Irina Rodninová

Irina Rodninová
Irina Rodninová v roce 2010
Stát	Sovětský svaz Sovětský svaz Rusko Rusko
Datum narození	12. září 1949 (74 let)
Místo narození	Moskva, SSSR
Výška	152 cm
Partner(ka)	Alexej Ulanov (do 1972) Alexandr Zajcev (1972–1980)
Aktivní období	do 1980
Klub	CSKA Moskva
Trenér	Taťjana Tarasovová Stanislav Žuk
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přehled medailí
Krasobruslení na ZOH
zlato	1972 Sapporo	s Alexejem Ulanovem
zlato	1976 Innsbruck	s Alexandrem Zajcevem
zlato	1980 Moskva	s Alexandrem Zajcevem
Mistrovství světa v krasobruslení
zlato	1969 Colorado Springs	s Alexejem Ulanovem
zlato	1970 Lublaň	s Alexejem Ulanovem
zlato	1971 Lyon	s Alexejem Ulanovem
zlato	1972 Calgary	s Alexejem Ulanovem
zlato	1973 Bratislava	s Alexandrem Zajcevem
zlato	1974 Mnichov	s Alexandrem Zajcevem
zlato	1975 Colorado Springs	s Alexandrem Zajcevem
zlato	1976 Göteborg	s Alexandrem Zajcevem
zlato	1977 Tokio	s Alexandrem Zajcevem
zlato	1978 Ottawa	s Alexandrem Zajcevem
Mistrovství Evropy v krasobruslení
zlato	1969 Garmisch-Partenkirchen	s Alexejem Ulanovem
zlato	1970 Leningrad	s Alexejem Ulanovem
zlato	1971 Curych	s Alexejem Ulanovem
zlato	1972 Göteborg	s Alexejem Ulanovem
zlato	1973 Kolín nad Rýnem	s Alexandrem Zajcevem
zlato	1974 Záhřeb	s Alexandrem Zajcevem
zlato	1975 Kodaň	s Alexandrem Zajcevem
zlato	1976 Ženeva	s Alexandrem Zajcevem
zlato	1977 Helsinky	s Alexandrem Zajcevem
zlato	1978 Štrasburk	s Alexandrem Zajcevem
zlato	1980 Göteborg	s Alexandrem Zajcevem

Irina Konstantinovna Rodninová, rusky: Ирина Константиновна Роднина (*12. září 1949, Moskva, Sovětský svaz) je bývalá ruská krasobruslařka závodící v kategorii sportovních dvojic. Během své kariéry vybojovala se svými partnery tři zlaté olympijské medaile, 10 titulů mistrů světa a 11 titulů mistrů Evropy. V roce 2014 se jí dostalo cti zapálit spolu s legendárním hokejovým brankářem Vladislavem Treťjakem olympijský oheň na olympiádě v Soči.

Kariéra

V předškolních letech Rodninová často trpěla zápalem plic. Její rodiče jí chtěli přimět k aktivitě, proto jí v roce 1954 přivedli k bruslení.^[1] Od 13 let trénovala ve sportovní přípravce CSKA.^[2][3]

V roce 1963 Rodninová začala bruslit se svým prvním partnerem Olegem Vlasovem, trénovali je Sonia a Milan Valunovi. V roce 1964 se jejím trenérem stal Stanislav Žuk, který ji dal dohromady s Alexejem Ulanovem. Spolu vyhráli čtyři po sobě jdoucí světové a evropské tituly. Svůj první světový titul získali v roce 1969, před párem Tamara Moskvinová a Alexej Mišin. Další dva tituly pak přidali v letech 1970 a 1971, vždy před dvojicí Ludmila Smirnovová a Andrej Surajkin. Ulanov se však zamiloval do Smirnovové a před olympiádou oznámili, že následující sezónu již budou bruslit spolu.^[1] Na ZOH 1972 v Sapporu dobyli Rodninová s Ulanovem zlato. Pak se připravovali na svou poslední společnou soutěž, Mistrovství světa 1972 v Calgary. Při tréninku den před zahájením soutěže došlo k nehodě a Rodninová skončila v nemocnici s otřesem mozku a intrakraniálním hematomem.^[1] Přesto předvedli výborné představení v krátkém programu a obdrželi i několik šestek (6.0 byla tehdy nejvyšší známka). V dlouhém programu se Rodninová cítila slabá a měla závratě, přesto jejich výkon stačil na zisk v pořadí již čtvrtého titulu mistrů světa. Ulanov se pak vydal pokračovat v kariéře se Smirnovovou, zatímco Rodninová uvažovala o odchodu do sportovního důchodu.

