Křinice

Tento článek je o obci na Broumovsku. O pravém přítoku Labe pojednává článek Křinice (řeka).
Křinice
Křinice a Broumov od kaple Hvězda
Křinice a Broumov od kaple Hvězda
Znak obce KřiniceVlajka obce Křinice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecBroumov
Obec s rozšířenou působnostíBroumov
(správní obvod)
OkresNáchod
KrajKrálovéhradecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°34′18″ s. š., 16°18′22″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel448 (2023)[1]
Rozloha16,46 km²[2]
Katastrální územíKřinice
Nadmořská výška400 m n. m.
PSČ550 01
Počet domů171 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduKřinice 45
550 01 Broumov 1
[email protected]
StarostkaBlanka Strnadová
Oficiální web: www.krinice.cz
Křinice
Křinice
Další údaje
Kód obce574171
Kód části obce76317
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Křinice (německy: Weckersdorf; též: Skrinice) je obec v okrese NáchodKrálovéhradeckém kraji. Rozkládá se v Broumovské kotlině podél Křinického potoka, zhruba 2 km jihozápadně od Broumova. Žije zde 448[1] obyvatel. Zástavba vsi je od roku 1995 chráněna jako vesnická památková rezervace. Západně od vesnice se nachází národní přírodní rezervace Broumovské stěny.

Zeměpisná poloha

Křinice byly založeny jako lesní lánová ves. Rozprostírá se po délce 5 kilometrů a svojí západní částí (horní vsí) sahá k úpatí Broumovských stěn (Hvězda). Na druhém konci (dolní ves) sahá k ústí Křinického potoka do Stěnavy. Jižně od obce ležící „Křinické rybníčky“ jsou přírodní rezervací.

Sousedními obcemi jsou Broumov na severovýchodě, Velká Ves a Otovice na východě, Martínkovice a Božanov na jihovýchodě.

Historie

Vesnice byla založena r. 1255 jako součást klášterního panství. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1395, kde byla označována jako Wickersdorf. V roce 1411 je poprvé doloženo jméno Weckersdorf. Patřila k Polickému újezdu, který český král Přemysl Otakar I. věnoval břevnovskému klášteru. Byla založena v době působení broumovského opata Martina (1253–1278) a osídlena německými kolonisty. Patřila do farnosti Broumov. Existence školy je prokázána k roku 1631. Zpočátku bylo zakázáno usazování řemeslníků - s výjimkou jednoho mlýna a hostince. Proto byly Křinice v roce 1677 největší selskou obcí broumovského klášterního majetku. V tom roce je zaznamenáno 51 sedláků a 43 domkářů. V roce 1800 byla postavena nová škola, která byla v roce 1875 opět nahrazena novou budovou. Dřevěným potrubím z křinického prameniště byla již od roku 1706 přiváděna voda do broumovského kláštera, od roku 1880 pak také i do města Broumov. Velké škody napáchal požár v roce 1815. Při dalším požáru v roce 1885 bylo zničeno 24 domů. V roce 1847 na území obce dopadl meteorit.

Vedle zemědělství měla význam i cihelna a také těžba pískovce a stavebního písku. V druhé polovině 19. století se mnoho obyvatel obce vystěhovalo do Chile.

Po Mnichovské dohodě v roce 1938 byly Křinice s převážně německým obyvatelstvem připojeny s okresem Broumov k Říši. Po druhé světové válce dále patřily do okresu Broumov. Násilnosti na německém obyvatelstvu v roce 1945 si vyžádaly 13 obětí na životě. Do roku 1946 byli odsunuti zbývající němečtí obyvatelé. Tím poklesl počet obyvatel o více než polovinu (V roce 1939 se zde k trvalému pobytu hlásilo 1030 lidí, v roce 1961 pouze 516). Mnoho domů bylo ponecháno zkáze. Po zrušení okresu Broumov připadly Křinice v roce 1961 do okresu Náchod.

Místní části

Ke Křinicím patří vzdálenější místa Amerika a Cihelny, jakož i samota Červený Dvůr.

Pamětihodnosti

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam kulturních památek v Křinicích.
  • Sousoší Ukřižování se sochami svatého Jana Křtitele a svaté Barbory
  • Na hřebeni Broumovských stěn (Hvězda) stojí už na katastru Hlavňova mariánská kaple (Panny Marie Sněžné), postavená za opata Othmara Daniela Zinkeho podle plánu Kiliána Ignáce Dientzenhofera.[4] V její blízkosti se nachází výletní restaurace, postavená v roce 1853.
  • Historická Křížová cesta severozápadně od horní vsi byla obnovena v roce 2000. Vede ke kapli sv. Huberta, původním zasvěcením Panně Marii Hvězdě Jitřní, postavené roku 1802.
  • Venkovské usedlosti čp. 43, 91, 106, 116, 140, 152, 159, 194. Od roku 1995 tvoří vesnickou památkovou rezervaci.
  • Deset křížů podél cesty z Broumova k poutnímu místu na Hvězdě
  • Kaple Panny Marie Sněžné pod Hvězdou, která od roku 1709 stojí na začátku schodiště na Hvězdu[5]

Galerie

  • Křinice č.p. 116
    Křinice 116.jpg Křinice č.p. 116
  • Křinice č.p. 38
    Křinice 38.jpg Křinice č.p. 38
  • Křinice č.p. 194
    Křinice 194.jpg Křinice č.p. 194
  • Křinice č.p. 140
    Křinice 140.jpg Křinice č.p. 140
  • Křinice č.p. 89
    Křinice 89.jpg Křinice č.p. 89
  • Křinice č.p. 43
    Křinice č.p. 43.jpg
  • Křinice č.p 43 - vstup
    Křinice č.p 43 - vstup.jpg
  • Křinice 91
    Křinice 91.jpg
  • Křinice č.p. 91 detail
    Křinice č.p. 91.jpg
  • Křinice č.p. 91 - vstup
    Křinice č.p. 91 - vstup.jpg
  • Křinice č.p. 91 - pohled zprava
    Křinice č.p. 91 - pohled zprava.jpg

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV.. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. 352 s. Dostupné online. Kapitola Skřinice (Weckersdorf) : Hvězda, s. 282–284. 
  5. CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV.. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. 352 s. Dostupné online. Kapitola Skřinice (Weckersdorf) : Kaple P. Marie, s. 284–285. 

Literatura

  • CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV.. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. 352 s. Dostupné online. Kapitola Skřinice (Weckersdorf), s. 280–285. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Města, městyse a obce okresu Náchod
Adršpach • Bezděkov nad Metují • Bohuslavice • Borová • Božanov • Broumov • Brzice • Bukovice • Černčice • Červená Hora • Červený Kostelec • Česká Čermná • Česká Metuje • Česká Skalice • Dolany • Dolní Radechová • Hejtmánkovice • Heřmanice • Heřmánkovice • Horní Radechová • Hořenice • Hořičky • Hronov • Hynčice • Chvalkovice • Jaroměř • Jasenná • Jestřebí • Jetřichov • Kramolna • Křinice • Lhota pod Hořičkami • Libchyně • Litoboř • Machov • Martínkovice • Mezilečí • Mezilesí • Meziměstí • Nahořany • Náchod • Nové Město nad Metují • Nový Hrádek • Nový Ples • Otovice • Police nad Metují • Provodov-Šonov • Přibyslav • Rasošky • Rožnov • Rychnovek • Říkov • Sendraž • Slatina nad Úpou • Slavětín nad Metují • Slavoňov • Stárkov • Studnice • Suchý Důl • Šestajovice • Šonov • Teplice nad Metují • Velichovky • Velká Jesenice • Velké Petrovice • Velké Poříčí • Velký Třebešov • Vernéřovice • Vestec • Vlkov • Vršovka • Vysoká Srbská • Vysokov • Zábrodí • Zaloňov • Žďár nad Metují • Žďárky • Žernov
legenda: město, městys.
Autoritní data Editovat na Wikidatech