Kampaň proti pravičákům

Kampaň proti pravičákům (čínsky 反右派运动) byla politická kampaň vedená Mao Ce-tungem na konci 50. a začátku 60. let 20. století v návaznosti na Hnutí sta květů. V jejím rámci bylo označeno za „pravičáky“ (a tím nepřítele lidu) mezi 300 000–700 000 intelektuálů i dalších nepohodlných členů Komunistické strany Číny a odstraněno z veřejného života.

Historické pozadí

V polovině roku 1957 byli v rámci Hnutí sta květů čínští intelektuálové vyzváni k tomu, aby se kriticky vyjádřili k tamějšímu režimu a pomohli tím k jeho zlepšení. S tím, jak vyšla najevo všeobecná nespokojenost intelektuálů s komunistickým režimem, obrátil Mao Ce-tung princip třídního boje proti „reakčním intelektuálům“ a učinil z nich cíl této kampaně.

Do roku 1957 byli ve vedení KS Číny buď vlastenečtí nekomunističtí liberálové, kteří se chtěli dostat k moci, a „vnější kádři“, členové strany ustanovení ještě před rokem 1949.

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.