Kalmycký chanát
| Kalmycký chanát Хальмг хана улс
| |||||||||
Geografie
| |||||||||
Hlavní město | sídlo chána Ajuky (1697–1724) | ||||||||
| Obyvatelstvo | |||||||||
Národnostní složení | |||||||||
Jazyky | kalmyčtina, ruština | ||||||||
Náboženství | tibetský buddhismus (školy Gelugpa, Karma Kagjü) | ||||||||
| Státní útvar | |||||||||
Státní zřízení | |||||||||
Vznik | |||||||||
Zánik | 1771 – anexe Ruským impériem | ||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||
| |||||||||
Kalmycký chanát (kalmycky Хальмг хана улс) byl nezávislý státní útvar Ojratů (Kalmyků) na březích Kaspického moře v oblasti eurasijské stepi (pomezí Evropy a Asie) rozprostírající se na území dnešní Kalmycké republiky a přilehlých oblastí na severním Kavkaze včetně měst Stavropol a Astrachaň.
Chanát založený kočovnými kmeny Ojratů, kteří byli vyznavači buddhismu a sami se později nazvali jako Kalmykové, vedl časté války se sousedními muslimskými chanáty a po boku carského Ruska se zapojil i do několika vojenských tažení v Evropě proti Krymským Tatarům, Osmanské říši, Švédsku či sousedním muslimským tatarským a horským kmenům na severním Kavkaze.
Navzdory spojenectví byl Kalmycký chanát v roce 1771 anektován Ruskem, které tak získalo zpět území, které v 17. století obsadili kočovní Ojrati vyhnaní z Číny. V roce 1771 se kvůli sporům s carem proto část Kalmyků vrátila do Číny a zbytek obyvatel byl přesídlen na Ural nebo násilně začleněn pod Astrachaňskou gubernii.
Galerie
-
státní pečeť kalmyckého chána -
darovaný prapor kalmyckému chánovi od carevny Alžběty I. -
Kalmycký exodus do Číny -
Kalmycká nevolnice v západních šatech, Ivan Argunov, 1767 -
porcelánová figurka Kalmyka z 18. století
Reference
 | Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
