Jiří Krejčík

Jiří Krejčík
Narození26. června 1918
Rakousko-Uhersko Praha, Rakousko-Uhersko
Úmrtí8. srpna 2013 (ve věku 95 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Povoláníherec, filmový režisér, pedagog, scenárista a televizní herec
OceněníVyznamenání Za vynikající práci zbi (1980)
medaile Za zásluhy mzz II. stupeň (2001)
Artis Bohemiae Amicis (2008)
zasloužilý umělec
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jiří Krejčík (26. června 1918 Praha – 8. srpna 2013 Praha[1]) byl český režisér, scenárista, příležitostný herec a vysokoškolský pedagog. V roce 1998 získal Českého lva za dlouholetý umělecký přínos českému filmu. Jako režisér proslul dramatickými i komediálními filmy. Působil i jako divadelní režisér.

Život

Po maturitě studoval na technice, během protektorátu působil u soukromé firmy a posléze jako statista a adept režie v barrandovských ateliérech, což ho uchránilo před totálním nasazením. Později se věnoval samostatné režijní práci, zprvu u reklamních a krátkých filmů. Jako režisér celovečerního hraného filmu debutoval v roce 1947 snímkem Týden v tichém domě na motivy povídek Jana Nerudy. V 50. letech se (mj. společně s Janem Werichem) podílel na scénáři a přípravě filmu Císařův pekař a pekařův císař, který měl původně i režírovat, nakonec ale snímek režíroval Martin Frič.

Vzhledem ke svému negativnímu postoji k tehdejšímu komunistickému režimu nemohl pravidelně točit své filmy.[zdroj?]

Svého režijního vrcholu dosáhl zejména v šedesátých letech 20. století. V té době natočil výrazné filmy jako například Vyšší princip (1960), drama z období druhé světové války po atentátu na Reinharda Heydricha, dále hořkou komedii Svatba jako řemen (1967) a komedii na námět divadelní hry irského dramatika Seana O'Caseyho Pension pro svobodné pány (1967).

V sedmdesátých letech 20. století režíroval především životopisný film Božská Ema (1979) o životě významné české operní zpěvačky Emy Destinnové. Pedagogicky působil na FAMU, od 2. května 2006 jako profesor pro obor filmové, televizní a fotografické umění a nová média – režie.

Divákům může být znám hereckou rolí lékaře ve filmu Pelíšky (1999) nebo řezníka ve Slavnostech sněženek.

Ocenění

Režijní filmografie

Celovečerní filmy

Televizní filmy

  • Psíčci lorda Carletona (1970)
  • Silvestr svobodného pána (1979)
  • Povídka malostranská (1981)
  • Tichý podnájemník (1981)
  • Babička se zbláznila (1982)
  • Milenci pani Suzanne (1985)
  • Nepočestná (1988)
  • Podnájem na Champs Ellysées (1990)
  • Muž, který neměl důvěru (1991)
  • Svatá noc (2001)
  • Dědictví slečny Innocencie (2003)
  • Slečna Julie (2005)
  • Osudové peníze (2010)

Dokumentární filmy

  • Naši havíři (1943)
  • Každý na své místo (1943)
  • Zdař Bůh, hoši! (1944)
  • V hlubinách země (1944)
  • Kováci (1946)
  • Důvěrou k míru (1946)
  • Praha... bude naše? (1994–1996)
  • Maturita v listopadu (2000) (TV)
  • Národ v sobě (2002) – o vleklé kauze restituce a prodeji restaurační budovy Národního divadla[2]
  • 24 (2011)
  • Dlouhý srpen Jiřího Krejčíka (2012) (TV film)
  • Můj Vladimír Pucholt (2015) (TV film)

Herecká filmografie

Odkazy

Reference

  1. ↑ spa [SPÁČILOVÁ, Mirka] a věž [ŽILKOVÁ, Věra]. Zemřel režisér, scenárista a herec Jiří Krejčík. iDnes.cz [online]. 9. srpna 2013 [cit. 25. 7. 2023]. Dostupné z: https://www.idnes.cz/kultura/film-televize/zemrel-jiri-krejcik-reziser-filmu-vyssi-princip.A130809_074845_filmvideo_vez
  2. ↑ Národ v sobě, Česká televize

Literatura

  • ČERNÝ, František. Hraje František Smolík. Praha: Melantrich, 1983, s. 217, 238, 298, 329, 341–347.
  • Kdo je kdo 91/92. Česká republika, federální orgány ČSFR. 1. díl, A–M. Praha: Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 486. Editor Michael Třeštík. 
  • Osobnosti – Česko: Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 371. 
  • SMETANA, Miloš. Jan Tříska. Praha: XYZ, 2004, s. 73. ISBN 80-903399-5-6.
  • ŠTOLL, Martin a kol. Český film: režiséři-dokumentaristé. Praha: Libri, 2009. 695 s. ISBN 978-80-7277-417-3. S. 293–297.
  • TOMEŠ, Josef a kol. Český biografický slovník XX. století. II. díl, K–P. Praha: Paseka, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 179. 
  • TŘEŠTÍK, Michael, ed. Kdo je kdo = Who is who: osobnosti české současnosti: 5000 životopisů. 5. vyd. Praha: Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 337. 

Externí odkazy

Český lev za dlouholetý umělecký přínos českému filmu
František Vláčil (1993) • Jan Švankmajer (1994) • Karel Kachyňa (1995) • Jiří Menzel (1996) • Miloš Forman (1997) • Jiří Krejčík (1998) • Miroslav Ondříček (1999) • Věra Chytilová (2000) • Otakar Vávra  (2001) • Juraj Jakubisko (2002) • Theodor Pištěk (2003) • Stella Zázvorková (2004) • Jan Němec (2005) • Ivan Passer (2006) • Vojtěch Jasný (2007) • Juraj Herz (2008) • Jana Brejchová (2009) • Zdeněk Svěrák (2010) • Josef Somr (2011) • Karel Černý (2012) • Vladimír Körner (2013) • Drahomíra Vihanová (2014) • Stanislav Milota (2015) • Eva Zaoralová a Jiří Bartoška (2016) • Alois Fišárek (2017) • Věra Plívová-Šimková (2018) • Jaromír Kallista (2019) • Hynek Bočan (2020) • Ivo Špalj (2021) • Marcela Pittermannová (2022) • Vladimír Smutný (2023)
Autoritní data Editovat na Wikidatech