Jokohama

Jokohama
横浜市
Jokohama – znak
znak
Jokohama – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice35°26′ s. š., 139°38′ v. d.
StátJaponskoJaponsko Japonsko
RegionKantó
PrefekturaKanagawa
Jokohama (Japonsko)
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha437,38 km²
Počet obyvatel3 697 894 (2012)
Hustota zalidnění8 454,6 obyv./km²
Správa
StarostaFumiko Hayashi
Vznik1889
Oficiální webwww.city.yokohama.lg.jp/lang/en/
Adresa obecního úřaduJokohama-ši,
Naka-ku, Minato-čó 1-1
Telefonní předvolba045-671-2121
PSČ231-0017
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jokohama (japonsky: 横浜市; Jokohama-ši) je hlavní město prefektury Kanagawa v Japonsku. Je to druhé největší město a největší přístav v Japonsku. Leží na ostrově Honšú.

Historie

Nejvyšší budova v Japonsku, Landmark Tower, leží v čtvrti Minato Mirai 21.
Přistání komodora Perryho v Joku-Hamě (Jokohama) 14. července 1853.

Jokohama byla malou rybářskou vesnicí až do konce období Edo, tedy doby, kdy Japonsko obchodovalo se zahraničím jen velice málo. V roce 1854 komodor Matthew Perry přistál na jih od Jokohamy s flotilou amerických válečných lodí a přinutil Japonsko otevřít některé přístavy pro zahraniční obchod. Jokohama byla vybrána jako jeden z těchto přístavů místo Kanagawy, u které se Tokugawský šógunát obával, že leží příliš blízko Tókaidó – strategické cesty spojující Edo s Nagojou, Kjótem a Ósakou.

Přístav v Jokohamě byl otevřen v roce 1859 a rychle se stal vstupní bránou pro většinu zahraničního obchodu s Japonskem. Cizinci žili v městské čtvrti zvané Kannai („uvnitř bariéry“), která byla obklopena vodním příkopem. Mnoho jedinců příkop překračovalo a to způsobovalo problémy. Slavný Incident v Namamugi, jedna z událostí předcházející pádu šógunátu, se odehrál na místě dnešní čtvrti Curumi-ku v roce 1862. Ernest Satow popsal incident ve své knize Diplomatem v Japonsku (A Diplomat in Japan).

Po restauraci Meidži v roce 1868 se v přístavu soustředil obchod s hedvábím. První japonská železnice byla postavena v roce 1872 mezi Jokohamou a Tokiem a dovolila tak japonským firmám zaibacu používat přístav k dovozu materiálu pro jejich továrny v průmyslové oblasti Keihin. Růst japonského průmyslu přinesl Jokohamě prosperitu a výstavbu rezidenčních čtvrtí pro nové zbohatlíky. Až do doby, kdy se většina obchodu začala realizovat přímo v Tokiu, byla Jokohama známá jako nejkosmopolitnější město v Japonsku.

Velká část Jokohamy byla zničena velkým zemětřesením v roce 1923 a během druhé světové války trpělo město paličskými nálety amerického letectva. Během americké okupace byla Jokohama hlavním překladištěm a základnou amerického námořnictva, obzvláště za Korejské války. Po ukončení okupace se většina aktivit U.S. Navy přesunula do nedaleké Jokosuky.

Jokohama se oficiálně stala městem 1. dubna 1889 a 1. září 1956 se stala „městem z titulu vládního nařízení“ (tzn., že je de facto postavena na úroveň prefektury).

Poloha

Buddhistický chrám v Jokohamské čínské čtvrti
Během Korejské války využívalo Jokohamský přístav americké námořnictvo.

Jokohama leží na poloostrově na západním břehu Tokijského zálivu, 30 kilometrů od Tokia, s kterým je spojena několika železničními tratěmi, dálnicemi a dalšími silnicemi. I když je město z velké části jen obytnou zónou pro lidi dojíždějící za prací do Tokia, má Jokohama také silnou místní ekonomiku, obzvláště loďařství, biotechnologie a polovodičový průmysl. Nissan plánuje přesun svého ústředí do Jokohamy z Tokia v roce 2010.

