Jeskyně Na Pomezí

Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Národní přírodní památka
Jeskyně Na Pomezí
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
krápníková výzdoba
krápníková výzdoba
Základní informace
Vyhlášení25. května 1965
VyhlásilOkresní národní výbor Šumperk
Nadm. výška520–650 m n. m.
Rozloha20,60 ha[1][2]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresJeseník
UmístěníLipová-lázně, Vápenná
Souřadnice50°14′45,96″ s. š., 17°8′17,88″ v. d.
Jeskyně Na Pomezí
Jeskyně Na Pomezí
Další informace
Kód649
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box:
  • zobrazit
  • diskuse
Národní přírodní památky v Česku

Jeskyně Na Pomezí jsou krasové jeskyně s krápníkovou výzdobou ležící v zalesněném svahu vedle silnice vedoucí z Lipové-lázně do Vápenné. Od roku 1965 jsou národní přírodní památkou.

Historie krasového území Na Pomezí

Pokladna a prodejna suvenýrů

Díky těžbě mramoru v nedalekém Havránkově lomu byly v krasovém území Na Pomezí objeveny v letech 1934–1936 první jeskyně (např. Utajená, roku 1962 zasypaná). Roku 1936 byla objevena rozsáhlá jeskyně Rasovna, která sahá až do hloubky 70 m od povrchu. Jeskyně byla prozkoumaná, ale protože byla volně přístupná, její krápníková výzdoba byla z velké části poničená vandaly. Po válce vznikl v Jeseníku speleologický oddíl, v jehož čele stál Karel Všetička, který objevil několik menších jeskyní (Netopýrka, Komínová, Liščí díra).

Dnešní Jeskyně Na Pomezí byla objevena 28. srpna 1949, kdy se do ní podařilo vniknout komínem o velikosti 25×50 cm. Jeskyně je od 16. května 1950 zpřístupněna veřejnosti. O pět let později byla zpřístupněna v takovém rozsahu, jako dnes.

Provozovatelem je Správa jeskyní České republiky. V letech 2004–2005 prošly jeskyně rozsáhlou rekonstrukcí, během které byly obnoveny chodníky, stará elektroinstalace byla vyměněna za novou, úspornou a došlo k odvezení zeminy z bočních chodeb jeskyní.

Návštěvní trasa

Návštěvní trasa má délku 390 metrů, celková délka chodeb v jeskyních je přes 1700 m. V jeskyních je průměrná teplota ovzduší 7,7 °C. Prohlídka jeskyní trvá cca 45 minut. Ročně do jeskyní zavítá až 70 tisíc návštěvníků. Jeskyně jsou největším jeskynním systémem v Česku, který vznikl rozpouštěním mramoru (tj. krystalického vápence).

Prohlídka začíná v Ledovém dómu, dále se pokračuje k Dómu U smuteční vrby, přes chodbu Římských lázní se dojde k Bílému dómu, který má velmi bohatou výzdobu. Následuje nejvyšší dóm v jeskyních – Královský, za kterým pokračujeme Kanálovou chodbou, na její pravé straně si všimneme krásně vyzdobené pukliny Klenotnice a krápníku Srdce. Předposledním dómem na návštěvní trase je Dóm U Kazatelny a v Bahenním dómu prohlídka končí.

K jeskyni můžeme dojít po modré a zelené turistické značce, které nás zavedou přímo k provozní budově. Značky vedou od autobusové i vlakové zastávky: Lipová lázně – jeskyně.

Geologie

Jeskyně se nachází v nepříliš velké krasové oblasti vytvořené v masivu krystalických vápenců devonského stáří. Jeskyně jsou puklinové, vznikly díky korozní a erozní činnosti vody, která do jeskyní prosakovala puklinami vzniklými ve vápencích. Pro jeskyně jsou typické dlouhé, úzké a vysoké chodby, které se místy rozšiřují ve větší dómy. Větší domy vznikly, když se překřížily chodby z více směrů a jeskynní stropy se zřítily.

Na území krasu nalezneme jak podzemní tak povrchové krasové jevy, mezi povrchové patří závrty, ponory a vývěry. Jeskyně mají bohatou krápníkovou výzdobu, nalezneme zde stalaktity, stalagnáty, sintrové vodopády, záclonky, jezírka s jeskynními perlami, nátekové formy i drobná brčka.

Flóra a fauna

Na území krasu v současnosti roste nepůvodní smrkový les. Rostou zde vzácné a ohrožené druhy rostlin, jako například sleziník zelený (Asplenium viride), vstavač mužský (Orchis mascula), hořec brvitý (Gentianopsis ciliata) a vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia). Jeskyně slouží jako zimoviště pro letouny, hlavně ohroženého vrápence malého (Rhinolophus hipposideros) a netopýra velkého (Myotis myotis). Při sčítání bylo zjištěno až 600 jedinců v 11 druzích. Zabydlel se zde i pavouk meta temnostní (Meta menardi).

Reference

  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
  2. Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Jeskyně Na Pomezí na Wikimedia Commons
  • Jeskyně Na Pomezí, Správa jeskyní ČR
  • Fotogalerie a popis na turistickém průvodci Ejeseniky.com
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Chráněná území v okrese Jeseník
Chráněné krajinné oblasti
Národní přírodní rezervace
Praděd • Rejvíz • Šerák-Keprník
Národní přírodní památky
Borový • Jeskyně Na Pomezí • Na Špičáku • Venušiny misky
Přírodní rezervace
Borek u Domašova • Filipovické louky • Račí údolí • Sněžná kotlina • Stráž – Skalka • Šumárník • Vidnavské mokřiny • Vysoký vodopád
Přírodní památky
Černá Voda – kulturní dům • Černé jezero • Chebzí • Louka Na Miroslavi • Písečná – mokřad • Píšťala • Skalka pod Kaní horou • Štola Marie Pomocná • Vodopády Stříbrného potoka • Zlaté jezero
Autoritní data Editovat na Wikidatech