Jeanne Balibarová

Jeanne Balibarová
Narození13. dubna 1968 (56 let)
Paříž
Alma materÉcole normale supérieure
Národní vyšší konzervatoř dramatického umění
Univerzita Paříž 1 Panthéon-Sorbonne
Cours Florent
Partner(ka)Mathieu Amalric (1996–2003)
RodičeÉtienne Balibar a Françoise Balibar
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jeanne Balibarová (* 13. dubna 1968 Paříž) je francouzská herečka. Jejím otcem je filozof Étienne Balibar.[1]

Vystudovala divadelní školu Cours Florent. Hrála v divadlech Comédie-Française a Théâtre du Vieux-Colombier, vystupovala na Divadelním festivalu v Avignonu a natočila přes čtyřicet filmů. Získala Stříbrnou mušli pro nejlepší herečku na Mezinárodní filmový festival v San Sebastiánu za film Fin août, début septembre. V roce 2016 získala Řád umění a literatury. Za hlavní roli ve filmu Barbara jí byla udělena Cena bratří Lumièrů a César pro nejlepší herečku.[2] Jako režisérka debutovala filmem Par exemple, Electre, vytvořeným ve spolupráci s Pierrem Léonem.

Věnuje se také zpěvu, vydala desky Paramour (2003) a Slalom Dame (2006).

V letech 1996 až 2003 byla provdána za režiséra Mathieu Amalrica, s nímž má dva syny.

Byla členkou poroty na Filmovém festivalu v Cannes 2008. V roce 2015 podepsala Výzvu 58 na obranu svobody slova.[3]

Filmy

  • 2019 Bídníci
  • 2018 Studená válka
  • 2017 Barbara
  • 2016 Deadweight
  • 2016 À jamais
  • 2014 Delight
  • 2014 Grace, kněžna monacká
  • 2014 Letní noci
  • 2013 Par exemple, Electre
  • 2012 Clara s'en va mourir
  • 2010 Ve věku Ellen
  • 2009 Herečky na scénu!
  • 2009 Panika v městečku
  • 2008 Dívka z Monaka
  • 2008 L'Idiot
  • 2008 Nehanebné lásky Françoise Sagan
  • 2007 Nesahejte na sekeru
  • 2007 Okouzleni tancem
  • 2006 Call me Agostino
  • 2005 Nic neměnit
  • 2004 Život je peklo
  • 2003 Kód 46
  • 2003 Toutes ces belles promesses
  • 2002 Soukromé záležitosti
  • 2001 Avec tout mon amour
  • 2001 Intimisto
  • 2001 Kdo ví
  • 2000 Komedie nevinnosti
  • 2000 Markýz de Sade
  • 2000 Zítra bude líp
  • 1999 Fin août, début septembre
  • 1999 Trois Ponts sur la rivière
  • 1998 Dieu seul me voit
  • 1997 J'ai horreur de l'amour
  • 1996 Učená pře aneb Můj pohlavní život
  • 1995 La Croisade d'Anne Buridan
  • 1994 Un dimanche à Paris
  • 1992 Hlídka

Reference

  1. ↑ Jeanne Balibar. www.unifrance.org [online]. [cit. 2023-03-02]. Dostupné online. (francouzsky) 
  2. ↑ César 2018 : Jeanne Balibar meilleure actrice dans "Barbara". Europe 1 [online]. [cit. 2023-03-02]. Dostupné online. (francouzsky) 
  3. ↑ État d'urgence : 58 personnalités revendiquent la liberté de manifester. Le Point [online]. 2015-11-30 [cit. 2023-03-02]. Dostupné online. (francouzsky) 

Externí odkazy

Držitelky Césara pro nejlepší herečku
1976–1979
1980–1989
1980 Miou-Miou (La Dérobade) • 1981 Catherine Deneuve (Poslední metro) • 1982 Isabelle Adjaniová (Posedlost) • 1983 Nathalie Baye (Práskač) • 1984 Isabelle Adjaniová (Vražedné léto) • 1985 Sabine Azéma (Neděle na venkově) • 1986 Sandrine Bonnaire (Bez střechy a bez zákona) • 1987 Sabine Azéma (Mélo) • 1988 Anémone (Velká cesta) • 1989 Isabelle Adjaniová (Camille Claudelová)
1990–1999
2000–2009
2000 Karin Viardová (Haut les coeurs!) • 2001 Dominique Blancová (Stand – by) • 2002 Emmanuelle Devosová (Čti mi ze rtů) • 2003 Isabelle Carré (Se souvenir des belles choses) • 2004 Sylvie Testudová (Strach a chvění) • 2005 Yolande Moreau (Když moře stoupá) • 2006 Nathalie Baye (Komisař) • 2007 Marina Handsová (Lady Chatterleyová) • 2008 Marion Cotillard (Edith Piaf) • 2009 Yolande Moreau (Séraphine)
2010–2019
2010 Isabelle Adjaniová (La Journée de la jupe) • 2011 Sara Forestierová (Jména lidí) • 2012 Bérénice Bejo (Umělec) • 2013 Emmanuelle Riva (Láska) • 2014 Sandrine Kiberlainová (9 Mois ferme) • 2015 Adèle Haenel (Láska na první boj) • 2016 Catherine Frot (Marguerite) • 2017 Isabelle Huppertová (Elle) • 2018 Jeanne Balibarová (Barbara) • 2019 Léa Drucker (Střídavá péče)
2020–dodnes
Autoritní data Editovat na Wikidatech