Káně rousná

Káně rousná
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	ptáci (Aves)
Podtřída	letci (Neognathae)
Řád	dravci (Accipitriformes)
Čeleď	jestřábovití (Accipitridae)
Rod	káně (Buteo)
Binomické jméno
Buteo lagopus (Pontoppidan, 1763)
Rozšíření káně rousné (světle zeleně – hnízdiště, modře – zimoviště)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Káně rousná (Buteo lagopus) je středně velký druh dravce z čeledi jestřábovitých (Accipitridae).

Popis

Káně rousná má délku těla 46–60 cm, rozpětí křídel 120–153 cm a váží 0,6–1,6 kg. Pohlaví si jsou podobná, samice jsou lehce mohutnější. Velikostí i zbarvením připomíná káni lesní, od které se liší zbarvením ocasu (světlý s širokou tmavou koncovou páskou) a spodiny křídla (s izolovanou tmavou skvrnou v jeho ohbí). Na rozdíl od dalších druhů kání má opeřené běháky.^[2][3]

Rozšíření, biotop

Vyskytuje se v arktických oblastech Evropy, Asie a Severní Ameriky. Je tažná, zimuje v mírném pásmu všech tří kontinentů.^[3][4]

V České republice se objevuje pravidelně, prakticky na celém území, ale dosti kolísavě během tahu a v zimě. Zastihnout ji lze už od poloviny října až do půlky dubna (podle okolních podmínek). Velikost zimující populace byla v letech 1982–1985 odhadnuta na 2000–4000 jedinců.^[4]

Hnízdí v tundrách a lesotundrách, v zimě osídluje stepi nebo zemědělské oblasti. Zdržuje se převážně v nižších polohách, kde vyhledává otevřené, bezlesé krajiny, respektive pole a louky s přítomností většího množství hlodavců. Pokud je lokalita obzvláště bohatá na potravu, spatřit ji lze v menších hejnech, stejně tak i v době tahu.^[3][4]

Potrava

Na hnízdištích, převážně v tundře, loví výhradně lumíky nebo jiné drobné savce (do velikosti zajíce) a ptáky (do velikosti bělokura). Výjimečně pozře i hmyz, ale přítomnost rostlinných částí je patrně způsobená tím, že se do žaludku dravce dostanou nechtěně s kořistí. Na zimovištích ve střední Evropě v potravě převládá hraboš polní, který může při přemnožení představovat téměř 100 % ulovené kořisti a na jehož početnosti proto závisí zastoupení jiných složek. Kořist vyhlíží krouživým letem, nebo třepotavým letem na místě (podobně jako poštolka), na hlodavce číhá i na zemi.^[3][4]

Hnízdění, dožití

Monogamní druh, tvoří stálé páry. Hnízdo staví na zemi, skalách nebo na stromech po dobu asi 3–4 týdnů. Jako stavební materiál poslouží třeba větve, peří nebo rostliny (např. z čeledi šáchorovité). Hnízda mají průměr 60–90 cm a hluboká jsou asi 25–60 cm. Snůška čítá obvykle tři až čtyři vejce (na délku je vejce v průměru 56,4 mm dlouhé a 44,7 mm široké), velikost snůšky však výrazně kolísá v závislosti na početnosti hlodavců (v rozmezí 1–7 vajec). Inkubační doba je dlouhá minimálně 31 dnů (přibližně 31–37 dnů), na vejcích sedí výhradně samice. Potravu pro mláďata shání samec, na hnízdě ji však předává družce, která pak krmí mláďata sama. Hnízdo opouští asi po 40 dnech, ale jsou stále zhruba jeden měsíc dokrmována rodiči. Pohlavně vyzrálá jsou ve věku 2–3 let. V zajetí se káně rousná dožila i 24 let. V divočině se dožije maximálně asi 18 let, v průměru však pouze dvou let, a to z důvodu toho, že nepřežije většina mladých ptáku (zejména kvůli ilegálním odstřelům, pastím, střetům s elektrickým vedením nebo při kolizích s motorovými vozidly).^[3][4]

Fotogalerie

• 
  Káně rousná v letu, s patrným charakteristickým zbarvením ocasu
• 
  Vejce a mláďata v hnízdě
• 
  Vejce káně rousné (Buteo lagopus)

Odkazy

Reference

Literatura

• FORSMAN, Dick. Dravci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu: určování v letu. Překlad Jana Bělková, Tomáš Bělka. 1. vyd. Plzeň: Ševčík, 2021. 544 s. (Průvodce přírodou. Expert). ISBN 978-80-7291-255-1. Kapitola Káně rousná, s. 343–351. 

Související články

• Seznam ptáků Česka

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu káně rousná na Wikimedia Commons
• Galerie káně rousná na Wikimedia Commons
• Taxon Buteo lagopus ve Wikidruzích
• Slovníkové heslo káně rousná ve Wikislovníku

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Draví ptáci v Česku
Jestřábovití	včelojed lesní • káně lesní • káně bělochvostá1 • káně rousná • luněc šedý1 • luňák hnědý • luňák červený • sup mrchožravý1 • sup hnědý2 • sup bělohlavý1 • orlosup bradatý1 • moták pochop • moták pilich • moták lužní • moták stepní1 • orlík krátkoprstý • jestřáb lesní • krahujec obecný • krahujec krátkoprstý1 • orel mořský • orel křiklavý • orel volavý • orel stepní1 • orel jestřábí1 • orel nejmenší1 • orel skalní • orel královský
Orlovcovití	orlovec říční
Sokolovití	poštolka obecná • poštolka jižní1 • poštolka rudonohá • dřemlík tundrový • ostříž lesní • sokol stěhovavý • raroh velký • raroh lovecký1 • raroh jižní1
1 Druh je na českém území velmi vzácný, zalétává sem jen v podobě několika jednotlivců, maximálně malých skupin, v Česku nehnízdí. 2 Druh se na českém území v minulosti vzácně vyskytoval, několik let však v Česku nebyla jeho přítomnost zaznamenána.