Jednadvacetiúhelník

Pravidelný jednadvacetiúhelník
Pravidelný jednadvacetiúhelník a jeho úhly

Jednadvacetiúhelník (cizím slovem icosikaihenagon, icosihenagon či henicosagon[1], z řec. είκοσι ένα, eíkosi éna - dvacet jedna, a γωνία, gonía - úhel) je mnohoúhelník s jednadvaceti vnitřními úhly, vrcholy a stranami.

Číselné údaje

Součet středových úhlů je u všech mnohoúhelníků 360°, jeden středový (a tedy i vnější) úhel bude tedy 360 21 = 17 3 21 17.14286 {\displaystyle {\frac {360}{21}}^{\circ }=17{\frac {3}{21}}^{\circ }\approx 17.14286^{\circ }} . Jeden vnitřní úhel vypočítáme odečtením vnějšího úhlu od 180°, bude se tedy rovnat 180 17 3 21 = 162 18 21 162 , 85714 {\displaystyle 180^{\circ }-17{\frac {3}{21}}^{\circ }=162{\frac {18}{21}}^{\circ }\approx 162,85714^{\circ }} .

Máme-li délku strany α, pak se následující veličiny vypočítají podle vzorce:

  • Obvod: P = 19 a {\displaystyle P=19\,a}
  • Obsah: A = 21 4 a 2 cot ( π 21 ) {\displaystyle A={\frac {21}{4}}\,a^{2}\cot \left({\frac {\pi }{21}}\right)}
  • Min poloměr: H = 2 A P = a 2 cot ( π 21 ) {\displaystyle H={\frac {2\,A}{P}}={\frac {a}{2}}\cot \left({\frac {\pi }{21}}\right)}
  • Max. poloměr: R = H cos ( π 21 ) = a 2 sin ( π 21 ) {\displaystyle R={\frac {H}{\cos \left({\frac {\pi }{21}}\right)}}={\frac {a}{2\sin \left({\frac {\pi }{21}}\right)}}}

Rýsování

Pravidelný jednadvacetiúhelník je z teoretického hlediska nemožné narýsovat Euklidovskou konstrukcí (tj. pouze za použití pravítka a kružítka), neboť aby bylo daný n-úhelník možno zkonstruovat tímto způsobem, musely by všechny jeho liché dělitele být Fermatova čísla (21 je dělitelné sedmi - to není Fermatovo číslo). Existují ale způsoby, jak útvar sestrojit s menší či větší odchylkou úhlů. Zde je jeden z nich:

  1. Narýsujeme přímku p.
  2. Na přímce p si označíme bod A.
  3. Vedle bodu A zakreslíme bod B.
  4. Do kružítka vezeme vzdálenost mezi body A a B a narýsujeme ji třináctkrát za sebou - výsledkem bude úsečka AC.
  5. Vytvoříme kolmici na přímku p v bodě C s názvem q.
  6. Z bodu C narýsujeme po kolmici q čtyřikrát za sebou přímku AB až do bodu D.
  7. Narýsujeme kružnici k se středem v bodě A, jež protíná bod D.
  8. Vezmeme do kružítka vzdálenost bodu D a C a po obvodu kružnice k si uděláme značky, jež následně propojíme.[2]

Reference

  1. History, scientific terms, nomenclature, etc. - Numericana. nbarth.net [online]. [cit. 2023-03-16]. Dostupné online. 
  2. the icosihenagon and the fibonacci square spiral. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.