Jan III. z Dražic
Jeho biskupská Milost Jan III. z Dražic | |
---|---|
24. pražský biskup | |
Arcibiskupská pečeť Jana III. z Dražic | |
Církev | římskokatolická |
Diecéze | pražská |
Předchůdce | Mikuláš z Újezda |
Nástupce | Tobiáš z Bechyně |
Svěcení | |
Biskupské svěcení | 12. května 1258 Vídeň |
Vykonávané úřady a funkce | |
Zastávané úřady |
|
Zúčastnil se |
|
Osobní údaje | |
Datum narození | 13. století |
Datum úmrtí | 21. října 1278 |
Místo úmrtí | Praha |
Místo pohřbení | katedrála sv. Víta |
Příbuzní | strýc: Jan II. z Dražic |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jan III. z Dražic (13. století – 21. října 1278 Praha) byl pražský biskup a blízký spolupracovník krále Přemysla Otakara II.
Původ
Jeho otec patřil k nižší šlechtě, po matce pocházel z významného rodu pánů z Dražic a jeho strýc byl biskup Jan II. z Dražic. Šlechtický predikát „z Dražic“ mu tedy přísně vzato nepatří, přesto je tak často nazýván.[1]
Činnost
Po smrti biskupa Mikuláše z Újezda byl zvolen jeho nástupcem a 12. května 1258 ve Vídni vysvěcen. Byl věrným přívržencem Přemysla Otakara II. a vykonával pro něho různé diplomatické úkoly. Roku 1264 vysvětil královskou kapli Všech svatých na Pražském hradě a roku 1266 ho papež Klement IV. pověřil vymáháním statků, které hrabě Jindřich Bavorský neprávem odňal salcburskému arcibiskupovi Vladislavovi. Roku 1267 se zúčastnil synody ve Vídni a roku 1274 byl na Druhém koncilu v Lyonu.
Roku 1269 dal postavit novou kazatelnu v chrámu svatého Víta v Praze, o rok později opravit věž a 1276 pokrýt střechu kamennými deskami a osadit nová barevná okna s biblickými výjevy. Za jeho episkopátu byla založena řada nových klášterů, například Vyšší Brod, Zlatá Koruna, České Budějovice, Plzeň, Cheb a další.
Biskup Jan III. zemřel 21. října 1278 v Praze. Byl pohřben do biskupské krypty v katedrále sv. Víta za oltářem sv. Víta, fragmenty jeho ostatků byly nalezeny při průzkumu roku 1928 a uložen ve sbírkách Pražského hradu.[2]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Johann III. (Prag) na německé Wikipedii.
Literatura
- CHALOUPECKÝ, Václav. Jan IV. z Dražic, poslední biskup Pražský: studie kulturně historická. Praha: Společnost přátel starožitností českých, 1908. 79, 1 s.
- Sedláček August, heslo „z Dražic“ in: Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí., sv. 12, str. 1059.
Související články
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Předchůdce: Mikuláš z Újezda | (23.) 24. biskup pražský 1258–1278 | Nástupce: Tobiáš z Bechyně |
Seznam pražských biskupů | ||
---|---|---|
Seznam pražských biskupů (973–1344) | Dětmar • svatý Vojtěch • Kristian (Strachkvas)1 • Thiddag • Ekkard • Hyza • Šebíř • Jaromír (Gebhart) • Kosmas • Heřman • Menhart • Jan I. • Sylvestr 2 • Ota • Daniel I. • Gotpold 3 • Bedřich • Vališ (Valentin) • Jindřich Břetislav • Daniel II. (Milík z Talmberka) • Ondřej z Gutenštejna • Pelhřim z Vartenberka (Peregrin) • Budilov (Budivoj, Budislav) 4 • Jan II. z Dražic • Bernard Kaplíř ze Sulevic (Buchard) • Mikuláš z Újezda a Riesenburka • Jan III. z Dražic • Tobiáš z Bechyně • Řehoř Zajíc z Valdeka • Jan IV. z Dražic • Arnošt z Pardubic (od 30. 4. 1344 první arcibiskup) | |
1 zemřel před vysvěcením na biskupa, 2 odstoupil před biskupským vysvěcením, 3 zemřel před zvolením, 4 vysvěcen v Římě na biskupa, svého úřadu se však fakticky nestihl ujmout, neboť zemřel cestou do Prahy |