Jens Lehmann

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Jens Lehmann
Jens Lehmann
Osobní informace
Datum narození	10. listopadu 1969 (54 let)
Místo narození	Essen, NSR
Výška	191 cm
Hmotnost	87 kg
Přezdívka	Šílený Jens
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Pozice	brankář
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly) 1989–1998 1998 1999–2003 2003–2008 2008–2010 2011 FC Schalke 04 AC Milán Borussia Dortmund00 Arsenal VfB Stuttgart Arsenal 27400(2) 00500(0) 12900(0) 14700(0) 06500(0) 00100(0)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly) 1989–1990 1998–2008 Západ. Německo U21 Německo 00600(0) 06100(0)
Úspěchy
Mistrovství světa ve fotbale MS 2002 Německo MS 2006 Německo Mistrovství Evropy ve fotbale ME 2008 Německo Liga mistrů UEFA 2005/06 Arsenal FC Pohár UEFA 1996/1997 FC Schalke 04 Evropská liga UEFA 2001/02 Borussia Dortmund 1. anglická fotbalová liga 2003/2004 Arsenal FC Anglický superpohár 2004 Arsenal FC 1. italská fotbalová liga 1998/1999 AC Milán 1. německá Bundesliga 2001/2002 Borussia Dortmund
Další informace
Podpis
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. * Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k konec kariéry ** Starty a góly za reprezentaci aktuální k konec kariéry
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jens Gerhard Lehmann^[1] (*10. listopadu 1969 v Essenu) je bývalý německý fotbalový brankář a reprezentant. Mimo Německo působil na klubové úrovni v Itálii a Anglii.
V prosinci 1997 se stal v dresu FC Schalke 04 prvním brankářem v historii německé Bundesligy, kterému se podařilo vstřelit gól ze hry (bylo to proti Borusii Dortmund, kdy v závěru zápasu vyrovnal po rohovém kopu hlavou na konečných 2:2).^[2][3] V německé Bundeslize vstřelil celkem 2 góly.^[3]

Klubová kariéra

Jeho kariéra začala v roce 1989 v týmu Schalke 04, jehož barvy hájil téměř deset let. Jeho začátky byly plné úskalí. Největší krizi zažil v roce 1993 v zápase proti Bayeru Leverkusen, kdy byl hanebně o poločase vystřídán po svých třech hrubkách, po kterých padly góly. Proto raději tehdy opustil stadion dřív než zápas skončil a místo klubovým autobusem se dopravil domů sám vlakem. Postupem času se však stal silným brankářem vyhlášeným pro svou nezlomnou povahu.

Hrdinou se stal v roce 1997, kdy ve finále Poháru UEFA zvládl penaltový rozstřel proti Interu Milán a zneškodnil pokus Ivána Zamorana. Díky tomu jeho tým vyhrál.^[4]

Ze Schalke odešel v roce 1998 do AC Milán, ale nehrál dobře a nastoupil jen v pěti zápasech. Proto se rozhodl raději vrátit do Německa, kde začal nastupovat za Borussii Dortmund s níž vyhrál Bundesligu v sezóně 2001/2002.

K Arsenalu Londýn se Lehmann připojil 25. června 2003. V jeho první sezóně odchytal za Arsenal všechny zápasy a dopomohl mu tak k vítězství v Premier League bez jediné prohry. Často se mluví o jeho temperamentu a nepřiměřených gestech, kterými reaguje na spoluhráče, aniž by jeho tým byl podroben tlaku utkání. Nejvíce se diskutovalo o jeho nesmyslném vyloučení v zápase proti Tottenhamu Hotspur nebo jeho čím dál častějších minelách a agresivních projevech. To mimo jiné způsobilo, že už nebyl tak jasnou jedničkou v polovině sezóny 2004/2005 a o místo musel bojovat se Španělem Manuelem Almuniou, který si začal budovat post jedničky Arsenalu. Nicméně Almunia začal dělat spoustu chyb a tak mu „dovolil“ získat post jedničky zpět.

V další sezóně, ačkoli Arsenal znovu nedosáhl na titul, se mohl pyšnit svou spolehlivostí a stal se tak jedním z nejlepších brankářů působících v Anglii. Ironicky byly jeho úspěchy v této sezóně uťaty až v nejdůležitějším zápase, a to v zápase o titul Ligy mistrů, kde obdržel červenou kartu za zákrok mimo pokutové území.

V roce 2008 odešel do německého klubu VfB Stuttgart, ve kterém působil až do léta 2010, kdy oznámil konec své bohaté kariéry.

