Jokosuka R2Y

Jokosuka R2Y
R2Y1 v roce 1945
R2Y1 v roce 1945
Určeníprůzkumný letoun
VýrobceJokosuka
První let8. květen 1945
UživatelJaponské císařské námořnictvo
Vyrobeno kusů1
VariantyR2Y2 Keiun-Kai
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jokosuka R2Y Keiun (japonsky: 景雲 - Nádherný mrak) byl prototyp průzkumného letounu japonského císařského námořního letectva, postavený v závěru druhé světové války.

Prototyp průzkumného letounu R2Y1 navazoval na typ Jokosuka R1Y, který nebyl pro neuspokojivé výkony realizován. R2Y byl inspirován koncepcí německého předválečného průzkumného letounu Heinkel He 119, jehož prototyp V4 Japonsko získalo ještě před válkou.[1] Ten měl v trupu dva motory, pohánějící společnou vrtuli na přídi letounu. Letoun byl aerodynamicky čistý, ovšem za cenu komplikovaného řešení pohonu. Podobně byl řešený i prototyp německého letounu Messerschmitt Me 509.

Zde dva motory Aiči Ha-70, umístěné ve středu letounu, roztáčely šestilistou stavitelnou vrtuli. Vstup vzduchu do chladiče byl na hřbetě trupu. Novinkou byl také příďový podvozek. Dvoučlenná posádka (pilot a navigátor/radista) seděla ve společné kryté kabině na přídi letounu.

Prototyp byl dokončen v dubnu 1945 a první let provedl 8. května 1945, ale už několik dní nato byl zničen při americkém náletu. Tím projekt R2Y skončil.

Existovaly také plány na vývoj jeho lehké bombardovací varianty s dvěma proudovými motory, označenou R2Y2 Keiun-Kai. Tuto verzi měly pohánět dva motory Išikawadžima Ne-330, umístěné v gondolách pod křídlem. Náklad pum by byl pravděpodobně 800 kg.[1] Do konce války práce na této variantě výrazně nepokročily.

Specifikace

R2Y Keiun

Technické údaje

  • Osádka: 2
  • Rozpětí: 14,00 m
  • Délka: 13,05 m
  • Výška: 4,24 m
  • Nosná plocha: 34,0 m²
  • Plošné zatížení: 238 kg/m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 6 015 kg
  • Plná hmotnost: 8100 kg
  • Max. vzletová hmotnost: 9 400 kg
  • Pohonná jednotka: 1 × vidlicový 24válec Aiči Ha-70[p 1]
    • Výkon motoru: 3 400 hp (2 536 kW)

Výkony

  • Nejvyšší rychlost: 770 km/h
  • Dostup: 11 700 m
  • Stoupavost: 476 m/min
  • Dolet: 3 610 km

Odkazy

Poznámky

  1. Vzniklý spojením dvou vidlicových dvanáctiválců Aiči Acuta.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Yokosuka R2Y na anglické Wikipedii.

  1. a b JANUSZEWSKI, Tadeusz. Samoloty 1,5 [online]. Polsko: [cit. 2008-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-02-15. (polština) 

Literatura

  • FRANCILLON, René J. Japanese Aircraft of the Pacific War. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1994. ISBN 0-87021-313-X. Kapitola Yokosuka R2Y Keiun (Beautiful Cloud), s. 472 až 475. (anglicky) 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Jokosuka R2Y na Wikimedia Commons
  • (polsky) Vývoj typu, nákresy včetně proudové varianty
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Letouny japonského císařského námořního letectva za druhé světové války
Stíhací letouny
A4NA5MA6MA6M2-NA7MJ1NJ2MJ5NN1K
Bombardovací a torpédové letouny
B4YB5MB5NB6NB7AD1AD3AD4YG3MG4MG5NG8NM6AP1Y
Průzkumné a spojovací letouny
C3NC5MC6NE7KE8NE9WE11AE13AE14YE15KE16AF1MH5YH6KH8KH9AQ1W
Zbývající letouny
BaikaMXY 5MXY7
Transportní letouny
L2DL3YL4M
Cvičné letouny
K3M • K4Y • K5Y • K8K • K9W • K10W • K11W
Experimentální letouny a prototypy
J7WJ8MJ9N • R2Y • S1A
Značení japonských vojenských letadel