Karel Hugo Kepka
| Karel Hugo Kepka | |
|---|---|
 Karel Hugo Kepka | |
| Narození | 26. července 1869 Plzeň Rakousko-Uhersko  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 30. června 1924 (ve věku 54 let) Brno Československo  Československo |
| Alma mater | Vysoké učení technické v Brně |
| Povolání | pedagog, architekt, učitel a designér |
| Děti | Karel Kepka[1] |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Karel Hugo Kepka (26. července 1869 Plzeň[2] – 30. června 1924 Brno[3]) byl český architekt a vysokoškolský pedagog.
Život
Vystudoval Českou vysokou školu technickou v Praze, kterou dokončil v roce 1893 a na které pak také pracoval jako asistent. Od roku 1898 působil v Brně, nejprve jako profesor České státní průmyslové školy. Od roku 1901 vyučoval na brněnské České vysoké škole technické, v letech 1915–1917 byl jejím rektorem. V letech 1908–1909 a 1911–1912 byl děkanem tamního odboru stavebního inženýrství a v letech 1920–1921 prvním děkanem odboru architektury a pozemního stavitelství.[4]
Navrhoval budovy v historizujícím slohu. Řadí se k dobovému eklektickému proudu. V rámci jeho tvorby se mísí pozdní historismus se secesí.[5]
Zemřel roku 1924 v Brně. Jeho ostatky byly zpopelněny v Praze a následně uloženy na Městském hřbitově v Příbrami.
Dílo
- Kostel Nejsvětějšího srdce Páně v Husovicích
- Kounicovy koleje
- Kuthanovo sanatorium v Tišnově
- Občanská záložna v Poděbradech
- Nová radnice v Prostějově
- Návrh rektorského řetězu Vysokého učení technického v Brně[6]
- Škola na náměstí Republiky v Brně[7]
- Sokolovna na Dukelské ulici v Brně[8]
- Návrh vnější fasády Jubilejní školy (později Masarykovy školy) na Skálově náměstí v Prostějově[9]
Odkazy
Reference
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Matrika 17189, sn. 124 [online]. MZA [cit. 2023-01-27]. Dostupné online.
- ↑ ČOUPKOVÁ, Magdalena; MENŠÍKOVÁ, Miroslava; LIKAVČANOVÁ, Lenka; BLATNÁ, Alžběta. Prof. Ing. Karel Hugo Kepka [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2014-01-09 [cit. 2016-08-05]. Dostupné online.
- ↑ Sto let prostějovské radnice. [s.l.]: Statutární město Prostějov ISBN 978-80-260-5487-0. OCLC 883370752
- ↑ prof. Ing. arch. Karel Hugo Kepka [online]. Vysoké učení technické v Brně [cit. 2023-03-04]. Dostupné online.
- ↑ Zahájena stavba budovy školy v Husovicích (26. 5. 1902) [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2020-05-21 [cit. 2023-03-04]. Dostupné online.
- ↑ Sokolovna [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-03-04]. Dostupné online.
- ↑ Obecná a měšťanská škola (Masarykova škola) [online]. FOIBOS [cit. 2023-03-04]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Hugo Kepka na Wikimedia Commons - Karel Hugo Kepka v Encyklopedii dějin města Brna
 | Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Rektoři Vysokého učení technického v Brně | |
|---|---|
| 1899–1901 Karel Zahradník • 1901–1902 Václav Řehořovský • 1902–1903 Michal Ursíny • 1903–1904 Antonín Sucharda • 1904–1905 Josef Bertl • 1905–1906 Zdeněk Elger z Elgenfeldu • 1906–1907 František Hasa • 1907–1908 Leopold Grimm • 1908–1909 Josef Líčka • 1909–1910 Jan Zvoníček • 1910–1911 Vladimír Novák • 1911–1912 Karel Vandas • 1912–1913 Josef Sumec • 1913–1914 Antonín Smrček • 1914–1915 Adolf Štys • 1915–1917 Karel Hugo Kepka • 1917–1918 Vladimír List • 1918–1919 Karel Ryska • 1919–1920 Vincenc Hlavinka • 1920–1921 Jiří Baborovský • 1921–1922 Vladimír Novák • 1922–1923 Josef Zvoníček • 1923–1924 Jiří Baborovský • 1924–1925 Michal Ursíny • 1925–1926 Bohumil Vlček • 1926–1927 Jan Albert Novák • 1927–1928 Karel František Šimek • 1928–1929 Jan Caha • 1929–1930 František Píšek • 1930–1931 František Ducháček • 1931 Vítězslav Veselý • 1931–1932 Vladimír Fischer • 1932–1933 Josef Rieger • 1933–1935 Karel Čupr • 1935–1936 Rudolf Vondráček • 1936–1937 Ota Veletovský • 1937–1938 Václav Bubeník • 1938–1939 Otakar Kallauner • 1939–1940 Jaroslav Syřiště • 1940–1945 české vysoké školy uzavřeny • 1945 Vítězslav Veselý • 1945–1946 Jaroslav Syřiště • 1946–1947 Josef Kožoušek • 1947–1948 Václav Kubelka • 1948–1950 Jiří Kroha • 1950–1951 František Perna • 1951–1953 Vojtěch Mencl • 1953–1955 Josef Vaverka • 1955–1958 Vilibald Bezdíček • 1958–1968 Vladimír Meduna • 1968–1969 Vilibald Bezdíček • 1969–1970 Vladislav Osina • 1970–1976 Vladimír Meduna • 1976–1985 František Kouřil • 1985–1990 František Pail • 1990–1991 Arnošt Hönig • 1991–1994 Emanuel Ondráček • 1994–2000 Petr Vavřín • 2000–2006 Jan Vrbka • 2006–2014 Karel Rais • 2014–2022 Petr Štěpánek • od 2022 Ladislav Janíček | |
| Vysoké učení technické v Brně | |