V dubnu 1972 jí trenér Stanislav Žuk navrhl, že by se mohla spojit s mladým petrohradským bruslařem Alexandrem Zajcevem, který měl dobrou skokovou techniku a rychle se učil prvky. Rodninová přijala a pár začal společně trénovat. Na mistrovství světa 1973 v Bratislavě přestala při jejich jízdě v krátkém programu hrát hudba, pravděpodobně vinou československého technika, který se tak mstil za pražské jaro.^[4][1] Rodninová se Zajcevem se přesto dokázali soustředit a jízdu v hlubokém tichu dokončili. Vysloužili si bouřlivé ovace publika a soutěž sportovních dvojic následně vyhráli před párem Smirnovová a Ulanov.^[5] Totéž pořadí se opakovalo i následující rok.

V roce 1974 se Rodninová se Zajcevem rozešli s trenérem Žukem a začali trénovat pod Taťjanou Tarasovovou.^[1] V letech 1975–1978 vyhráli další čtyři světové tituly a triumfovali i na ZOH 1976 v Montréalu. V sezóně 1978–79 nezávodili, neboť Rodninová byla těhotná. Syn, jehož otcem byl Zajcev, se narodil 23. února 1979.^[1] Ke krasobruslení se vrátili, aby vybojovali zlaté medaile na ZOH 1980 v Lake Placid. Poté ukončili aktivní kariéru.

Její tři zlaté medaile z olympijských her, deset titulů z mistrovství světa a jedenáct titulů z mistrovství Evropy z ní činí nejúspěšnější krasobruslařku historie.

Rodninová trénovala mnoho elitních sovětských bruslařů a přednášela na univerzitě v Moskvě. V letech 1990–2002 trénovala ve Spojených státech a mimo jiné přivedla ke světovému titulu český pár Radka Kovaříková a René Novotný.^[6]

Od roku 2005 je Rodninová členem Občanské komory Ruské federace.^[7] Od roku 2007 je rovněž členkou Hospodářské komory Ruské federace. Dne 17. prosince 2012 Rodninová podpořila^[8] Zákon Dimy Jakovleva, který zakázal adopci ruských sirotků občany USA. Je členkou strany Jednotné Rusko.^[9]

Osobní život

Vystudovala Centrální institut tělesné výchovy (Центральный институт физической культуры).^[9] Jejím prvním manželem byl její bruslařský partner Alexandr Zajcev, se kterým má stejnojmenného syna (*1979).^[1] Z druhého manželství s byznysmanem a kinoproducentem Leonidem Minkovskim má dceru, Aljonu Minkovski (*1986).^[1] V současnosti je rozvedená.^[10] V letech 1990–2002 pobývala ve Spojených státech, pak se vrátila do Ruska.^[10]

Ocenění

• 1976 – Leninův řád
• 1989 – uvedena do krasobruslařské Síně slávy
• 1999 – Řád "Za zásluhy vlasti" 3. třídy
• 2009 – Řád "Za zásluhy vlasti" 4. třídy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Irina Rodnina na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Irina Rodninová na Wikimedia Commons
• Irina Rodninová v databázi Olympedia (anglicky)