Jan Křtitel Drbohlav

Veledůstojný pán
Jan Křtitel Drbohlav
Katedrální kapitula u sv. Štěpána v Litoměřicích
Katedrální kapitula u sv. Štěpána v Litoměřicích
sídelní kanovník Katedrální kapituly u sv. Štěpána v Litoměřicích
Mons. Jan Křtitel Drbohlav
Mons. Jan Křtitel Drbohlav
Církevřímskokatolická
Svěcení
Kněžské svěcení1834
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
  • kanovník katedrální kapituly v Litoměřicích (1862–1877)
Osobní údaje
Datum narození28. března 1811
Místo narozeníRovensko pod Troskami, Čechy
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Datum úmrtí24. června 1877 (ve věku 66 let)
Místo úmrtíLitoměřice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Vyznánířímskokatolické
Povolánířímskokatolický duchovní, básník, hudební skladatel, překladatel a pedagog
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Křtitel Drbohlav, psáno též Joann. Drbohlaw (28. března 1811 Rovensko[1] – 24. června 1877 Litoměřice[2]) byl český římskokatolický duchovní, hudební skladatel, překladatel, pedagog, básník, teolog, historik, konzistorní kancléř a sídelní kanovník Katedrální kapituly u sv. Štěpána v Litoměřicích v letech 18621877.

Život

Pocházel z obce Týn (dnes část Rovenska pod Troskami). Na kněze byl vysvěcen v roce 1834. Působil jako farář v Hrubém Jeseníku od roku 1847. Dále se stal okrskovým vikářem Nymburského okresu, osobním děkanem, konzistorním kancléřem, a od roku 1862 kanovníkem katedrální kapituly v Litoměřicích. K jeho činnostem patřila pedagogická práce - stal se školdozorcem[3] (školním inspektorem) a poradcem pedagogům v českých školách.

Kromě jeho církevní služby byl sběratelem duchovních zpěvů, historikem a překladatelem náboženské literatury z němčiny. Své poznatky, vlastní díla i sebraná díla publikoval v různých sbírkách písní a zpěvnících.

Jeho církevní zpěvy se pak objevily v Kancionálu (společný zpěvník českých a moravských diecézí) pod čísly písní: 072 (Lide můj, slyš nářek Pána svého, z roku 1855), 302 (Dokonáno jest, z roku 1841) a 515 (Jako dítky k Otci svému, z roku 1855). Texty byly psány v českém jazyce, přestože v době, kdy vznikly, žilo na Litoměřicku převážně obyvatelstvo německé národnosti.

Bibliografie

  • Katolický zpěvník, vyd. Arcibiskupský seminář, Praha 1880.[4]
  • Básně, deklamace a písně z rozličných básníků národních pro dospělejší vlasteneckou mládež, vyd. 1861.

Odkazy

Reference

  1. SOA Zámrsk, Matrika narozených v Rovensku pod Troskami, sign.5155, ukn.8214, str.. Dostupné online
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti Litoměřice-dóm
  3. PETERA Václav: Géniové církve a vlasti, Rkp. uložený v Centrální katolická knihovně KTF UK v Praze, Praha 1964.
  4. Katolický zpěvník

Literatura

  • SIMAJCHL L.CIRKLE K. a spol. – ULMAN O., KANCIONÁL, společný zpěvník českých a moravských diecézí, Praha 2003, ISBN 80-86615-01-4
  • WERNISCH I., Zapadlo slunce za dnem, který nebyl / Zapomenutí, opomíjení a opovrhovaní) in Z jiné historie české literatury (léta 18501940), Nakladatelství Petrov, Brno 2000, ISBN 80-7227-087-7

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Křtitel Drbohlav na Wikimedia Commons
  • Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Křtitel Drbohlav
  • Fotografie Jana Křtitele Drbohlava Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.
  • Jan Křtitel Drbohlav na společném listu fotografií sídelních kanovníků Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.
  • Kalendárium regionálních výročí ústeckého kraje v roce 2012[nedostupný zdroj]
  • Jan Křtitel Drbohlav v informačním systému abART
  • Historie farnosti Libochovice[nedostupný zdroj]
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech