Křinec

Tento článek je o obci v okrese Nymburk. O osadě v Duchcově pojednává článek Křinec (Duchcov).
Křinec
Zámek Křinec
Zámek Křinec
Znak městyse KřinecVlajka městyse Křinec
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
Pověřená obecNymburk
Obec s rozšířenou působnostíNymburk
(správní obvod)
OkresNymburk
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°15′52″ s. š., 15°8′16″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 356 (2023)[1]
Rozloha25,84 km²[2]
Nadmořská výška192 m n. m.
PSČ289 33
Počet domů649 (2021)[3]
Počet částí obce6
Počet k. ú.6
Počet ZSJ6
Kontakt
Adresa úřadu městyseNáměstí 25
289 33 Křinec
[email protected]
StarostaIng. Jan Lebduška
Oficiální web: www.krinec.cz
Křinec
Křinec
Další údaje
Kód obce537411
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Křinec je městys ležící v okrese Nymburk, 11 km severovýchodně od Nymburku. Žije zde přibližně 1 400[1] obyvatel. Katastrální území Křince má rozlohu 2 584 ha. Součástí obce jsou i vesnice Bošín, Mečíř, Nové Zámky, Sovenice a Zábrdovice.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352. Obec se postupně nazývá Krzyn, Krzynovec či Skřinec.

Jan z Ronova se stal zakladatelem rodové větvě Křineckých z Ronova. Křinec byl v držení jeho potomků ještě v roce 1565. V roce 1575 vlastnil kuncberské panství Jindřich z Valdštejna, kterému Křinec patřil až do konce třicetileté války.

Poštovní úřad v Křinci byl založen v letech 1868–1869.[4] Od 12. dubna 2007 byl obci vrácen status městyse.[5]

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Jičín, politický i soudní okres Nymburk[6]
  • 1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Nymburk
  • 1868 země česká, politický okres Poděbrady, soudní okres Nymburk
  • 1936 země česká, politický i soudní okres Nymburk[7]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Nymburk[8]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Hradec Králové, politický i soudní okres Nymburk[9]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Nymburk[10]
  • 1949 Pražský kraj, okres Nymburk[11]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Nymburk
  • 2003 Středočeský kraj, okres Nymburk, obec s rozšířenou působností Nymburk

Rok 1932

Stará vodárna

V městysi Křinec (1046 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12]

  • Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel, kostel českosl. církve, výroba cementového zboží, drůbežárna, výroba knoflíků, 2 výrobny lihovin, mlýn, pila, továrna na hospodářské stroje, škrobárna, velkostatek
  • Služby (výběr): lékař, zvěrolékař, autodoprava, biograf Sokol, 2 cukráři, drogerie, hodinář, 6 hostinců, hotel, obchod s klobouky, knihař, konsum Včela, lakýrník, lékárník, malíř pokojů, mechanik, sadař, sanatorium, skladiště hospodářského družstva, Okresní záložna hospodářská v Nymburce, Spořitelna města Nymburka, Spořitelní a záložní spolek pro Křinec a Zábrdovice, Živnostenská záložna v Křinci, zahradnictví, zednický mistr

Ve vsi Bošín (271 obyvatel, katol. kostel, evang. kostel, samostatná ves se později stala součástí Křince) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13] 2 hostince, obchod s koňmi, kovář, krejčí, obuvník, porodní asistentka, 26 rolníků, obchod se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek Bošín, Sovenice a Mečíř, 2 trafiky.

Ve vsi Mečíř (232 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Křince) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[14] hostinec, kovář, krejčí, řezník, obchod se smíšeným zbožím, trafika, zahradník.

V obci Nové Zámky (přísl. Mutínsko, 250 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Křince) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[15] hospodářské strojní družstvo, 2 hostince, kolář, rolník, řezník, trafika.

Ve vsi Sovenice (314 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Křince) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[16] obchod s dobytkem, 2 hostince, 2 koláři, kovář, 2 obuvníci, pekař, pískovna, rolník, 2 obchody se smíšeným zbožím, tesařský mistr, trafika, trhovec.

V obci Zábrdovice (247 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Křince) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[17] výroba cementového zboží, hospodářské družstvo, 2 hostince, kovář, krejčí, mlýn, pila, obchod se smíšeným zbožím, trafika.

Osobnosti

Pamětní deska Vladimíra Přikryla

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Křinci.

