John Campbell, 4. vévoda z Argyllu

John Campbell, 4. vévoda z Argyllu
Portrét 4. vévody z Argyllu z roku 1767 (Thomas Gainsborough, Skotské národní galerie)
Narození	1693 Skotsko
Úmrtí	9. listopadu 1770 (ve věku 76–77 let) Londýn
Povolání	politik
Ocenění	Řád bodláku
Choť	Mary Campbell of Mamore (od 1720)^[1]^[2]
Děti	John Campbell^[1] Lord Frederick Campbell^[1] Mary Earle^[3] unknown child Campbell^[3] unknown child Campbell^[3] Lady Caroline Campbell^[3]^[1] … více na Wikidatech
Rodiče	John Campbell of Mamore a Elizabeth Elphinstone^[3]
Rod	Campbellové
Příbuzní	John Campbell, 7th Duke of Argyll, George Campbell, 6. vévoda z Argyllu^[1], Charlotte Bury, Augusta Campbell^[3] a George John Campbell, Earl of Campbell^[3] (vnoučata)
Funkce	Member of the House of Lords of Great Britain poslanec 7. parlamentu Velké Británie poslanec 8. parlamentu Velké Británie poslanec 9. parlamentu Velké Británie poslanec 6. parlamentu Velké Británie … více na Wikidatech
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

John Campbell, 4. vévoda z Argyllu (John Campbell, 4th Duke of Argyll, 4th Marquess of Kintyre and of Lorne, 4th Earl of Campbell and of Cowall, 4th Lord Inverary, Mull, Morvern and Tirie) (1693 – 9. listopadu 1770) byl skotský šlechtic, britský generál a politik. Od mládí sloužil v armádě a zúčastnil se dynastických válek 18. století, dlouhodobě byl také poslancem Dolní sněmovny. Po vzdáleném příbuzenstvu zdědil v roce 1761 rozsáhlý majetek ve Skotsku a titul vévody z Argyllu.

Životopis

Pocházel ze starobylého skotského klanu Campbellů, patřil k vedlejší linii vévodů z Argyllu. Pocházel z početné rodiny Johna Campbella (1660–1729), dlouholetého poslance Dolní sněmovny. Od roku 1710 sloužil v armádě a ještě za války o španělské dědictví dosáhl hodnosti podplukovníka. Od mládí souběžně zastával hodnosti u dvora, od roku 1714 byl komořího krále Jiřího I. a později i Jiřího II. V roce 1713 byl poprvé zvolen do Dolní sněmovny, kde pak až do roku 1761 zastupoval několik volebních obvodů ve Skotsku, patřil ke straně whigů. Souběžně nadále sloužil v armádě, za války o rakouské dědictví bojoval v bitvě u Dettingenu, během této války dosáhl hodností brigádního generála (1743), generálmajora (1744) a generálporučíka (1747).

V roce 1761 se po bratranci Archibaldovi dědicem titulu vévody z Argyllu spolu s rozsáhlým majetkem ve Skotsku. Šlechtické tituly platily pouze pro Skotsko, ale v letech 1761–1770 zasedal ve Sněmovně lordů jako reprezentant skotských peerů. Zastával čestnou hodnost guvernéra v Limericku (1761–1770) a v roce 1765 dosáhl hodnosti generála. V roce 1762 byl jmenován členem Tajné rady a v roce 1765 obdržel skotský Řád bodláku.

Jeho manželkou byla Mary Bellenden (1685–1736), která pocházela ze skotské rodiny hrabat z Roxburghe. Z jejich manželství pocházelo pět dětí, z nichž dvě zemřely v dětství. Pokračovatelem rodu byl syn John Campbell, 5. vévoda z Argyllu (1723–1806), který v armádě dosáhl hodnosti polního maršála. Dcera Caroline (1721–1803) byla manželkou státníka Henryho Seymour-Conwaye.