Městem protéká řeka Óka.

Pamětihodnosti

Mezi Jokohamské pamětihodnosti patří: park Jamašita, Minato Mirai 21 (nákupní okrsek postavený na půdě navezené do moře), Čínská čtvrť (Čúkagai), Jokohamský stadion, Silk Center, oblast Jamate, Růžová zahrada, Motomači a zahrada Sankei-en, která byla sice založena až v roce 1906, ale na jejích pozemcích se nachází např. 500 let stará pagoda. Za prohlídku též stojí cizinecký hřbitov (> 4000 hrobů), Muzeum panenek (> 1200 panenek z celého světa), či muzejní loď Hikawa Maru.

V oblastech Isezakičo a Noge je mnoho barvitých obchodů, barů a restaurací navštěvovaných usedlíky původem z Číny, Thajska, Jižní Korey a dalších zemí.

Městské čtvrti

Jokohama má 18 městských čtvrtí (ku):

  • Aoba-ku (青葉区)
  • Asahi-ku (旭区)
  • Curumi-ku (鶴見区)
  • Cuzuki-ku (都筑区)
  • Hodogaja-ku (保土ヶ谷区)
  • Isogo-ku (磯子区)
  • Izumi-ku (泉区)
  • Kanagawa-ku (神奈川区)
  • Kanazawa-ku (金沢区)
  • Kóhoku-ku (港北区)
  • Kónan-ku (港南区)
  • Midori-ku (緑区)
  • Minami-ku (南区)
  • Naka-ku (中区)
  • Niši-ku (西区)
  • Sakae-ku (栄区)
  • Seja-ku (瀬谷区)
  • Tocuka-ku (戸塚区)

Zajímavosti

V Jokohamě 60. let 19. století se odehrává příběh románu Jamese Clavella Gaidžin.

Rodáci

Partnerská města

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Jokohama na Wikimedia Commons
  • Slovníkové heslo Jokohama ve Wikislovníku
  • Logo Wikimedia Commons Galerie Jokohama na Wikimedia Commons
  • (anglicky) Oficiální stránky města Jokohama
  • (anglicky) Čtvrť Naka
  • (anglicky) Wikivoyage: Yokohama
Japonsko
administrativní dělení
Regiony
47 prefektur
Hokkaidó
Tóhoku
Kantó
Čúbu
Kansai
Čúgoku
Šikoku
Kjúšú
Prefektura Kanagawa
Jokohama (hlavní město)
Jokohama
Městské čtvrti
  • Aoba
  • Asahi
  • Curumi
  • Cuzuki
  • Hodogaja
  • Isogo
  • Izumi
  • Kanagawa
  • Kanazawa
  • Kóhoku
  • Kónan
  • Midori
  • Minami
  • Naka
  • Niši
  • Sakae
  • Seja
  • Tocuka
Vlajka prefektury Kanagawa
Kawasaki
Městské čtvrti
  • Asao
  • Kawasaki
  • Mijamae
  • Nakahara
  • Saiwai
  • Takacu
  • Tama
Sagamihara
Městské čtvrti
  • Čúó
  • Midori
  • Minami
Čúkakuši
Tokureiši
  • Acugi
  • Čigasaki
  • Hiracuka
  • Odawara
  • Jamato
  • Města
  • Ajase
  • Ebina
  • Fudžisawa
  • Hadano
  • Isehara
  • Kamakura
  • Minamiašigara
  • Miura
  • Zama
  • Zuši
  • Okresy

    • Aikó
      • Aikawa
      • Kijokawa
    • Ašigarakami
      • Jamakita
      • Kaisei
      • Macuda
      • Nakai
      • Ói
    • Ašigarašimo
      • Hakone
      • Jugawara
      • Manazuru
    • Kóza
      • Samukawa
    • Miura
      • Hajama
    • Naka
      • Ninomija
      • Óiso
    region Kantó na ostrově Honšú; bývalé provincie Sagami a Musaši
    Autoritní data Editovat na Wikidatech