl nazýván Asklépios nebo Josef.^[2] Jeho nejslavnějším architektonickým dílem je Džoserova pyramida, vůbec první pyramida na světě a první známá monumentální kamenná stavba.^[3] Sám Imhotep je prvním architektem, kterého zná historie jménem.^[4]

Historie

Imhotep varianty hieroglyfického zápisu
jj-m-ḥtp
jj-m-ḥtp
jj-m-ḥtp

V egyptských pramenech se Imhotep objevuje jako legendární, polobožská postava, která byla v Egyptě uctívána především v 1. tisíciletí před. n.l. To, že Imhotep skutečně žil a nejde jen o mytickou postavu, dokazuje podstavec Džoserovy sochy, na němž je zapsáno jeho jméno spolu s tituly:^[2][1]

Jeho jméno je uvedeno také na několika kamenných nádobách nalezených v podzemí Džoserovy pyramidy. Dalším dokladem Imhotepovy historicity je nápis tuší na obvodní zdi nedokončeného pyramidového komplexu Džoserova nástupce Sechemcheta.

Tradicí nejpozději z doby přelomu 11. a 12. dynastie je Imhotepovi připisováno autorství nejstarší tzv. Knihy moudrých rad do života, tj. v Egyptě velmi oblíbeného veršovaného literárního útvaru s didaktickým zaměřením (dnes jsou tyto skladby označovány jako egyptská naučení), takže je nejstarším známým egyptským mudrcem a spolu s dalšími (např. Hardžedefem nebo Ptahhotepem) byl součástí historické paměti Egypťanů nepřetržitě po celý starověk. Žádný z doposud objevených textů tohoto druhu ovšem nelze Imhotepovi připsat.

Život

Podle dochovaných písemných pramenů se Imhotep narodil v Mennoferu kolem roku 2700 př. n. l. Jeho otec zastával úřad stavitele Horního a dolního Egypta a Imhotep se stal rovněž dvorním architektem.^[5] Svou profesionální dráhu započal již na konci 2.dynastie za vlády panovníka Chasechemueje. ^[2] Jeho nejslavnější období je spojeno se jménem faraona Džosera, kdy byl povolán z chrámu boha Re v Heliopoli.^[6] Po čase se Imhotep stal nejvyšším úředníkem v zemi, který byl nejen vrchním velitelem královských expedic a staveb, ale také zodpovídal za hospodářský rozvoj země a její blahobyt. Měl značnou pravomoc v určování náboženských rituálů, na nichž záviselo štěstí panovníka i říše. Měl znalosti v astronomii a medicíně.^[5]

Imhotep jako architekt

Viditelným projevem Imhotepovy činnosti je Džoserova stupňovitá pyramida v Sakkáře, vůbec první stavba svého druhu na světě postavená z opracovaných kamenů. Při výstavbě královského komplexu do té doby obvyklé stavební materiály jako nepálené cihly, rákos a dřevo nahradil kamennými kvádry. Novými stavebními prvky byly kamenné sloupy (pilastry), zdobené abstraktními kanelurami.^[6] Rozsáhlý soubor staveb nazývaný Osvěžení bohů měl symbolizovat palác, kde se božský faraon, setkával po své fyzické smrti s ostatními egyptskými bohy.^[2] Jeho dílem byla i nedokončená pyramida Džoserova nástupce Sechemcheta. ^[5] Předpokládá se, že v komplexu mohla být vybudována také Imhotepova hrobka, která však dosud nebyla nalezena.^[2] S jeho jménem je spojeno také rozšíření výroby kamenných váz.^[6]

Imhotep jako božský lékař

Po smrti byl Imhotep zbožštěn. Náznaky jeho božského statutu lze vysledovat už v době 19. dynastie, zbožštěn byl v Pozdní době. Byl prohlášen za syna boha Ptaha a bohyně Sachmety, s nimiž vytvořil mennoferskou triádu (nahradil v ní boha Nefertuma). Místo Sachmety je někdy jako jeho matka zmiňována pozemská žena Chereduanch. Pro umocnění Imhotepova božství ovšem i jí mohl být přičítán božský původ – mohla být považována za dceru boha Banebdžedeta.

Nejdůležitějším centrem Imhotepova kultu byl Mennofer, resp. dnešní Sakkára, kde byl v období 26. dynastie (kolem roku 600 př. n. l.) kromě jiných památek rekonstruován také Imhotepem postavený Džoserův pyramidový komplex a nad zdejší údajnou Imhotepovou hrobkou byla zbudována svatyně. Vystupoval jako bůh písařů, písemnictví a vzdělanosti.