Avšak již v březnu 2011 se vrátil k fotbalu, podepsal totiž krátkodobý kontrakt s Arsenalem, který měl nedostatek gólmanů, během jedné chvíle se mu totiž zranili hned 3 brankáři.

Reprezentační kariéra

Svůj debut v A-mužstvu Německa zaznamenal 18. 2. 1998 v přátelském zápase v Maskatu proti reprezentaci Ománu (výhra 2:0). Celkem odehrál v letech 1998–2008 v německém národním týmu 61 zápasů.^[1]

Největší pozornosti v reprezentaci se těšil hlavně díky souboji o místo brankářské jedničky s hráčem Bayernu Mnichov Oliverem Kahnem. Ačkoli byl Kahn mnohem zkušenější v reprezentačních zápasech, už v dubnu 2006 někdejší trenér německé reprezentace prohlásil Lehmanna jasnou jedničkou pro světový šampionát odehrávající se v Německu. Rivalita mezi ním a Kahnem byla obrovská. Úspěšnější z dvojice Kahn dával během šampionátu jasně a hlasitě najevo, že se mu pozice brankářské dvojky vůbec nelíbí. Přesto ve čtvrtfinále, které Německo sehrálo proti Anglii, zašel za ním a před penaltovým rozstřelem mu popřál mnoho štěstí. Toto gesto napomohlo Lehmannovi, aby přátelsky nabídl Kahnovi místo v základní sestavě v zápase o 3. místo, ve kterém Německo zvítězilo.

Přestupy

• z FC Schalke 04 do AC Milan za 4 300 000 eur
• z AC Milan do Borussia Dortmund za 4 000 000 eur
• z Borussia Dortmund do FC Arsenal za 3 500 000 eur
• z FC Arsenal do VfB Stuttgart zadarmo

Úspěchy

Klubové

• 1× vítěz italské ligy (1998/99)
• 1× vítěz německé ligy (2001/02)
• 1× vítěz anglické ligy (2003/04)
• 1× vítěz anglického poháru (2004/05)
• 1× vítěz anglického superpoháru (2004)
• 1× vítěz Poháru UEFA (1996/97)

Reprezentační

• 3× na MS (1998, 2002 - stříbro, 2006 - bronz)
• 3× na ME (2000, 2004, 2008 - stříbro)
• 2× na Konfederačním poháru (1999, (2005 - bronz)

Individuální

• 2× nejlepší brankář UEFA (1997, 2006)
• All Stars Team MS (2006)

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jens Lehmann na Wikimedia Commons
• Profil hráče na National Football Teams.com (anglicky)
• Profil hráče – reprezentační statistiky v A-mužstvu, eu-football.info (česky)(rusky)(anglicky)
• Profil hráče na Arsenal.com (anglicky)

Jens Lehmann - Soupisky týmů

Medailisté – Mistrovství světa ve fotbale 2002 Brazílie Dida • Marcos • Rogério Ceni • Ânderson Polga • Juliano Belletti • Cafu – • Edmílson • Júnior • Lúcio • Roberto Carlos • Roque Júnior • Gilberto Silva • Juninho Paulista • Kléberson • Ricardinho • Ronaldinho • Vampeta • Denílson • Edílson • Kaká • Luizão • Rivaldo • Ronaldo Trenér: Luiz Felipe Scolari Německo Hans-Jörg Butt • Oliver Kahn – • Jens Lehmann • Frank Baumann • Thomas Linke • Christoph Metzelder • Carsten Ramelow • Marko Rehmer • Christian Ziege • Michael Ballack • Jörg Böhme • Torsten Frings • Dietmar Hamann • Jens Jeremies • Sebastian Kehl • Lars Ricken • Bernd Schneider • Gerald Asamoah • Oliver Bierhoff • Marco Bode • Carsten Jancker • Miroslav Klose • Oliver Neuville Trenér: Rudi Völler Turecko Ömer Çatkıç • Zafer Özgültekin • Rüştü Reçber • Fatih Akyel • Emre Aşık • Bülent Korkmaz • Alpay Özalan • Ümit Özat • Hakan Ünsal • Yıldıray Baştürk • Emre Belözoğlu • Okan Buruk • Ümit Davala • Abdullah Ercan • Tayfur Havutçu • Mustafa İzzet • Tugay Kerimoğlu • Ergün Penbe • Arif Erdem • Nihat Kahveci • İlhan Mansız • Hasan Şaş • Hakan Şükür – Trenér: Şenol Güneş Medailisté – Mistrovství světa ve fotbale 2006 Itálie Gianluigi Buffon • Marco Amelia • Angelo Peruzzi • Cristian Zaccardo • Fabio Grosso • Daniele De Rossi • Fabio Cannavaro – • Andrea Barzagli • Alessandro Del Piero • Gennaro Gattuso • Luca Toni • Francesco Totti • Alberto Gilardino • Alessandro Nesta • Vincenzo Iaquinta • Mauro Camoranesi • Simone Barone • Filippo Inzaghi • Gianluca Zambrotta • Simone Perrotta • Andrea Pirlo • Massimo Oddo • Marco Materazzi Trenér: Marcello Lippi Francie Mickaël Landreau • Fabien Barthez • Grégory Coupet • Jean-Alain Boumsong • Éric Abidal • William Gallas • Mikaël Silvestre • Lilian Thuram • Gaël Givet • Willy Sagnol • Pascal Chimbonda • Patrick Vieira • Claude Makélélé • Florent Malouda • Vikash Dhorasoo • Sidney Govou • Zinédine Zidane – • Alou Diarra • Franck Ribéry • Sylvain Wiltord • Thierry Henry • Louis Saha • David Trézéguet Trenér: Raymond Domenech Německo Jens Lehmann • Oliver Kahn • Timo Hildebrand • Arne Friedrich • Robert Huth • Marcell Jansen • Philipp Lahm • Per Mertesacker • Christoph Metzelder • Jens Nowotny • Bastian Schweinsteiger • Michael Ballack – • Bernd Schneider • Torsten Frings • Tim Borowski • Thomas Hitzlsperger • Sebastian Kehl • David Odonkor • Miroslav Klose • Lukas Podolski • Gerald Asamoah • Oliver Neuville • Mike Hanke Trenér: Jürgen Klinsmann Medailisté – Mistrovství Evropy ve fotbale 2008 Španělsko Iker Casillas • Andrés Palop • Pepe Reina • Raúl Albiol • Fernando Navarro • Carlos Marchena • Carles Puyol • Andrés Iniesta • David Villa • Xavi • Fernando Torres • Cesc Fàbregas • Joan Capdevila • Santi Cazorla • Xabi Alonso • Sergio Ramos • Sergio García de la Fuente • Dani Güiza • Álvaro Arbeloa • Marcos Senna • Juan Gutiérrez Moreno • David Silva • Rubén de la Red Trenér: Luis Aragonés Německo Jens Lehmann • Marcell Jansen • Arne Friedrich • Clemens Fritz • Heiko Westermann • Simon Rolfes • Bastian Schweinsteiger • Torsten Frings • Mario Gómez • Oliver Neuville • Miroslav Klose • Robert Enke • Michael Ballack • Piotr Trochowski • Thomas Hitzlsperger • Philipp Lahm • Per Mertesacker • Tim Borowski • David Odonkor • Lukas Podolski • Christoph Metzelder • Kevin Kurányi • René Adler Trenér: Joachim Löw Rusko Igor Akinfejev • Vladimir Gabulov • Vasilij Berezuckij • Renat Janbajev • Sergej Ignaševič • Alexej Berezuckij • Roman Adamov • Dmitrij Torbinskij • Děnis Kolodin • Ivan Sajenko • Andrej Aršavin • Sergej Semak • Oleg Ivanov • Roman Širokov • Dinijar Biljaletdinov • Vjačeslav Malafejev • Konstantin Zyrjanov • Jurij Žirkov • Roman Pavljučenko • Igor Semšov • Dmitrij Syčev • Alexandr Aňukov • Vladimir Bystrov Trenér: Guus Hiddink Turecko Rüştü Reçber • Servet Çetin • Hakan Balta • Gökhan Zan • Emre Belözoğlu • Mehmet Topal • Mehmet Aurélio • Nihat Kahveci • Semih Şentürk • Gökdeniz Karadeniz • Tümer Metin • Tolga Zengin • Emre Güngör • Arda Turan • Emre Aşık • Uğur Boral • Tuncay Şanlı • Colin Kazim-Richards • Ayhan Akman • Sabri Sarıoğlu • Mevlüt Erdinç • Hamit Altıntop • Volkan Demirel Trenér: Fatih Terim Německá fotbalová reprezentace na Konfederačním poháru FIFA 2005 1 Kahn (c) • 2 Hinkel • 3 Friedrich • 4 Huth • 5 Owomoyela • 6 Engelhardt • 7 Schweinsteiger • 8 Frings • 9 Hanke • 10 Deisler • 11 Brdarić • 12 Lehmann • 13 Ballack • 14 Asamoah • 15 Ernst • 16 Hitzlsperger • 17 Mertesacker • 18 Borowski • 19 Schneider • 20 Podolski • 21 Schulz • 22 Kurányi • 23 Hildebrand • Trenér: Klinsmann Německá fotbalová reprezentace na mistrovství světa 2006 1 Lehmann • 2 Jansen • 3 Friedrich • 4 Huth • 5 Kehl • 6 Nowotny • 7 Schweinsteiger • 8 Frings • 9 Hanke • 10 Neuville • 11 Klose • 12 Kahn (v-c) • 13 Ballack (c) • 14 Asamoah • 15 Hitzlsperger • 16 Lahm • 17 Mertesacker • 18 Borowski • 19 Schneider • 20 Podolski • 21 Metzelder • 22 Odonkor • 23 Hildebrand • Trenér: Klinsmann Německá fotbalová reprezentace na mistrovství Evropy 2008 1 Lehmann • 2 Jansen • 3 Friedrich • 4 Fritz • 5 Westermann • 6 Rolfes • 7 Schweinsteiger • 8 Frings • 9 Gómez • 10 Neuville • 11 Klose • 12 Enke • 13 Ballack • 14 Trochowski • 15 Hitzlsperger • 16 Lahm • 17 Mertesacker • 18 Borowski • 19 Odonkor • 20 Podolski • 21 Metzelder • 22 Kurányi • 23 Adler • Trenér: Löw Pohár UEFA 1996/1997 – FC Schalke 04 Brankář Jens Lehmann Hráči Olaf Thon • Johan de Kock • Thomas Linke • Yves Eigenrauch • Michael Büskens • Jiří Němec • Andreas Müller • Radoslav Látal • Ingo Anderbrügge • Marc Wilmots • Mathias Schober • Thomas Dooley • Marco Kurz • Oliver Held • Martin Max • Ingo Anderbrügge • David Wagner Hlavní trenér Huub Stevens Premier League 2003/2004 – Arsenal FC Brankář Jens Lehmann Hráči Kolo Touré • Sol Campbell • Ashley Cole • Lauren • Pascal Cygan • Gaël Clichy • Martin Keown • Robert Pirès • Gilberto Silva • Fredrik Ljungberg • Edu • Patrick Vieira • Ray Parlour • Thierry Henry • Dennis Bergkamp • José Antonio Reyes • Sylvain Wiltord • Nwankwo Kanu • Jérémie Aliadière Hlavní trenér Arsène Wenger Community Shield 2004 – Arsenal FC Brankář Jens Lehmann • Manuel Almunia Hráči Lauren • Kolo Touré • Pascal Cygan • Ashley Cole • Jermaine Pennant • Gilberto Silva • Cesc Fàbregas • José Antonio Reyes • Dennis Bergkamp • Thierry Henry • Philippe Senderos • Gaël Clichy • Justin Hoyte • Sebastian Svärd • Jérémie Aliadière • Robin van Persie Hlavní trenér Arsène Wenger Serie A 1998/1999 – AC Milán Brankář Christian Abbiati • Sebastiano Rossi • Jens Lehmann Hráči Paolo Maldini • Alessandro Costacurta • Thomas Helveg • Bruno N'Gotty • Luigi Sala • Roberto Ayala • Francesco Coco • André Cruz • Demetrio Albertini • Leonardo • Zvonimir Boban • Massimo Ambrosini • Giuly • Christian Ziege • Ibrahim Ba • Domenico Morfeo • Roberto Donadoni • Federico Giunti • Giampiero Maini • Oliver Bierhoff • George Weah • Maurizio Ganz • Mohammed Aliyu Datti Hlavní trenér Alberto Zaccheroni Německá fotbalová Bundesliga 2001/2002 – Borussia Dortmund Brankář Jens Lehmann • Philipp Laux Hráči Christian Wörns • Dedê • Stefan Reuter • Christoph Metzelder • Jürgen Kohler • Ahmed Madouni • Tomáš Rosický • Lars Ricken • Evanilson • Miroslav Stević • Sunday Oliseh • Jörg Heinrich • Sebastian Kehl • Otto Addo • Francis Bugri • Jan Koller • Márcio Amoroso • Ewerthon • Jan Derek Sørensen • Heiko Herrlich • Giuseppe Reina • David Odonkor • Fredi Bobic Hlavní trenér Matthias Sammer