Doprava

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Městysem prochází silnice II/275 Brodce – Luštěnice – Křinec – Dymokury, v městysi končí silnice II/329 Poděbrady – Netřebice – Křinec.
  • Železnice – Městys protíná železniční trať Nymburk–Jičín (Nymburk – Křinec – Kopidlno – Jičín). Je to jednokolejná regionální trať, doprava byla zahájena roku 1881. V místní železniční stanici na ni navazuje železniční trať Chlumec nad Cidlinou – Křinec (Křinec – Městec Králové – Chlumec nad Cidlinou), která fyzicky odbočuje až dále severovýchodně od Křince v odbočce Obora. Je to jednokolejná regionální trať, doprava byla mezi Křincem a Městcem Králové zahájena roku 1882.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – V městysi zastavovala autobusová linka Nymburk-Rožďalovice (v pracovní dny 5 spojů) (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín, s. r. o.).
  • Železniční doprava – Odbočnou železniční stanicí Křinec po trati 061 projíždělo v pracovní dny 16 osobních a 1 spěšný vlak, o víkendu 13 osobních a 1 spěšný vlak. Po trati 062 jezdilo v pracovní dny 9 osobních vlaků, o víkendu 5 osobních vlaků.
Křinec od západu

Galerie

  • Náměstí
    Náměstí
  • Kostel sv. Jiljí
    Kostel sv. Jiljí
  • Zámek, hlavní průčelí (stav po obnově fasády v roce 2020)
    Zámek, hlavní průčelí (stav po obnově fasády v roce 2020)
  • Most přes řeku Mrlinu
    Most přes řeku Mrlinu
  • Socha sv. Jiljí na náměstí
    Socha sv. Jiljí na náměstí
  • Pohled na zámek od jihozápadu
    Pohled na zámek od jihozápadu
  • Kaple sv. Jana Nepomuckého u hřbitova
    Kaple sv. Jana Nepomuckého u hřbitova
  • Socha sv. Jana Nepomuckého na náměstí
    Socha sv. Jana Nepomuckého na náměstí

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Jana Hrabětová: Podnikání na Nymbursku a Poděbradsku.
  5. Rozhodnutí č. 18 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 12. dubna 2007
  6. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  7. Vládní nařízení č. 190/1935 Sb.
  8. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  9. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  10. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  11. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  12. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 652. (česky a německy)
  13. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 69. (česky a německy)
  14. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 810. (česky a německy)
  15. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 935. (česky a německy)
  16. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1578. (česky a německy)
  17. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1897. (česky a německy)
  18. Milan Lašťovka. Pamětní deska Vladimír Přikryl [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2020-08-18]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Části obce Křinec
Části obce
  • Bošín
  • Křinec
  • Mečíř
  • Nové Zámky
  • Sovenice
  • Zábrdovice
Města, městyse a obce okresu Nymburk
BěruniceBobniceBřístvíBudiměřiceČilecČiněvesDlouhopolsko • Dobšice • Dvory • Dymokury • Hořany • Hořátev • Hradčany • Hradištko • Hrubý Jeseník • Chleby • ChoťánkyChotěšice • Chrást • Chroustov • Jíkev • Jiřice • JizbiceKamenné Zboží • Kněžice • KněžičkyKolajeKostelní LhotaKostomlátkyKostomlaty nad LabemKošíkKounice • Kouty • Kovanice • Krchleby • KřečkovKřinecLibice nad CidlinouLoučeňLysá nad LabemMcelyMěstec Králové • Milčice • Milovice • Netřebice • Nový Dvůr • NymburkOdřepsyOkřínekOpočniceOpolanyOsečekOskořínek • Ostrá • Pátek • Písková Lhota • PístyPoděbrady • Podmoky • Přerov nad LabemRožďaloviceSadskáSánySeleticeSemiceSeniceSlovečSokolečStará LysáStarý VestecStrakyStratovTřebestoviceÚmyslovice • Velenice • Velenka • Vestec • Vlkov pod Oškobrhem • Vrbice • Vrbová Lhota • Všechlapy • VykáňZáhorniceZbožíčkoZvěřínekŽitovlice
legenda: město, městys.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • Biblio: 64196cf9-c7b3-4334-93bd-188e0812c9eb
  • NKC: ge397248
  • GND: 7689085-5
  • VIAF: 248323988