Za Ptolemaiovců se Imhotepův kult rozšířil po celém Egyptě. Jeho svatyně v Sakkáře nazývaná Asklépeion se v této době stala pro celém Středomoří jedním z míst zázračných uzdravení: bůh Imhotep zde lidem prostřednictvím snu sděloval návod, jak dosáhnout uzdravení. V řeckém prostředí této doby proto Imhotepa ztotožňovali s řeckým bohem Asklépiem,^[5][6] jak dokládá řecky píšící egyptský kněz Manehto zpracovávající pro ptolemaiovské panovníky egyptskou historii:

Imhotep této doby byl především bohem léčení. Za svého pomocníka jej speciálně pokládali bezdětní manželé toužící po početí syna. Říkalo se mu Dárce života.^[1] Podle mínění egyptologa Erika Hornunga Imhotep na konci ptolemaiovského období získal v Mennoferu větší úctu než zde od počátku historické doby uctívaný starobylý bůh Ptah.

V oblasti Vesetu, kde hlavní centrum jeho uctívání bylo v tehdy už dávno nefunkčním zádušním chrámu Džeser-Džeseru panovnice Hatšepsut v dnešním Dér el-Bahrí, tvořil Imhotep kultickou dvojici s Amenhotepem, synem Hapuovým.

Ikonografie

Způsob Imhotepova zobrazování se ustálil krátce po vzniku jeho kultu v době 26. dynastie. Jde o drobnější bronzové sošky muže sedícího na židli s rozvinutým papyrovým svitkem s vyrytým Imhotepovým jménem v rukou jako symbolem moudrosti a vzdělanosti. Oděn bývá do dlouhé kněžské suknice, hlavu má holou nebo krytou přiléhavou pokrývkou ikonograficky odkazující na jeho božského otce Ptaha.^[2] Podle Hornunga měla Imhotepova ikonografie důstojného starce vliv na pozdější představu Herma Trismegista.

Odkazy

Reference

Literatura

• Bárta M.: Imhotep, stavitel nejstarší pyramidy na světě, In: Pražské egyptologické studie, suplementa, Praha 2003^{[nedostupný zdroj]}
• Ray J.: Ve stínu pyramid, Albatros, Praha 2003, kap. 1
• JOHNSON, Paul. Civilizace starého Egypta. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0949-3. S. 36–37. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Imhotep na Wikimedia Commons
• Imhotep na Egyptologie.cz (česky)
• Heslo Imhotep v encyklopedii Britannica (anglicky)
• Imhotep na stránkách Starovekyegypt.net (česky)
• Heslo Imhotep v Ancient History Encyclopedia (anglicky)

Egyptští bohové
Osmero	Amon • Amaunet • Heh • Hauhet • Kuk • Kauket • Nun • Naunet
Devatero	Atum • Šu • Tefnut • Geb • Nút • Usir • Eset • Sutech • Nebthet
Aken • Aker • Achty • Amentet • Amenre • Amemait • Am-Heh • Anat • Andžety • Anput • Anti • Anuket • Anup • Apet • Apis • Apop • Aš • Aštoret • Aton • Ba-pef • Babi • Banebdžedet • Bat • Bata • Bastet • Behdetej • Benu • Bes • Cenenet • Dedun • Dua • Duamutef • Dunanuej • Fetektej • Gerh • Ha • Hapi (bůh záplav) • Hapi (syn Hora) • Harachtej • Haremachet • Hathor • Hatmehit • Hededet • Hedžhotep • Heka • Heket • Hemen • Hemsut • Hermanubis • Herišef • Hesat • Hor • Huh • Chentiamenti • Cheprer • Chnum • Chonsu • Ihi • Imhotep • Imset • Inmutef • Isdes • Jah • Jat • Kadeš • Kamutef • Kebehsenuf • Kebhut • Kematef • Maat • Mahes • Mandulis • Medžed • Mefdet • Mehen • Mehet • Mehetveret • Menhit • Menket • Merseger • Mert • Mešent • Min • Moncu • Mut • Nechbet • Neit • Neper • Niau • Onhuret • Osmero • Pachet • Pataikos • Ptah • Re • Renenutet • Rešef • Rutej • Sah • Sachmet • Satet • Selket • Sep • Serapis • Seret • Sešet • Sia • Sobek • Sokar • Sopd • Sopdet • Sopdu • Šaj • Šed • Šesmu • Tait • Tatenen • Tenemu • Tenenet • Thovt • Tveret • Vadžet • Veneg • Venvet • Vepvovet • Verethekau • Vosret
Seznam bohů • Kategorie